Rakouský parlament schválil možnost „vysvobození testem“, některé ruské regiony zase nabízejí výhody očkovaným

Poslanci rakouské Národní rady ve čtvrtek schválili právní normu, díky níž vláda může vyhlásit opatření podmiňující návštěvy kulturních akcí nebo hotelů předložením negativního testu na koronavirus. Některé ruské regiony zase nabízejí za očkování proti covidu úlevy od některých protinákazových omezení, jako je povinné nošení roušky na obličeji, a další pobídky. Britští vědci ve čtvrtek přišli se studií, podle které imunitní systém infikovaného covidem-19 po vyléčení vydrží nejméně pět měsíců, než může dojít k opětovnému nakažení.

Video Studio 6: Lukáš Mathé ohledně koronavirové situace v Litvě
video

Studio 6: Lukáš Mathé ohledně koronavirové situace v Litvě

Zdroj: ČT24

Návrh, který  v Rakousku zavádí možnost takzvaného „vysvobození testem“, podpořily všechny parlamentní frakce kromě opoziční pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Příslušná opatření by mohla podle rakouského listu Der Standard platit také v gastronomii. Tato možnost by mohla být v Rakousku uplatňována až po zrušení nynějšího, už třetího lockdownu.

Vláda původně plánovala, že by příští pondělí 18. ledna většina obchodů společně s pohostinskými, kulturními či sportovními zařízeními mohla opět otevřít pro lidi s negativním testem. Tvrdá opatření však platí pro všechny nejméně do 24. ledna, neboť původní záměr narazil z různých důvodů na odpor opozičních stran.

Podle deníku Der Standard má vláda o víkendu oznámit, jaká opatření dál chystá, a je údajně vyloučeno, že uzávěra bude 24. ledna skutečně ukončena. Kancléř Sebastian Kurz ve čtvrtek poukázal i na nebezpečí, které představuje nakažlivější mutace koronaviru B1.1.7.

Ruské regiony nabízejí za očkování proti covidu výhody

Rusko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet potvrzených případů nákazy koronavirem na světě, zahájilo minulý měsíc rozsáhlé očkování vakcínou Sputnik V. Prezident Vladimir Putin ve středu nařídil tento program od příštího týdne rozšířit na všechny Rusy.

Gubernátor ostrova Sachalin na ruském Dálném východě navrhl rozdávat očkovaným speciální odznaky, které by je opravňovaly chodit bez roušky na obličeji. Kadeřnictví, továrny na zpracování ryb i další podniky by mohly být úředně prohlášeny za „zelené zóny“, jakmile by všichni zaměstnanci dostali injekci s vakcínou, prohlásil gubernátor Valerij Limarenko. „Musíme se co nejrychleji vrátit k životu,“ napsal na sociální síti.

Moskevský starosta Sergej Sobjanin zase slíbil studentům a penzistům odblokovat jejich sociální karty, jakmile se nechají očkovat. Karty umožňující bezplatné či levnější používání městské dopravy úřady zablokovaly během pandemie.

Situace v Litvě se zlepšuje, Francie zpřísňuje opatření

Koronavirová situace v Litvě se zlepšuje, podle zahraničního zpravodaje ČT Lukáše Mathého má pobaltská země nejhorší za sebou. Ještě minulý týden přitom patřila k nejhůře postiženým zemím, co se týče počtu úmrtí s nemocí covid-19 v přepočtu na milion obyvatel. 

Pobaltská Litva byla ještě v prosinci pod velkým tlakem, řekl Mathé. Projevovalo se to zejména v nemocnicích. Zdravotnický systém totiž ještě před deseti dny situaci nezvládal a kapacity lůžek na covidových oddělení byly téměř zaplněné. 

„Ředitel největší nemocnice ve Vilniusu dříve uvedl, že kapacity lůžek na tamních covidových odděleních i jednotkách intenzivní péče byly vyčerpány na sto procent,“ řekl zpravodaj. Ve zdravotnických zařízeních podle něho také docházelo k přeměnám různých nemocničních oddělení na covidové.

Mathé uvedl, že situace se nyní lepší. V minulých dnech kapacita lůžek totiž dosahovala osmdesáti procent. Zdravotníkům rovněž ulevili dobrovolníci, kteří začali pomáhat v takzvaných zelených zónách, jak se říká necovidovým oddělením v nemocnicích. Pandemie v Litevcích vzbudila vlnu solidarity, řekl Mathé.

V zemi rovněž platí tvrdý lockdown. Tamní úřady zavřely některé z obchodů. Otevřeno mohou mít pouze ty, které nabízejí nejnutnější zboží. Jedná se například o prodejny potravin, lékárny nebo drogerie. Zavřené zůstávají také obchodní centra nebo školy. Lidé smí vyjít ven na ulici, ale pouze v nejnutnějších případech, a to do práce, na nákup, k lékaři nebo krátkou procházku.

