Svoboda tisku v pandemii utrpěla. Česko je stále čtyřicáté, nejhůř je v diktaturách včetně Číny

Koronavirová pandemie se negativně podepsala na světové svobodě tisku, novinářské povolání je plně nebo částečně blokováno ve více než 130 zemích. Napsala to mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) ve své každoroční zprávě. Česko se v žebříčku 180 zemí světa drží stejně jako loni na 40. místě. Největší svobodu médiím i nadále poskytují skandinávské země, poslední příčky obsadily Čína, Turkmenistán, Severní Korea a nejhorší Eritrea.

Svoboda tisku podle RSF (2020), Čím světlejší, tím svobodnější
Zdroj: RSF

Letošní žebříček podle RSF odráží dramatické zhoršení v přístupu k informacím a více překážek pro informování veřejnosti. Podíl na tom nese koronavirová pandemie, která v některých státech posloužila jako záminka odepřít novinářům přístup k informacím.

Organizace hodnotí situaci žurnalistiky jako „velmi špatnou“, „špatnou“ nebo „problematickou“ v 73 procentech ze 180 světových zemí. Data ukazují, že práce novinářů na citlivých tématech a investigace si pohoršily zejména v Asii, Evropě a na Blízkém východě.

„Čeští novináři čelí velkým výzvám, mezi které patří hrozby médiím veřejné služby ze strany vládou kontrolovaných dozorčích orgánů, nenávistné on-line kampaně či rozšíření takzvaných alternativních médií. Rozsáhlou nedůvěru v novináře posilují i slovní výpady českého prezidenta Miloše Zemana a dalších vysoce postavených představitelů země,“ píše organizace.

Německo v žebříčku kleslo

V Evropě si letos pohoršilo Německo, jež se ze skupiny států s dobrým postojem k médiím přesunulo do skupiny „docela dobrých“, respektive se propadlo z 11. na 13. místo. Podle RSF za tím stojí útoky na novináře ze strany „demonstrantů podporujících extremistická hnutí a konspirace při protestech vůči opatřením proti koronaviru“.

„Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti dezinformaci,“ uvádí generální tajemník organizace Christophe Deloire. „Bohužel její produkci a distribuci příliš často blokují politické, ekonomické, technologické a někdy dokonce i kulturní podmínky,“ dodal. Podle něho je žurnalistika nejúčinnějším prostředkem, jak zajistit veřejnou debatu založenou na široké škále zavedených faktů.