Za urážku prezidenta stráví 3,5 roku za mřížemi. Turecký soud potrestal šéfa opozice

Předák turecké opozice a bývalý předseda prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş byl v pondělí odsouzen ke třem a půl letům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení politikova advokáta. Bývalý kandidát na prezidenta je od roku 2016 ve vazbě kvůli obvinění z terorismu. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nařídil jeho propuštění.

Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/ABACA Autor: AA/ABACA

Demirtaş se podle soudu dopustil urážky v roce 2015. Politik tehdy uvedl, že se turecký prezident Erdogan velice činil při konferenci v Paříži, aby si udělal fotku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V té době byly vztahy mezi Ruskem a Tureckem zhoršené kvůli sestřelení ruského letounu tureckou protivzdušnou obranou v Sýrii.

Podle Demirtaşova advokáta se jedná o jeden z nejvyšších trestů, jenž byl kdy udělen za urážku prezidenta. Až 142 let odnětí svobody ale předákovi opozice hrozí v procesu, ve kterém je obviněný z podpory terorismu. Kvůli tomu je od roku 2016 ve vazbě. Na konci loňského roku ESLP nařídil jeho propuštění na svobodu. Obvinění je podle štrasburského soudu jen záminkou pro omezení politické plurality a soutěže v zemi. Turecko ale nařízení nesplnilo.

Stranu HDP, které byl Demirtaş předsedou, navrhla minulý týden turecká prokuratura zakázat. Podle ní je HDP faktickou sesterskou organizací Strany kurdských pracujících (PKK), kterou turecké úřady považují za teroristickou skupinu. Záměr vyvolal řadu mezinárodních kritik, které však Turecko odmítlo.

Nespokojenost s vývojem lidských práv v Turecku dává najevo Evropská unie i řada členských zemí. Ty poukazují nejen na snahy zakázat třetí největší stranu v zemi, ale také na odstoupení země od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je ochrana práv žen. „Jedná se o špatné signály,“ uvedl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Členské země a šéf unijní diplomacie Josep Borrell na druhé straně uvítali pokles napětí ve sporech s Řeckem a Kyprem o vymezení hranic námořních zón ve východním Středomoří.