Rakousko zavádí kontroly na hranicích. Londýnu hrozí kolaps zdravotnictví

Rakousko bude v průběhu následujícího týdne postupně omezovat počet hraničních přechodů, informoval český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Pravidla cestování zůstávají jinak stejná – mimo výjimky povinná karanténa,“ doplnil.

Policisté na Slovensku zintenzivňují kontrolování toho, jestli lidé dodržují restrikce stanovené tamní vládou. Kabinet premiéra Igora Matoviče omezil volný pohyb lidí, přičemž zákaz vycházení má devatenáct různých výjimek. Lidé mohou například do zaměstnání, ale pouze pokud nemohou práci vykonávat z domova – prokazovat by se měli potvrzením od zaměstnavatele.

„Pandemická situace je krizová. Vyžadujeme, aby se výjimky dodržovaly. Vyzývám občany, aby respektovali uložená pravidla. Chceme kontrolovat hranice okresů, abychom snížili mobilitu. Nemáme sílu, abychom uzavírali všechny okresy na všech komunikacích. Současně nechceme způsobit dopravní zácpy,“ okomentoval kroky slovenské policie její prezident Peter Kovařík. Kontroly dle něj jsou i ve vlacích.

Jednou z priorit policistů jsou podle Kovaříka hranice s okolními zeměmi. Při příjezdu na Slovensko například z Česka musejí mít cestující až na výjimky negativní výsledek testu na koronavirus, aby se v zemi pod Tatrami vyhnuli karanténě. Na Slovensku se i na turisty vztahuje stávající omezení volného pohybu osob.

Viníkům, kteří pravidla poruší, hrozí pokuta až tisíc eur na místě, ve správním řízení i vyšší. Podle Kovaříka slovenští policisté loni řešili osmatřicet tisíc přestupků souvisejících s karanténními omezeními.

Nejhorší zůstává na Slovensku situace v okrese Nitra, kde se na příští tři víkendy připravuje plošné testování. „Na očním, gynekologii, traumatologii, cévní chirurgii, všude leží covidoví pacienti. To zatížení nemocnice trvá už velmi dlouho, několik týdnů až měsíců. To se opravdu projevuje na vyčerpání personálu,“ popisuje pro ČT problémy nitranské fakultní nemocnice tamní pediatr Peter Visolajský.

Apeluje na soukromá zařízení, aby projevila větší solidaritu. Obává se totiž, že v kolabujícím špitále nebude místo pro urgentní případy – třeba při autonehodě. Někteří pacienti v Nitře čekali v sanitce na příjem i čtyři hodiny. Kvůli koronaviru v nemocnici denně zemře až deset lidí a město už muselo objednat chladicí přívěs, protože mrtvá těla nebylo kam ukládat.

Polsko očkuje zdravotníky, média i politiky pobouřila vakcinace umělců

Polská vláda zvažuje nákup vakcín mimo systém unijní objednávky. Země nyní očkuje proti covidu-19 především zdravotníky. Zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé potvrdil, že tento plán na nákup vakcíny po vlastní ose v Polsku opravdu existuje, vláda ale ví, že se bude muset zařadit do fronty. Podobný zájmem by totiž mohla mít celá řada zemí. Je možné, že se plán nesetká s úspěchem.

Polsko ke středečnímu večeru naočkovalo již zhruba 150 tisíc lidí, neboli 0,37 procenta populace. V rámci EU jde o slušný výsledek – například Německo zatím vakcinovalo 0,44 procenta lidí. Očkuje se skupina 0 – čili zdravotníci, ale i nezdravotnický personál na úřadech a v nemocnicích. Všichni dostávají schválenou vakcínu od firem Pfizer a BioNTech. Brzy by se dle zpravodaje měla do země dostat i nově schválená vakcína od Moderny.

V Polsku také stále doznívá aféra, kdy ve Varšavské univerzitní nemocnici naočkovali kromě zdravotníků také osmnáct umělců. Celá kauza vzbudila velkou kritiku a pobouření politiků i médií. Dle Mathého tito umělci byli zaregistrováni jako nezdravotnický personál, takže šlo do jisté míry o podvod. Pravděpodobně šlo o jistou známost mezi nemocnicí a umělci. Někteří se za čin omluvili, jiní říkají, že toho nelitují. Není jasné, na čí straně je vina.

Evropská pobočka WHO doporučuje rozumnou pružnost při dávkování vakcíny proti covidu-19. „Všichni jsme zaznamenali doporučení více zpružnit čas mezi první a druhou dávkou vakcíny oproti tomu, co původně předepsal výrobce. Je důležité, aby takové rozhodnutí představovalo bezpečný kompromis mezi nynější omezenou globální výrobní kapacitou a tlakem na vlády, aby ochránily co nejvíce lidí omezením zátěže, kterou bude pro zdravotní systémy představovat jakákoliv další vlna,“ prohlásil regionální šéf WHO Hans Kluge.

