Komise: Maďarsko má dva měsíce na změnu zákona o nevládních organizacích, jinak přijde pokuta

Evropská komise dala Maďarsku dva měsíce na změnu zákona o financování nevládních organizací. Norma, podle které musejí organizace zveřejňovat informace o zahraničních dárcích, porušuje dle loňského rozhodnutí Soudního dvora EU unijní předpisy. Pokud se vláda premiéra Viktora Orbána soudnímu rozhodnutí nepodrobí, čeká Maďarsko finanční postih.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 tisíc korun), se musejí povinně registrovat, zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích a na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou „organizacemi podporovanými ze zahraničí“.

Zákon podle unijního soudu diskriminuje a obsahuje neopodstatněné restrikce, které jsou v rozporu se základními právy, například s právem na ochranu osobních údajů či svobodu sdružování. „Evropský soudní dvůr byl jednoznačný – maďarskou vládou uvalená omezení na financování organizací občanské společnosti nejsou v souladu s právem EU,“ citovala místopředsedkyni EK Věru Jourovou agentura DPA.

„Nevládní organizace jsou nepostradatelnou součástí našich demokracií. Musíme je podporovat, nikoli s nimi bojovat,“ prohlásila Jourová. Komise má v EU na starosti dohled nad dodržováním evropského práva.

Mnoho maďarských nevládních organizací, na které se vládní restrikce vztahují, je odmítá respektovat, protože považují příslušný zákon za protiústavní. Jde podle nich o útok na občanskou společnost. Úřady za nedodržení předpisů doposud žádnou z nich nepotrestaly.

Evropská komise Orbánovi oznámila podmínky ve čtvrtek. Dvouměsíční lhůta pro implementaci rozhodnutí evropského soudu je součástí procesu, kterým Komise postupuje vůči zemím, které porušují dohodnuté zásady evropského bloku. Pokud Budapešť požadavku nevyhoví, Komise se může obrátit na Soudní dvůr EU, aby rozhodl o pokutě.

Budapešť je připravena normu zrušit a nahradit ji novou

Brusel Orbánovu vládu dlouhodobě kritizuje za podrývání demokratických zásad, svobody soudů, médií i neziskových organizací a nezávislosti akademické půdy. Podle DPA je nově zahájené řízení s Budapeští znamením toho, že Komise ztrácí se středoevropskou zemí trpělivost. EK v uplynulých letech podala na Maďarsko několik žalob, kterým unijní soud vyhověl. Týkaly se zejména azylové a migrační politiky.

Maďarská vládní strana Fidesz kvůli tomu přišla o členství v největší středopravé frakci v Evropském parlamentu, sám Orbán ale jakákoliv obvinění odmítá a označuje se za bojovníka za svobodu.

Zákon o nevládních organizacích je součástí Orbánova tažení proti maďarskému rodákovi a miliardáři Georgi Sorosovi, který podporuje liberální a otevřené společnosti. Maďarský premiér neziskové organizace financované Sorosem opakovaně obviňuje z vměšování se do politiky a podporování západních hodnot a migrace.

Mluvčí maďarské mise v EU už avizovala, že Budapešť o kontroverzním zákonu jedná s Komisí a je připravena normu zrušit a nahradit ji zákonem novým. Totéž naznačil i tiskový odbor maďarské vlády, který uvedl, že „maďarský kabinet provede všechna potřebná opatření, aby vykonal rozsudek Soudního dvora EU“.

Šéfka evropské kanceláře Amnesty International Eve Geddieová řekla, že „ostudné otravování nevládních organizací v Maďarsku pokračuje už příliš dlouho“. Nynější varování ze strany EK považuje za důležitý krok k tomu, aby maďarské úřady učinily své odpovědnosti zadost. „Vláda v Budapešti musí zákon okamžitě zrušit a ukončit svoji očerňující kampaň namířenou proti nevládním organizacím,“ uvedla Geddieová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
04:07Aktualizovánopřed 18 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...