Peking uvalil odvetné sankce na Velkou Británii. Zakázal vstup devíti lidem včetně několika poslanců a čtyřem organizacím. Reaguje tak na sankce, kterými ho potrestala Británie s Evropskou unií, USA a Kanadou za porušování práv Ujgurů. Zároveň Čína rozpoutala kampaň proti firmám, které odmítají kupovat bavlnu ze Sin-ťiangu.
Začalo to výbuchem hněvu proti švédské oděvní firmě H&M, která má v Číně 400 obchodů. Liga komunistické mládeže si totiž všimla měsíce starého prohlášení, že nepoužívá bavlnu ze Sin-ťiangu kvůli otrocké práci. Vzápětí se strhla smršť i proti jiným značkám: Nike, Adidas a dalším. Celebrity vypovídaly smlouvy a internetem se šíří výzvy k bojkotu.
„V Číně vydělávají peníze, tak by měli část zisku vracet. Když nekupují bavlnu ze Sin-ťiangu, vyřazují Čínu a Čína může vyloučit je. Zub za zub,“ komentuje Čang, který žije v Pekingu. Jiná obyvatelka metropole, Ma, se přidává: „Urážejí Čínu. Nevím, proč bych u nich nakupovala.“
Bojkot kvůli zneužívání Ujgurů
Lidskoprávní organizace shromáždily dokumenty, satelitní snímky a svědectví potvrzující zneužívání Ujgurů k otrocké práci. Spojené státy, Británie, Kanada a Evropská unie tak uvalily na Čínu koordinované sankce. Byť ekonomicky bolí, pro čínskou propagandu mají významnou cenu. Přiživují skoro všeobecné přesvědčení, že Západu jde ve skutečnosti o to, aby udržel Čínu na dně.
Peking navíc nařčení ze zneužívání v Sin-ťiangu vytrvale odmítá a s ostrou rétorikou oponuje. „Toto je obrázek z USA, když černí otroci museli sbírat bavlnu na polích. Tento obrázek mi vytiskl kolega z intenetu… Je z polí v Sin-ťiangu – víc než 40 procent sklízejí stroje,“ uvedl mluvčí čínského ministertva zahraničí Chua Čchun-jing.
Zatím se bouře odehrává na sociálních sítích, ale stačí málo, aby přerostla ve fyzické útoky. V minulosti to zažily americké řetězce s občerstvením. Problémy s bojkotem kvůli politice znají i jihokorejské a japonské firmy.