Podle Klugeho je v tuto chvíli pochopitelným konečným cílem kolektivní imunita, neměla by ale být bezprostředním zájmem. „Chci zdůraznit, že uvádění vakcín na trh je zásadní především pro omezení prudkého průběhu nemoci ve zranitelných skupinách, pro snížení tlaku na naše nemocnice a vyhnutí se riziku kolapsu našich zdravotních systémů,“ konstatuje Kluge.

Londýnu hrozí ve dvou týdnech kolaps nemocnic 

Na možný kolaps londýnského zdravotnictví se připravuje Velká Británie. Ostrovní ministr zdravotnictví Matt Hancock se nechal slyšet, že se obává tlaku na Národní zdravotnický systém (NHS). Londýnské nemocnice mohou zkolabovat během dvou týdnů.

Polovina všech hospitalizovaných pacientů v hlavním městě má právě covid-19, v Anglii je to třetina. Mnohá zařízení ruší rutinní operace a objevují se náznaky, že omezení péče se týká také rakoviny, píše BBC. Tento týden například vyšlo najevo, že v londýnské nemocnici King's College byly odloženy operace, které mohou pacientům s rakovinou zachránit život, protože lůžka obsadili nemocní s covidem-19.

„Vytváříme další zdroje, abychom zajistili, že NHS dostane potřebnou podporu v těch částech země, které jsou pod největším tlakem. Například v Londýně zajišťujeme, aby byla (nemocnice) Nightingale v pohotovostním režimu pro případ potřeby. A pokud to bude zapotřebí, samozřejmě se využije,“ předesílá Hancock.

Covidová nemocnice Nightingale má kapacitu čtyři tisíce lůžek a v provozu už byla za jarní vlny pandemie. V důsledku tehdejšího zlepšení situace ale nakonec poskytla péči pouhým jedenapadesáti pacientům a v květnu byla uzavřena.

Británie ve středu poprvé od dubna zaznamenala více než tisíc úmrtí s covidem-19 za den. Potvrzených případů nákazy za středu přibylo 62 tisíc, nejvyšší denní přírůstek od počátku pandemie. V Anglii a Skotsku už od úterý platí plošný lockdown, obavy na Ostrovech vzbuzuje především nová, nakažlivější mutace viru.

Ministryně vnitra Priti Patelová prohlásila, že Spojené království v příštích dnech oznámí další zpřísnění opatření. Odmítla vyloučit, že jejich součástí bude i zákaz cestování do zahraničí.

Tokio ve stavu nouze

V problémech se ocitá také další hlavní město: japonská vláda vyhlásila stav nouze v Tokiu, platit bude od pátku do 7. února. Premiér Jošihide Suga rozhodnutí zdůvodnil obavami, že se koronavirus rychle rozšíří do zbytku země a citelně dopadne na život Japonců i ekonomiku.

V rámci stavu nouze Sugův kabinet vyzve bary a restaurace, aby od devatenácté hodiny neservírovaly alkoholické nápoje a o hodinu později zcela zavřely. Vláda také apeluje na firmy, aby zavedly práci na dálku, a na veřejnost, aby po osmé hodině večer zůstala doma a neshromažďovala se. Nadále možná budou veřejná představení, ale pouze s polovinou diváků. Otevřené mají zůstat také školy.

Stav nouze bude platit v Tokiu a třech sousedních prefekturách, kde žije zhruba 37 ze 127 milionů obyvatel Japonska. Hlavní město ostrovního státu zaznamenalo nejvyšší denní přírůstek od počátku pandemie, testy tam odhalily 2447 infikovaných za 24 hodin. Úřady se obávají přehlcení zdravotnických zařízení.

Lékařští odborníci navíc pochybují, jestli jsou vládní kroky dostatečně razantní, aby dostaly šíření covidu-19 pod kontrolu. „Měli bychom zvážit zavedení stavu nouze na celostátní úrovni,“ apeluje předseda sdružení japonských lékařů Tošio Nakagawa. Někteří zdravotníci řekli agentuře Kjódó, že lůžka rezervovaná pro nakažené pacienty v zdravotnických zařízeních v Tokiu jsou už z velké části obsazená.

Podle agentury Reuters japonský premiér souhlasil se stavem nouze také proto, že Tokio má v létě hostit o rok odložené olympijské hry. Ty Suga považuje za symbol „vítězství člověka nad virem“.

Výjimečný stav může ve Francii platit až do léta

Koronavirová opatření přitvrzuje také Francie. K dosavadním patnácti departmentům, kde platí zákaz vycházení, přibyly od čtvrtečních osmnácti hodin další. Zavřena zůstanou muzea, kina a kulturní střediska. Podle premiéra Jeana Castexe je prioritou urychlit očkování – v něm Francie zaostává, zatím se podařilo naočkovat pouze setinu procenta populace.

„Cílem vlády je napravit pomalý začátek a naočkovat do konce měsíce milion lidí. Situace v zemi zůstává složitá, premiér vyloučil, že by navzdory původnímu plánu uvolňování opatření mohly být v druhé polovině měsíce otevřeny restaurace. Podle něj může výjimečný stav platit až do léta,“ komentuje situaci zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.