Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že zahajuje interní kroky k odstoupení od mnohostranné dohody o otevřeném nebi, která umožňuje účastnickým zemím kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států. Moskva své rozhodnutí dává do souvislosti s tím, že loni od úmluvy odstoupily Spojené státy.
Rusko odstupuje od smlouvy o otevřeném nebi
Ruská diplomacie v pátečním prohlášení uvedla, že americké odstoupení od smlouvy „významně narušilo rovnováhu v zájmech signatářských zemí“ a podkopalo roli úmluvy v podobě „zajištění důvěry a bezpečnosti“ mezi zúčastněnými státy. Zároveň podotkla, že spojenci USA po americkém odchodu nepodpořili ruské návrhy na udržení životaschopnosti smlouvy.
„Vzhledem k nedostatečnému pokroku ve snahách odstranit překážky, které brání budoucímu fungování smlouvy v nové situaci, je ruské ministerstvo zahraničí oprávněno oznámit zahájení vnitrostátních procedur k umožnění ruského odstoupení od dohody o otevřeném nebi,“ uvedla diplomacie v prohlášení.
Podotkla, že jakmile země procedury dokončí, formálně své odstoupení oznámí ostatním signatářským státům. Podle agentury Reuters proces odstoupení od podobných úmluv obvykle trvá měsíce. Bude ho muset potvrdit ruský parlament, dodala AP. Vladimir Jermakov z ruského ministerstva zahraničí agentuře TASS řekl, že bude nutné schválit odpovídající zákon; kdy se tak stane, neupřesnil.
Reuters: Rusko se obává špehování
Moskva se podle Reuters obává, že by USA mohly mít i po odstoupení od smlouvy přístup k informacím získaným při přeletech jejich spojenců. List Kommersant už dříve napsal, že se Rusko snažilo získat od signatářských zemí garance, že podobné informace s Washingtonem sdílet nebudou, ale nepovedlo se mu to.
Šéf zahraničního výboru státní Dumy Leonid Sluckij v pátek podle AP naznačil, že by Moskva mohla své rozhodnutí přehodnotit, pokud by se k dohodě rozhodly vrátit USA. Podotkl však, že je to spíše „utopie“.
Dohoda o otevřeném nebi, kterou vedle USA, Kanady a Ruska uzavřela většina evropských zemí včetně Česka, byla podepsána v Helsinkách v roce 1992, v platnost vstoupila o deset let později. Účastnickým zemím umožňuje kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států.
- Signatáři dohody si kontrolními lety ověřují údaje, které jednotlivé země poskytují. Výsledky pozorování jsou následně zpřístupněny všem signatářům.
Lety mají zvláštní status, inspektoři jsou během nich postaveni na úroveň diplomatů. Každý let musí být oznámen minimálně 72 hodin předem, na vyžádání inspekčního státu lze let provést i nad územím označeným jako zakázaný či rizikový vzdušný prostor.
Jednotlivé země mají stanovenou kvótu udávající počet pozorovacích letů, které se mohou nad jejich územím uskutečnit i které může sama země provést nad územím dalšího smluvního státu. Kvóta se odvíjí od rozlohy daného státu i velikosti jeho ozbrojených sil. Snímky pořízené speciálními kamerami mají rozlišení nejvýše 30 centimetrů. - (Zdroj: www.mocr.army.cz)
Spojené státy od úmluvy odstoupily loni pod vedením administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Washington to zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá její ustanovení nedodržovalo. Moskva už dříve porušování úmluvy odmítla a ujišťovala, že se jejími podmínkami hodlá plně řídit, dokud bude platit.
V únoru vyprší dohoda o omezení jaderného arzenálu
Američané dlouhodobě tvrdili, že Moskva dohodu porušuje například tím, že zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko už dříve porušování úmluvy odmítlo a ujišťovalo, že se jejími podmínkami hodlá plně řídit.
Reuters podotýká, že Moskva záměr odstoupit od úmluvy oznámila jen několik dní před nástupem nového amerického prezidenta Joea Bidena do úřadu a v období obav z nových závodů ve zbrojení. Poslední dohoda mezi Moskvou a Washingtonem o omezení strategických jaderných zbraní nazvaná START 3 totiž – bez prodloužení – vyprší 5. února. Příští šéf Bílého domu už řekl, že chce tuto dohodu prodloužit, ale zatím není jasné, na jak dlouho.