Bidenova administrativa obnovila finanční pomoc pro Palestinu, pošle 15 milionů dolarů

Spojené státy obnoví finanční pomoc Palestincům. Oznámila to americká velvyslankyně v OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Podle ní USA převedou 15 milionů dolarů (332 milionů korun) na ekonomický rozvoj a humanitární projekty. Administrativa prezidenta Joea Bidena program obnovila poté, co ho předchozí vláda Donalda Trumpa zablokovola.

„Prezident Biden obnovuje americké programy na podporu ekonomického rozvoje a humanitární pomoci palestinskému národu. S radostí oznamujeme, že poskytneme nejchudším komunitám na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy 15 milionů dolarů,“ sdělila ve čtvrtek Thomasová-Greenfieldová.

Tyto peníze ale nebudou poukazovány přímo palestinské samosprávě, nýbrž soukromým charitativním organizacím. Částkou chce Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) přispět chudým rodinám a podpořit katolickou charitu, která pomáhá řešit na palestinských územích epidemii covidu-19.

„Nadto peníze půjdou na potravinovou pomoc v komunitách, kde hrozí nedostatek jídla a situace se tam zhoršuje kvůli pandemii. Tato nezbytná pomoc přispívá plnění našich závazků vůči palestinskému národu. Pomůže těm, kteří to naléhavě potřebují, což přinese stabilitu nejen Palestincům, ale také Izraelcům. Je to v souladu s našimi zájmy a hodnotami a s naší snahou skoncovat s pandemií a nedostatkem potravin ve světě,“ dodala velvyslankyně.

Změna přístupu k Palestině

Bílý dům už dříve rozhodl, že změní některé Trumpovy kroky vůči Palestincům. Kromě obnovy finanční pomoci to má být obnova činnosti amerického konzulátu v Jeruzalému a zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny ve Washingtonu.

Izraelsko-palestinské vztahy byly za Trumpova mandátu poznamenány jeho podporou výstavby židovských osad na Západním břehu Jordánu, přesunem velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a také prosazením bilaterálních dohod mezi Izraelem a muslimskými státy jako Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Súdán i Maroko.

Palestinci to považují za maření jejich úsilí ustavit na Západním břehu Jordánu vlastní stát a také za porušení principu, jímž se dosud arabské státy řídily a který předpokládal možnost normalizace vztahů s Izraelem až po vzniku samostatné Palestiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharské volby vyhrála strana exprezidenta Radeva, bude mít absolutní většinu

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku s velkým náskokem vyhrálo uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Po sečtení všech odevzdaných lístků získalo podle ústřední volební komise přes 44 a půl procenta hlasů. Výsledek straně stačí k absolutní většině v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
10:51Aktualizovánopřed 13 mminutami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 46 mminutami

Po silném zemětřesení zasáhly Japonsko první vlny tsunami, hrozí další otřesy

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedly dopoledne SELČ místní úřady. Původně hlásily 7,4 stupně. Zemětřesení dle agentury AFP otřáslo i budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou tsunami. První vlny již zasáhly pobřeží země, zatím jsou ale výrazně menší – nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. Úřady očekávají, že přijdou další. Později varovaly před zvýšeným rizikem dalšího velkého zemětřesení v oblasti severního pobřeží země. Nejsou hlášeny žádné oběti.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ruskou rafinerii v Tuapse a dvě výsadkové lodě na Krymu

V ruském černomořském přístavu v Tuapse vypukl po rozsáhlém ukrajinském dronovém útoku požár, uvádějí ruské telegramové kanály. O dronovém útoku na přístav informují i místní úřady. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) zároveň oznámila, že v noci na neděli na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu zasáhla dvě velké ruské výsadkové lodě a radar. Moskva v noci na pondělí a přes den pokračovala v náletech na ukrajinské civilisty, nejméně jednoho zabila. Poradce ukrajinského ministra obrany tvrdí, že zničila i jeho dům a jeho zranila.
12:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Slovensku začal proces v případu výbuchu plynu z roku 2019

Na Slovensku začalo hlavní líčení s pěti obžalovanými v případu exploze plynu a následného požáru v obytném domě v Prešově. Při tragédii přišlo v roce 2019 o život osm lidí a dalších několik desítek bylo zraněno. Informovala o tom slovenská média.
před 2 hhodinami

Ceny ropy a plynu prudce rostou po opětovném uzavření Hormuzského průlivu

Ceny ropy prudce rostou. Děje se tak poté, co se zvýšilo napětí mezi USA a Íránem a Teherán znovu uzavřel Hormuzský průliv. Severomořská ropa Brent kolem 7:00 zdražovala o 5,4 procenta k 95,30 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI přidávala téměř šest procent k 88,80 dolaru za barel. Stoupá i velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc kolem 7:45 SELČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přidával 7,6 procenta na 41,70 eura za megawatthodinu (MWh).
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Velryba uvázlá na severu Německa se dokázala osvobodit a plave zátokou

Velryba uvázlá od března na mělčině na severu Německa se dokázala vyprostit a plave zátokou. Bylo to vidět na živých záběrech, které přenášela řada německých médií. Mladému keporkakovi zvanému Timmy pomohla zřejmě zvýšená hladina Baltského moře a možná i koryto, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete.
09:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 5 hhodinami
Načítání...