Pandemie ve světě: Slovensko prodlužuje nouzový stav, Evropská komise zažalovala AstraZenecu

Na Slovensku se otevřely zahrádky restaurací, které musely mít z rozhodnutí úřadů v uplynulých více než čtyřech měsících zavřeno. Tamní vláda ale navzdory lepší epidemické situaci také prodloužila nouzový stav. Itálie během pondělka rozvolní pravidla pro cesty mezi regiony a otevře část škol a restaurace v oblastech s menším výskytem nákazy. Evropská komise zažalovala AstraZenecu za nedodržení smlouvy o dodávce vakcín. Silná epidemická vlna v Indii stále roste. Podle Světové zdravotnické organizace zatím není prokázaná vyšší nakažlivost a nebezpečnost indické varianty koronaviru.

Továrna společnosti AstraZeneca v severní Francii
Zdroj: ČTK/ABACA/Lafargue Raphael/ABACA

Centrum Bratislavy ožilo, lidé využili uvolnění koronavirových omezení a opětovné otevření zahrádek restaurací. U vícero podniků ale i kolem poledne byla obsazena jen část stolů, v metropoli kvůli karanténním opatřením při cestování nadále chybějí zahraniční turisté. Navzdory slunečnému počasí hosté při posezení venku měli na sobě kabáty, bundy či svetry, teplota ve slovenské metropoli se totiž pohybovala jen kolem deseti stupňů Celsia.

Pro provoz zahrádek stanovil úřad hlavního hygienika několika pravidel – mezi stoly by měl být odstup alespoň dva metry, jídlo a nápoje musí podávat personál, příbor nesmí být volně dostupný a po každém zákazníkovi je třeba dezinfikovat jídelní lístek, stoly, stoličky či křesla. Některé podniky například nechaly na stole ceduli, kterou má zákazník při odchodu otočit na správnou stranu, aby obsluhu upozornil, že je potřebná dezinfekce. Návštěvníci restaurací by zase měli roušku či respirátor sundávat pouze během konzumace. 

I přes lepšící se epidemickou situaci a postupné rozvolňování slovenská vláda v pondělí večer rozhodla o prodloužení nouzového stavu v zemi, a to do 28. května. Kromě toho prodloužila i  zákaz vycházení, který ovšem zmírnila. Nově bude omezení pohybu platit od 21:00 SELČ místo dosavadních 20:00.

Část koalice se ještě před jednáním vlády vyslovila proti dalšímu trvání nouzového stavu, který v zemi platí nepřetržitě od loňského října. Zástupci nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti, které obsadilo polovinu křesel ve vládě, naopak prosazovali jeho prodloužení. Rozhodnutí vlády bude muset dodatečně potvrdit parlament.

Rozvolnění i v Itálii či Francii

Italská vláda od pondělka umožnila přeřazení regionů, kde je příznivější pandemická situace, do nižšího stupně opatření. V těchto oblastech nově smějí bary a restaurace otevřít zahrádky. V zemi se mohou zpřístupnit i kulturní zařízení při snížené kapacitě.

Itálie umožní také cestování do regionů ve vyšším stupni opatření, lidé se nicméně budou muset prokázat negativním testem či takzvaným „zeleným certifikátem“, jenž bude dokazovat prodělání nemoci koronaviru nebo dokončené očkování. Pro cesty mezi oblastmi s nižším pandemickým rizikem nebude potvrzení nutné.

Co se týče Polska, v jedenácti ze šestnácti tamních vojvodství se žáci prvních tří ročníků základních škol mohou účastnit prezenční výuky. V zemi se otevírají také kadeřnictví a salony krásy, opatření se ale netýkají vojvodství na hranicích s Českem.

Rozvolňuje i Francie. V tamních základních školách se po třech týdnech obnovila prezenční výuka. Otevřely se také školky. Prezident Emmanuel Macron řekl, že návrat žáků do škol pomůže v boji se sociální nerovností, jelikož umožní rodičům vrátit se zpátky do práce. Kritici rozvolňování ale varovali, že situace v zemi není dobrá a řada tříd se kvůli odhaleným případům koronaviru brzy opět uzavře.

Ve Skotsku a Walesu se po čtyřech měsících tvrdých opatření otevřely hospody, kavárny a restaurace. Zatímco ve Walesu mohou hosté posedět pouze na zahrádkách, ve Skotsku mohou jíst a pít až do 20:00 hodin uvnitř. Alkohol může být ale i ve skotských hospodách podáván pouze venku. Kromě hospod otevřelo Skotsko i řadu dalších zařízení, včetně obchodů prodávajících jiné zboží, než je to základní potřeby. Návštěvníci se mohli vrátit také do muzeí, posiloven či bazénů.