V Litvě se také nesmí cestovat mezi obcemi a městy. Úřady přitom stanovily, že se musí povinně nosit roušky i na ulici. „Lidé tu nařízení vesměs dodržují. Viděl jsem, že mají téměř všichni nasazené roušky a dodržují i stanovené dvoumetrové rozestupy,“ popisuje situaci v zemi Mathé. 

Opatření zpřísňuje také Francie. Premiér Jean Castex oznámil, že vláda přijala další opatření především z obavy před britskou vysoce nakažlivou mutací viru, která byla zjištěna už v několika regionech země. Podle odborníků by mohla během několika týdnů výrazně zvýšit počet nových případů. Těch je v současnosti kolem 20 tisíc denně, dvojnásobek proti stejnému období před měsícem.

S koronavirem bojuje i Itálie, kde vláda v noci na čtvrtek rozhodla o prodloužení přísných opatření proti pandemii. Mimo jiné bude až do 15. února zakázáno nenutné cestování mezi regiony a do 5. března omezeny návštěvy příbuzných, jako to bylo přes vánoční svátky. V platnosti zůstává i zákaz nočního vycházení, informovala agentura DPA. Nová opatření platí od soboty.

Už ve středu kabinet oznámil, že požádá parlament o prodloužení nouzového stavu. Zatím trvá do konce ledna, vláda ho chce prodloužit do konce dubna. Zpřísnění opatření proti šíření koronaviru zavedla italská vláda přes vánoční svátky. Od Štědrého dne se tato šedesátimilionová země stala takzvanou červenou zónou, což mimo jiné znamenalo omezení vycházení i ve dne.

Ošetření pacientů s covidem na pohotovosti v italském městě Lodi
Zdroj: Reuters
Autor: Flavio Lo Scalzo
Lidé mohli z domu jen z nutných důvodů, jako je cesta do práce, na nákup, k lékaři či na krátkou procházku v blízkosti bydliště, a to v roušce. Zavřely se restaurace a obchody s výjimkou supermarketů, lékáren či prodejen novin a zakázáno bylo až na výjimky cestování mezi regiony. 

Už začátkem listopadu zavedla Itálie rozdělení země podle epidemické situace na červené (nejvíce případů na počet obyvatel), oranžové a žluté zóny. Nově nyní přibude zóna bílá, za niž bude moci být označena oblast s výskytem méně než 50 případů na sto tisíc obyvatel za tři týdny a v níž by měla platit jen základní pravidla, jako je nošení roušek či dodržování bezpečných odstupů.

Britská studie: Po covidu-19 vydrží imunita nejméně pět měsíců

Lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, budou vůči ní s vysokou pravděpodobností imunní nejméně pět měsíců. Vyplývá to z britské studie, o které ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Podle vědců nicméně existují důkazy, že i lidé s protilátkami v těle mohou koronavirus dále přenášet a šířit.

Studie vládní zdravotní agentury Public Health England (PHE) ukazuje, že opětovné nakažení koronavirem u lidí, kteří prodělali covid-19 a vytvořili si protilátky, je velmi vzácné. Z 6614 lidí, převážně britských zdravotníků, kteří se účastnili studie, se jich znovu nakazilo jen 44.

Odborníci ale upozorňují, že podle výsledků studie je nyní riziko opětovné infekce u lidí, kteří se nakazili za první vlny pandemie loni na jaře, poměrně vysoké. Zmiňují také, že lidé s imunitou, kterou získali po prodělání covidu-19, mohou virus SARS-CoV-2 přenášet v nose a hrdle, a neúmyslně jej tak šířit.

„Víme nyní, že u většiny lidí, kteří se virem nakazili, se vyvinuly protilátky, a oni jsou tak chráněni před opětovným nakažením, ale není to stoprocentní. Také zatím nevíme, jak dlouho ta ochrana trvá,“ řekla Susan Hopkinsová z PHE, která je spoluautorkou studie.

„Takže pokud si myslíte, že už jste nemoc prodělali, a jste tak chráněni, vězte, že je vysoce nepravděpodobné, že se u vás vyvine závažná infekce. Existuje ale pořád riziko, že virus chytnete a přenesete na jiné,“ dodala Hopkinsová.

Odborníci upozorňují, že ve své studii nezkoumali protilátky, které se vytvoří po podání vakcín proti covidu-19. Těm se chtějí věnovat v následném výzkumu. Zjistit chtějí i to, zda mohou protilátky po prodělání covidu-19 v těle vydržet i déle než pět měsíců.

