Rusko ratifikovalo prodloužení smlouvy o kontrole jaderných hlavic. Podle Putina je to krok správným směrem

Ruští zákonodárci podpořili prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na němž se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Smlouva, známá též jako START 3, byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost měla vypršet 5. února. Omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně.

Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena bez jakýchkoli předběžných podmínek. Rjabkov zároveň zdůraznil, že takovéto prodloužení smlouvy navrhovala Moskva. „Za našich podmínek. Na pět let bez předběžných podmínek, bez jakýchkoliv dodatků,“ zdůraznil Rjabkov.

Podotkl, že prodloužení smlouvy je podle něj výhodné pro obě strany a poskytuje zemím čas na další jednání ohledně budoucnosti kontroly zbraní.

„Jde bezpochyby o krok správným směrem“, poznamenal k prodloužení dohody ruský prezident Vladimir Putin. Globální bezpečnost je podle něj nicméně nadále ohrožena kvůli rostoucímu mezinárodnímu napětí. Putin učinil paralelu mezi „výzvami a hrozbami“, které se množí ve světě nyní, a těmi, které existovaly ve třicátých letech 20. století a vedly ke druhé světové válce. „Rozsah hrozeb je srovnatelný… a nic z tohoto nepodporuje stabilitu a předvídatelnost mezinárodních vztahů,“ dodal.

Urychlené jednání

Moskva zahájila nová jednání s Washingtonem o prodloužení smlouvy 21. ledna, tedy den poté, co se prezidentského úřadu v USA ujal Joe Biden. V pondělí na téma prodloužení dohody telefonicky hovořili tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev s Bidenovým poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem. V úterý o věci mluvili také oba prezidenti.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, prodloužení smlouvy ratifikovala jednohlasně den poté, co jí návrh zákona poslal prezident. Krátce po hlasování v Dumě smlouvu odsouhlasila také horní komora parlamentu, Rada federace. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, uvedla agentura AP. 

Washington a Moskva se dohodly, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Celý proces podle Rjabkova zakončí výměna diplomatických nót. Úmluva by pak měla platit dalších pět let, tedy do 5. února 2026.

Agentura Reuters podotkla, že Bílý dům oznámení Kremlu o prodloužení smlouvy zatím nepotvrdil, nicméně uvedl, že prezidenti během telefonátu toto téma probírali a dohodli se, že týmy obou stran budou urgentně pracovat na tom, aby byla dohoda prodloužena předtím, než vyprší. Dosažení dohody o prodloužení úmluvy v úterý oznámila Moskva.

Putin při virtuálním setkání v rámci davoského Světového ekonomického fóra prodloužení smlouvy s USA uvítal. „Jde bezpochyby o krok správným směrem,“ řekl šéf Kremlu. Globální bezpečnost je podle něj nicméně nadále ohrožena kvůli rostoucímu mezinárodnímu napětí.

Rusko a Spojené státy v roce 2019 odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Začátkem tohoto měsíce Moskva oznámila, že odchází od mnohostranné dohody o otevřeném nebi, která umožňuje účastnickým zemím kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států. Své rozhodnutí zdůvodnila zejména tím, že USA od této úmluvy odstoupily loni.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko se může vrátit k diskuzi o zachování úmluvy o otevřeném nebi, pokud o to USA budou stát. Uvedl to v reakci na úterní telefonát mezi šéfy Kremlu a Bílého domu. Rjabkov zároveň řekl, že Moskva obnoví své návrhy týkající se ustanovení moratoria ohledně rozmístění raket středního a krátkého doletu jakmile bude kompletní tým nové Bidenovy administrativy, který bude mít problematiku kontroly zbraní na starosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Je to PR cvičení, Rusko kope jen za sebe, zaznělo v debatě o jednání v Rijádu

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.
před 5 hhodinami

Francie uspořádá další schůzku o Ukrajině, tentokrát i s českou účastí

Za Česko se středeční videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Paříž v tomto týdnu pořádá již druhé jednání. Pondělní schůzku, kterou Fiala kritizoval, omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž pozvala i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).
před 5 hhodinami

Papež František má začínající oboustranný zápal plic

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.
před 6 hhodinami

Blanár se omluvil Černochové. Spletl si ji prý s Pekarovou Adamovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po nehodě letadla v Torontu se zranilo 21 cestujících

Počet zraněných po pondělní havárii letadla v kanadském Torontu společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se zvýšil na 21, napsala agentura Reuters. Devatenáct z nich bylo později propuštěno z nemocnice. Kanadská média původně psala o patnácti zraněných. Dva zbývající hospitalizovaní cestující už nejsou v ohrožení života, uvedla společnost Delta Air Lines. Letadlo se ve větrném počasí po sněhové bouři převrátilo vzhůru nohama, na palubě bylo osmdesát osob.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lipavský je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bílý dům tvrdí, že Musk nevede úřad efektivity a je jen poradcem

Bílý dům v dokumentu pro soud tvrdí, že miliardář Elon Musk je pouze poradcem prezidenta Donalda Trumpa a nemá pravomoci sám činit vládní rozhodnutí. Dokument podle agentury Reuters popírá, že by Musk byl v čele úřadu DOGE, jehož úkolem je seškrtat výdaje, které Trumpova administrativa považuje za nepotřebné. Právě přístup nevoleného Muskova týmu k citlivým údajům amerických úřadů o občanech vyvolává obavy a vede k žalobám.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...