Ruští zákonodárci podpořili prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na němž se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Smlouva, známá též jako START 3, byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost měla vypršet 5. února. Omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně.
Rusko ratifikovalo prodloužení smlouvy o kontrole jaderných hlavic. Podle Putina je to krok správným směrem
Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena bez jakýchkoli předběžných podmínek. Rjabkov zároveň zdůraznil, že takovéto prodloužení smlouvy navrhovala Moskva. „Za našich podmínek. Na pět let bez předběžných podmínek, bez jakýchkoliv dodatků,“ zdůraznil Rjabkov.
Podotkl, že prodloužení smlouvy je podle něj výhodné pro obě strany a poskytuje zemím čas na další jednání ohledně budoucnosti kontroly zbraní.
„Jde bezpochyby o krok správným směrem“, poznamenal k prodloužení dohody ruský prezident Vladimir Putin. Globální bezpečnost je podle něj nicméně nadále ohrožena kvůli rostoucímu mezinárodnímu napětí. Putin učinil paralelu mezi „výzvami a hrozbami“, které se množí ve světě nyní, a těmi, které existovaly ve třicátých letech 20. století a vedly ke druhé světové válce. „Rozsah hrozeb je srovnatelný… a nic z tohoto nepodporuje stabilitu a předvídatelnost mezinárodních vztahů,“ dodal.
Urychlené jednání
Moskva zahájila nová jednání s Washingtonem o prodloužení smlouvy 21. ledna, tedy den poté, co se prezidentského úřadu v USA ujal Joe Biden. V pondělí na téma prodloužení dohody telefonicky hovořili tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev s Bidenovým poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem. V úterý o věci mluvili také oba prezidenti.
Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, prodloužení smlouvy ratifikovala jednohlasně den poté, co jí návrh zákona poslal prezident. Krátce po hlasování v Dumě smlouvu odsouhlasila také horní komora parlamentu, Rada federace. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, uvedla agentura AP.
Washington a Moskva se dohodly, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Celý proces podle Rjabkova zakončí výměna diplomatických nót. Úmluva by pak měla platit dalších pět let, tedy do 5. února 2026.
Agentura Reuters podotkla, že Bílý dům oznámení Kremlu o prodloužení smlouvy zatím nepotvrdil, nicméně uvedl, že prezidenti během telefonátu toto téma probírali a dohodli se, že týmy obou stran budou urgentně pracovat na tom, aby byla dohoda prodloužena předtím, než vyprší. Dosažení dohody o prodloužení úmluvy v úterý oznámila Moskva.
Putin při virtuálním setkání v rámci davoského Světového ekonomického fóra prodloužení smlouvy s USA uvítal. „Jde bezpochyby o krok správným směrem,“ řekl šéf Kremlu. Globální bezpečnost je podle něj nicméně nadále ohrožena kvůli rostoucímu mezinárodnímu napětí.
Rusko a Spojené státy v roce 2019 odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Začátkem tohoto měsíce Moskva oznámila, že odchází od mnohostranné dohody o otevřeném nebi, která umožňuje účastnickým zemím kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států. Své rozhodnutí zdůvodnila zejména tím, že USA od této úmluvy odstoupily loni.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko se může vrátit k diskuzi o zachování úmluvy o otevřeném nebi, pokud o to USA budou stát. Uvedl to v reakci na úterní telefonát mezi šéfy Kremlu a Bílého domu. Rjabkov zároveň řekl, že Moskva obnoví své návrhy týkající se ustanovení moratoria ohledně rozmístění raket středního a krátkého doletu jakmile bude kompletní tým nové Bidenovy administrativy, který bude mít problematiku kontroly zbraní na starosti.