Koronavirus v Británii
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Matt Dunham

Turecko začalo očkovat, zatím čínskou vakcínou

Turecko zahájilo očkování proti nemoci covid-19, jako první si vakcínu už ve středu nechal před novináři aplikovat tamní ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. V první fázi budou očkováni zdravotníci této země, která má 83 milionů obyvatel. Turecko zatím očkuje čínskou vakcínou CoronaVac, již ve středu ji pro nouzové použití schválila tamní agentura pro léčiva. Informoval o tom ve čtvrtek deník Hürriyet.

„Vakcíny byly dodány do všech 81 provincií, dnešek je prvním dnem nové éry,“ řekl ministr Koca. Turecko objednalo 50 milionů dávek čínské vakcíny CoronaVac a zatím jich dostalo koncem prosince tři miliony. Tuto očkovací látku, která se rovněž aplikuje nadvakrát, lze podle BBC skladovat, stejně jako takzvanou oxfordskou vakcínu, při teplotách dva až osm stupňů Celsia, podobně jako je to u vakcín proti chřipce.

Různí se ale údaje o účinnosti vakcíny CoronaVac. Tento týden oznámili brazilští vědci, že má účinnost 50,4 procenta. Revidovali tak předběžná data oznámená o týden dříve, kdy oznámili účinnost 78 procent při mírném průběhu nemoci.

Vědci z institutu Butantan ze Sao Paula, kde vakcínu testovali, ale zdůraznili, že středně těžkým a závažným případům nemoci dokáže CoronaVac předejít stoprocentně. Podle tureckých testů má čínská vakcína účinnost 91,2 procenta.

Ankara jedná také o dodávkách ruské vakcíny Sputnik V a vakcíny, kterou vyvinuly americká společnost Pfizer a německá firma BioNTech, založená v roce 2008 tureckými manželi žijícími v Německu. Pro tuto vakcínu, kterou se očkuje i v EU a dalších zemích světa, se používá název Comirnaty či označení tozinameran. Turecko se rovněž snaží vyvinout vlastní očkovací látku.

V USA naočkovali přes deset milionů lidí

Ve Spojených státech obdrželo první dávku vakcíny proti covidu-19 více než deset milionů lidí. Koronavirus se však v některých částech země šíří v podstatě nekontrolovatelně, USA zaznamenaly za poslední den přes 224 tisíc nově infikovaných lidí, čímž tam celkový počet prokázaných nálezů SARS-CoV-2 překonal hranici 23 milionů. Dalších 3848 Američanů ve středu po nákaze covidem-19 zemřelo, uvádí data Univerzity Johnse Hopkinse.

Podle statistik listu The New York Times (NYT) se v posledním týdnu virus prokázal denně v průměru téměř u čtvrt milionu osob, sedmidenní průměr zemřelých s covidem-19 je 3346 lidí za den, což jsou nejvyšší údaje ze všech zemí na světě. Počet hospitalizovaných osob již asi týden stagnuje kolem hranice 130 tisíc pacientů.

Experti však varují, že by jich mohlo začít znovu přibývat s tím, jak se covid-19 rozvine u lidí, kteří se virem nakazili přes Vánoce a Nový rok. Americké úřady na naléhání expertů upravily pravidla pro očkování, aby se podařilo šíření nákazy co nejrychleji dostat pod kontrolu.

Vakcína proti covidu-19 od společnosti Moderna
Zdroj: AP
Autor: Kevin Hagen
Nově tak již neplatí přísné regulace, podle nichž mají být na prvním místě očkováni pracovníci ve zdravotnictví. Federální vláda nyní naléhá na státy, aby co nejrychleji naočkovaly alespoň jednou dávkou vakcíny všechny osoby nad 65 let.

Podle toho se již zařídila Kalifornie, která je jedním ze současných ohnisek nákazy v USA. Tamní guvernér Gavin Newsom oznámil, že na listině osob, které mají v současné chvíli právo na očkování, přibylo po změně vládního opatření 6,6 milionu obyvatel tohoto nejlidnatějšího amerického státu.

Americké státy dostaly od federální vlády zatím 30 milionů dávek vakcín od firmy Moderna a společností Pfizer a BioNTech, z nichž se podařilo lidem aplikovat zatím jen třetinu. Společnost Johnson & Johnson ve středu uvedla, že v březnu zřejmě uvede na trh svou vakcínu, u níž bude na rozdíl od dosud schválených preparátů potřeba k plné imunizaci jen jedna dávka.

Některé ruské regiony nabízejí lidem za to, že se nechají očkovat ruskou vakcínou proti covidu-19, úlevy od některých protinákazových omezení, jako je povinné nošení roušky na obličeji, a další pobídky, uvedla dnes agentura Reuters.