Čínské sankce nezastaví britskou kritiku zacházení s Ujgury, tvrdí Johnson

Nahrávám video
Události: Čína hrozí Británii dalšími sankcemi
Zdroj: ČT24

Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že pevně stojí za devíti britskými poslanci, akademiky a právníky, kteří se dostali na sankční seznam komunistické vlády v Pekingu. Důvodem je to, že kritizovali porušování lidských práv ujgurské menšiny v Číně. Peking odmítá veškerá obvinění a varoval, že půjde ještě dál, pokud Londýn nezmění své chování.

Komunistická Čína sebevědomě ukazuje sílu. V době, kdy pandemická opatření škrtí západní ekonomiky, zavedla sankce vůči pěti vlivným britským poslancům. Premiér Johnson se s nimi setkal a osobně je podpořil. „Nezastaví to britskou vládu před tím, aby mluvila o průmyslovém rozměru zneužívání lidských práv v Sin-ťiangu,“ zdůraznil ostrovní ministr zahraničí Dominic Raab.

Británie proto zavedla embargo na dovoz produktů z této čínské provincie. Kromě toho zase kvůli zatýkání demokratických aktivistů v Hongkongu nabídla cestu k občanství stovkám tisíc jeho obyvatel. Peking se podle analytiků snaží sankcemi varovat Evropskou unii, Británii a Kanadu, aby se v odsuzování Číny nevydávaly cestou Spojených států.

„EU, USA, Spojené království a Kanada se spolčily, aby zneužily otázky spojené s provincií Sin-ťiang k politické manipulaci,“ tvrdí mluvčí provincie Sü Kuej-siang. Britští poslanci, kteří jsou na čínském sankčním režimu, podle zdejšího tisku čelí zvýšené kybernetické hrozbě a britská vláda jim nabídla posílenou ochranu.

Etická a neetická bavlna

„Mluvíme tu pouze o obraně čínských občanů, jejichž práva byla zneužita. Byli znásilněni, sterilizováni, jejich kultura zničena. Čínská vláda kritizuje ty, kteří je brání,“ konstatuje sankcionovaný šéf sněmovního zahraničního výboru Tom Tugendhat.

Peking se dostal do sporu také s Evropskou unií. V odvetě zavedl sankce vůči několika europoslancům, vědcům, nevládním organizacím, a dokonce i celému parlamentnímu podvýboru. Právě tento krok může mít podle Bruselu za následek neschválení dlouho očekávané investiční dohody mezi Unií a Čínou.

V samotné Číně se pak staly terčem internetového bojkotu západní oděvní firmy jako H&M, Adidas, Hugo Boss či Burberry kvůli tomu, že chtějí nakupovat pouze eticky vyrobenou bavlnu. Jiné značky jako Fila a Muji se naopak zavázaly, že budou i přes zprávy o nasazování nucené práce odebírat dál bavlnu z provincie Sin-ťiang.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko uvolní 250 tisíc tun ropy z rezerv, přednostně je získá firma MOL

Maďarsko kvůli pozastavení dodávek ropovodem Družba uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Přednostní přístup k nim bude mít maďarská společnost MOL. S odkazem na čtvrteční nařízení maďarského ministerstva energetiky o tom informuje agentura MTI.
před 41 mminutami

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 7 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 9 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 11 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...