Žaloba na AstraZenecu

Evropská komise zažalovala firmu AstraZeneca za nedodržení smlouvy na dodávku vakcín proti covidu-19. Chce tímto krokem zajistit rychlejší přísun vakcín do členských zemí. Společnost v prohlášení uvedla, že smlouvu neporušuje a bude se u soudu bránit.

Problémy s dodávkami preparátu britsko-švédské společnosti byly od začátku roku hlavní příčinou pomalého rozjezdu očkování v zemích EU. Firma v prvním čtvrtletí dodala státům zhruba 30 milionů dávek, slíbila ovšem téměř čtyřikrát tolik. Od dubna do června pak plánuje doručit 70 milionů místo očekávaných 180.

Společnost tvrdí, že nemá dost výrobních kapacit a nejprve musí naplnit podmínky kontraktu s Británií, který Londýn uzavřel dříve než Brusel. Komise však s vysvětleními není spokojena a již před měsícem odeslala firmě dopis se žádostí o nápravu. Uspokojivou odpověď však ve stanovené lhůtě nedostala. Proto v pátek podala žalobu.

Německo projedná vakcinaci

Německá vláda a šéfové jednotlivých spolkových zemí budou v pondělí debatovat mimo jiné o další strategii očkování. Ve hře je i ústup od přísného upřednostňování některých věkových skupin při vakcinaci. Kromě toho se množí požadavky na uvolnění restrikcí pro naočkované nebo uzdravené.

Zemi se příliš nedaří brzdit šíření koronavirové nákazy, tamní ministr financí Olaf Scholz o víkendu prohlásil, že neočekává uvolňování omezení před koncem května. V sobotu tam přitom začala platit další opatření včetně omezení nočního vycházení nebo uzavření škol a obchodů v nejhůře postižených oblastech.

Očkovaní Američané budou moci cestovat do EU, řekla von der Leyenová

Američané očkovaní proti koronaviru by mohli v létě cestovat do zemí Evropské unie, řekla v rozhovoru s listem The New York Times předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Američané, pokud je mi známo, používají vakcíny schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). To umožní volný pohyb a cestování do Evropské unie,“ uvedla.

Kdy přesně EU k uvolnění více než rok trvajících cestovních omezení přistoupí, však neupřesnila. Podle Leyenové to bude záviset na pandemické situaci, která se však „ve Spojených státech, a doufejme i v Evropské Unii, zlepšuje“.

EMA schválila k použití v unijních zemích všechny tři vakcíny, jež jsou k dispozici ve Spojených státech, což jsou látky od společností Moderna, Pfizer/BioNTech a Johnson & Johnson.

Ursula von der Leyenová
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Olivier Matthys

Indie hlásí přes 300 tisíc nových případů

Indie již pátý den v řadě hlásí rekordní denní bilanci nových koronavirových infekcí, v zemi za neděli přibylo 352 991 nakažených, v noci na pondělí se zvýšil i počet mrtvých o 2812. Tamní zdravotnická zařízení se potýkají s velkým náporem pacientů, nemocnice v metropoli Dillí a dalších městech byly nuceny odmítat nemocné poté, co tam došly zásoby kyslíku a nemocniční lůžka.

Premiér Naréndra Módí v neděli vyzval obyvatele, aby se chovali co nejobezřetněji a aby se nechali v nejbližším možném termínu očkovat.

Zatím není prokázaná vyšší nakažlivost a nebezpečnost indické mutace

Zatím se ví jen málo o možné větší nebezpečnosti a nakažlivosti indické mutace koronaviru. Upozornila na to v pondělí Světová zdravotnická organizace (WHO) a dodala, že zatím tuto variantu nezařadila mezi zvlášť znepokojivé, za které považuje britskou, jihoafrickou a brazilskou mutaci.

WHO podle agentury DPA u indické varianty koronaviru s označením B.1.617 varuje před předčasnými závěry. Organizace tuto variantu pozoruje, ale zatím ji neklasifikuje jako znepokojivé, řekla v Ženevě mluvčí WHO. Dosud podle zástupkyně organizace není jasné, do jaké míry varianta může za rychlý nárůst počtu případů koronavirové nákazy v Indii. Existuje prý mnoho faktorů, které k tomu mohly přispět. V poslední době se například v zemi konaly slavnosti a akce s mnoha účastníky. Kromě toho se B.1.617 šíří vedle jiných nakažlivějších variant, jako je ta britská s označením B.1.1.7.

Jasné není ani to, zda B.1.617 vyvolává těžší průběh nemoci covid-19 a s tím související vyšší počty úmrtí. Vyšší počty zemřelých v Indii by podle mluvčí WHO mohly být i důsledkem skutečnosti, že nemocnice naplnily své kapacity.