Ve východním Jeruzalémě se Palestinci střetli s pravicovými Židy. Policie zatkla patnáct lidí

Izraelští policisté zatkli v noci na pátek ve východním Jeruzalémě patnáct Palestinců. Policie zasahovala při nepokojích, v nichž se střetli Palestinci s pravicovými Židy, informovala agentura AFP. Napětí vyvolávají soudní spory o vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů. Později zaútočili na izraelské vojáky na základně na palestinském Západním břehu Jordánu tři ozbrojení Palestinci. Izraelci dva z nich zastřelili a třetího těžce zranili.

Palestinci protestují ve čtvrti Šajch Džarráh několik nocí. Ve čtvrtek házeli na protivníky i policisty kamení a zapálili auto židovské rodiny.

Na hlídku u izraelské vojenské základy Salem u Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu zaútočili dopoledne tři Palestinci ozbrojení podle izraelských médií doma vyrobenými puškami. Přežil jediný z nich, ale jeho stav je velmi vážný a ošetřují ho lékaři v izraelské Afule. Z Izraelců nebyl zraněn nikdo.

V pátek večer izraelská policie posílila nasazení v době modliteb. Věřící podle agentury AP směrem k policii házeli židle, boty a kameny, načež policie začala střílet. Čtrnáct Palestinců bylo podle palestinského Červeného půlměsíce zraněno. Většinu z nich zasáhly pogumované projektily, a to do hlavy či oblasti očí. Zranění utrpěli podle sdělení izraelské policie také tři policisté.

Protesty souvisí s odvolacím řízením, v němž má soud rozhodnout o vystěhování desítek Palestinců. Do jejich domů se hodlají nastěhovat židovští nacionalisté, podle nichž Palestinci své domy postavili na pozemcích, jež patřily před vznikem Izraele židovským svazům.

Levicová organizace Ir Amim, která se zaměřuje na problémy v Jeruzalémě, tvrdí, že se vystěhování může týkat dvou set rodin z východního Jeruzaléma a sedmdesát z nich bydlí v Šajch Džarráhu.

Izrael obsadil východní Jeruzalém za války v roce 1967, připojil ho ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Je to v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci stále chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.

Izraelský svaz pro lidská práva uvádí, že ve východním Jeruzalémě žije 358 tisíc Palestinců a 225 tisíc Židů. Z nich většina bydlí v novějších židovských čtvrtích Gilo a Ramat Šlomo.

Nacionalisté chtějí židovské osídlení rozšířit

Server The Times of Israel píše, že nacionalisté usilují o rozšíření židovského osídlení do tradičně arabských částí města. Buď tam tajně kupují palestinské domy, nebo si vynucují soudní vystěhování Arabů či výstavbu určenou pro Židy. V arabských čtvrtích pak vznikají židovské enklávy.

O spor se zajímá také radikální skupina Hamas, která ovládá Pásmo Gazy. Pohrozila, že kvůli vystěhování Palestinců obnoví útoky na Izrael.

AP: Lze čekat další střety

Izraelská policie posílila své jednotky v Jeruzalémě, protože očekávala problémy po poledních muslimských modlitbách. Na poslední pátek postního měsíce ramadánu bývá na modlitbách obrovská účast, podle agentury AP se na Chrámové hoře, kde stojí i mešita al-Aksá, sešlo kolem sedmdesáti tisíc věřících. Několik tisíc z nich se pak zapojilo do protestů, mávali zelenými vlajkami hnutí Hamas, ale nakonec se klidně rozešli.

Podle AP se dají střety mezi Izraelci a Palestinci čekat i v dalších dnech. V neděli se sejdou muslimové k intenzivním nočním modlitbám na oslavu 27. noci ramadánu. Připomínají si takzvanou noc osudu, lajlat al-kadar, kdy seslal Alláh podle islámské tradice Mohamedovi první verše koránu.

V neděli večer se začne slavit i izraelský státní svátek Den Jeruzaléma, který připomíná sjednocení města za šestidenní války v roce 1967. V pondělí má pak soud vynést verdikt ohledně vystěhování palestinských rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 43 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...