„Kdo ho potřebuje?“ Putin na výroční tiskové konferenci odmítl obvinění z otravy Navalného

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že kritik Kremlu Alexej Navalnyj využívá podpory amerických tajných služeb, ale to neznamená, že je ho třeba trávit. Na výroční tiskové konferenci tak odmítl obvinění z otravy opozičního předáka. Pro Rusko není Navalnyj podle Putina významný, aby se na něj zaměřilo. Bilanční několikahodinová tisková konference se konala pravidelně na konci roku. Putin na ní tradičně odpovídal na dotazy novinářů a letos i občanů. Kvůli pandemii měla poprvé formu videokonference.

„Tento pacient berlínské kliniky využívá v daném případě podpory zvláštních služeb USA. Pokud je to tak, pak je to zajímavé, protože by ho zvláštní služby samozřejmě měly sledovat. Ale to vůbec neznamená, že je ho třeba otrávit, kdo ho potřebuje?“ řekl s úsměškem Putin. Kdyby někdo chtěl Navalného otrávit, pak by to „asi dovedl do konce“, dodal.

„Díval jsem se. Putin všechno přiznal. Ve svém stylu (CIA-CIA), ale vše přiznal. Pochopil, že nelze popírat naše železobetonové důkazy. Tedy ano, FSB za mnou skutečně jezdila čtyři roky, ale nespáchala travičství. Protože ‚kdyby chtěli otrávit, tak by se to povedlo',“ zareagoval Navalnyj na Twitteru.

Navalnyj v srpnu zkolaboval za letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Lékaři nemocnice v Omsku, kde byl hospitalizován, vyloučili otravu. Po dvou dnech byl převezen v bezvědomí do Německa na kliniku Charité, kde mu byla diagnostikována závažná otrava. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) následně potvrdila, že v krvi kritika Kremlu byla nalezena nervově paralytická látka typu novičok. Moskva i přes výzvy ze zahraničí odmítla zahájit vyšetřování otravy.

Servery The Insider a Bellingcat, německý časopis Der Spiegel a televize CNN na základě společného zjišťování informovaly o údajném odhalení identity osmi předpokládaných pachatelů opozičníkovy otravy. Jsou podle nich spojení s ústavem kriminalistiky FSB, údajně řídícím tajnou laboratoř vyrábějící už od sovětských dob otravné látky a jedy.

Putin toto odhalení označil za pouhý trik, jehož cílem je napadnout vedoucí představitele Ruska. Ministr zahraničí Sergej Lavrov výsledek vyšetřování několika médií ve středu odmítl jako „zábavné čtení“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrzení o několika pokusech o otrávení opozičního politika podle Interfaxu odmítl jako „falešné informace“ a také anglickým výrazem „bullshit“ (kecy).

„Vladimir Putin uviděl stopy západních zvláštních služeb skoro všude,“ napsal v titulku o prezidentově vystoupení list Vedomosti. Upozornil, že dílo západních tajných služeb uviděl Putin nejen v odhalení údajných pachatelů Navalného otravy, ale i v publikacích médií o zbohatnutí jeho předpokládaného zetě, nyní již bývalého. Vedomosti poznamenaly, že prezidentovy klíčové odpovědi na 68 zadaných otázek „byly plně očekávané“.

Zvolení Bidena prý pomůže řešit problémy ve vztazích

Putin také na konferenci řekl, že doufá, že zvolení Joea Bidena prezidentem Spojených států pomůže řešit nynější problémy v rusko-amerických vztazích. Putin dal najevo přesvědčení, že Biden se svými značnými zkušenostmi rozumí problémům ve vztazích s Ruskem a že se zapojí do jejich řešení. Vyloučil přitom, že by ruští hackeři do amerických prezidentských voleb zasahovali.

V této souvislosti rovněž odmítl, že by před čtyřmi roky ruští hackeři pomohli do Bílého domu nynějšímu prezidentovi Donaldu Trumpovi. 

Putin vysvětloval, proč se zatím nenechá očkovat ruskou vakcínou proti covidu-19

Jedním z hlavních témat dotazů byl vývoj pandemie v Rusku, kde začalo hromadné očkování ruskou vakcínou Sputnik V. „Vladimir Putin ji doslova nařídil, ale sám se jí vystavit zatím nehodlá,“ upozornil komentáror Českého rozhlasu Libor Dvořák. Kreml to podle něj omlouvá tím, že Putin je ústřední figurou ruské politiky a nemůže být vystaven riziku případných vedlejších účinků.

Putin během konference řekl, že vakcíny zatím není dost pro všechny a že je určena mimo jiné nejstarším lidem. Proto se na něj zatím nedostane, ale jakmile na něj přijde řada, očkovat se nechá. „Poslouchám doporučení našich odborníků, a proto jsem to zatím, jak doporučují odborníci, neudělal. Ale udělám to v první vhodnou chvíli,“ uvedl Putin. Vyjádřil přitom přesvědčení o nezbytnosti všeobecného očkování proti covidu-19.

Kromě vakcíny Sputnik V schválily ruské úřady i další očkování domácí výroby, EpiVakKorona. K výrobě se také připravuje třetí ruská vakcína proti covidu-19. V Rusku, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel, se od počátku pandemie infikovalo více než 2,7 milionu obyvatel, přes 49 tisíc jich zemřelo. Zotavilo se naopak už skoro 2,2 milionu nakažených.

Rozhodnutí ohledně další kandidatury ještě nepadlo

Putin dále uvedl, že se stále ještě nerozhodl, zda bude při příštích prezidentských volbách v roce 2024 na funkci hlavy státu kandidovat. Novou kandidaturu mu umožnily letos schválené změny v ústavě Ruské federace.

„Ještě jsem se nerozhodl, jestli do voleb v roce 2024 půjdu, nebo ne,“ odpověděl na otázku, zda využije tuto možnost, kterou mu úprava základního zákona poskytla. „Udělat to, nebo neudělat, uvidím,“ dodal s tím, že to záleží i na občanech.

S návrhem první ústavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel Putin v polovině ledna, oficiálně kvůli posílení role parlamentu při vytváření vlády či sociálním garancím. Mezitím se v balíku změn objevila také možnost „vynulovat“ dosavadní prezidentské mandáty, což Putinovi umožňuje znovu kandidovat v roce 2024 a poté se případně ucházet o ještě další šestileté období.

Otázky mohli výjimečně pokládat i občané

Otázky na tiskových konferencích se tradičně týkají hlavně domácí politiky, ekonomiky, sociálních problémů a zahraniční politiky. Své otázky tentokráte směli prezidentovi zaslat i občané bez funkcí nebo novinářské akreditace, protože kvůli pandemii letos odpadla tradiční Putinova debata s národem v přímém přenosu.

Ještě před pandemií se Rusko ocitlo ve vážné hospodářské krizi a situace se zhoršila kvůli vysoké nezaměstnanosti a nespokojenosti Rusů například s cenami potravin. Kritici obviňují Putina, že nemá žádné řešení problémů, poznamenala DPA. 

Osmašedesátiletý šéf státu odpovídal na otázky ruských i zahraničních novinářů ze své rezidence u Moskvy, kde je chráněn před nákazou a kterou v posledních měsících jen vzácně opouštěl. Mluvčí Kremlu Peskov nedávno pokládal za vhodné zdůraznit, že prezident je zdráv a v dobré kondici. Novináři se na Putinovo zdraví ptali poté, co před kamerou opakovaně kašlal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...