„Kdo ho potřebuje?“ Putin na výroční tiskové konferenci odmítl obvinění z otravy Navalného

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že kritik Kremlu Alexej Navalnyj využívá podpory amerických tajných služeb, ale to neznamená, že je ho třeba trávit. Na výroční tiskové konferenci tak odmítl obvinění z otravy opozičního předáka. Pro Rusko není Navalnyj podle Putina významný, aby se na něj zaměřilo. Bilanční několikahodinová tisková konference se konala pravidelně na konci roku. Putin na ní tradičně odpovídal na dotazy novinářů a letos i občanů. Kvůli pandemii měla poprvé formu videokonference.

„Tento pacient berlínské kliniky využívá v daném případě podpory zvláštních služeb USA. Pokud je to tak, pak je to zajímavé, protože by ho zvláštní služby samozřejmě měly sledovat. Ale to vůbec neznamená, že je ho třeba otrávit, kdo ho potřebuje?“ řekl s úsměškem Putin. Kdyby někdo chtěl Navalného otrávit, pak by to „asi dovedl do konce“, dodal.

„Díval jsem se. Putin všechno přiznal. Ve svém stylu (CIA-CIA), ale vše přiznal. Pochopil, že nelze popírat naše železobetonové důkazy. Tedy ano, FSB za mnou skutečně jezdila čtyři roky, ale nespáchala travičství. Protože ‚kdyby chtěli otrávit, tak by se to povedlo',“ zareagoval Navalnyj na Twitteru.

Navalnyj v srpnu zkolaboval za letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Lékaři nemocnice v Omsku, kde byl hospitalizován, vyloučili otravu. Po dvou dnech byl převezen v bezvědomí do Německa na kliniku Charité, kde mu byla diagnostikována závažná otrava. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) následně potvrdila, že v krvi kritika Kremlu byla nalezena nervově paralytická látka typu novičok. Moskva i přes výzvy ze zahraničí odmítla zahájit vyšetřování otravy.

Servery The Insider a Bellingcat, německý časopis Der Spiegel a televize CNN na základě společného zjišťování informovaly o údajném odhalení identity osmi předpokládaných pachatelů opozičníkovy otravy. Jsou podle nich spojení s ústavem kriminalistiky FSB, údajně řídícím tajnou laboratoř vyrábějící už od sovětských dob otravné látky a jedy.

Putin toto odhalení označil za pouhý trik, jehož cílem je napadnout vedoucí představitele Ruska. Ministr zahraničí Sergej Lavrov výsledek vyšetřování několika médií ve středu odmítl jako „zábavné čtení“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrzení o několika pokusech o otrávení opozičního politika podle Interfaxu odmítl jako „falešné informace“ a také anglickým výrazem „bullshit“ (kecy).

„Vladimir Putin uviděl stopy západních zvláštních služeb skoro všude,“ napsal v titulku o prezidentově vystoupení list Vedomosti. Upozornil, že dílo západních tajných služeb uviděl Putin nejen v odhalení údajných pachatelů Navalného otravy, ale i v publikacích médií o zbohatnutí jeho předpokládaného zetě, nyní již bývalého. Vedomosti poznamenaly, že prezidentovy klíčové odpovědi na 68 zadaných otázek „byly plně očekávané“.

Zvolení Bidena prý pomůže řešit problémy ve vztazích

Putin také na konferenci řekl, že doufá, že zvolení Joea Bidena prezidentem Spojených států pomůže řešit nynější problémy v rusko-amerických vztazích. Putin dal najevo přesvědčení, že Biden se svými značnými zkušenostmi rozumí problémům ve vztazích s Ruskem a že se zapojí do jejich řešení. Vyloučil přitom, že by ruští hackeři do amerických prezidentských voleb zasahovali.

V této souvislosti rovněž odmítl, že by před čtyřmi roky ruští hackeři pomohli do Bílého domu nynějšímu prezidentovi Donaldu Trumpovi. 

Putin vysvětloval, proč se zatím nenechá očkovat ruskou vakcínou proti covidu-19

Jedním z hlavních témat dotazů byl vývoj pandemie v Rusku, kde začalo hromadné očkování ruskou vakcínou Sputnik V. „Vladimir Putin ji doslova nařídil, ale sám se jí vystavit zatím nehodlá,“ upozornil komentáror Českého rozhlasu Libor Dvořák. Kreml to podle něj omlouvá tím, že Putin je ústřední figurou ruské politiky a nemůže být vystaven riziku případných vedlejších účinků.

Putin během konference řekl, že vakcíny zatím není dost pro všechny a že je určena mimo jiné nejstarším lidem. Proto se na něj zatím nedostane, ale jakmile na něj přijde řada, očkovat se nechá. „Poslouchám doporučení našich odborníků, a proto jsem to zatím, jak doporučují odborníci, neudělal. Ale udělám to v první vhodnou chvíli,“ uvedl Putin. Vyjádřil přitom přesvědčení o nezbytnosti všeobecného očkování proti covidu-19.

Kromě vakcíny Sputnik V schválily ruské úřady i další očkování domácí výroby, EpiVakKorona. K výrobě se také připravuje třetí ruská vakcína proti covidu-19. V Rusku, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel, se od počátku pandemie infikovalo více než 2,7 milionu obyvatel, přes 49 tisíc jich zemřelo. Zotavilo se naopak už skoro 2,2 milionu nakažených.

Rozhodnutí ohledně další kandidatury ještě nepadlo

Putin dále uvedl, že se stále ještě nerozhodl, zda bude při příštích prezidentských volbách v roce 2024 na funkci hlavy státu kandidovat. Novou kandidaturu mu umožnily letos schválené změny v ústavě Ruské federace.

„Ještě jsem se nerozhodl, jestli do voleb v roce 2024 půjdu, nebo ne,“ odpověděl na otázku, zda využije tuto možnost, kterou mu úprava základního zákona poskytla. „Udělat to, nebo neudělat, uvidím,“ dodal s tím, že to záleží i na občanech.

S návrhem první ústavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel Putin v polovině ledna, oficiálně kvůli posílení role parlamentu při vytváření vlády či sociálním garancím. Mezitím se v balíku změn objevila také možnost „vynulovat“ dosavadní prezidentské mandáty, což Putinovi umožňuje znovu kandidovat v roce 2024 a poté se případně ucházet o ještě další šestileté období.

Otázky mohli výjimečně pokládat i občané

Otázky na tiskových konferencích se tradičně týkají hlavně domácí politiky, ekonomiky, sociálních problémů a zahraniční politiky. Své otázky tentokráte směli prezidentovi zaslat i občané bez funkcí nebo novinářské akreditace, protože kvůli pandemii letos odpadla tradiční Putinova debata s národem v přímém přenosu.

Ještě před pandemií se Rusko ocitlo ve vážné hospodářské krizi a situace se zhoršila kvůli vysoké nezaměstnanosti a nespokojenosti Rusů například s cenami potravin. Kritici obviňují Putina, že nemá žádné řešení problémů, poznamenala DPA. 

Osmašedesátiletý šéf státu odpovídal na otázky ruských i zahraničních novinářů ze své rezidence u Moskvy, kde je chráněn před nákazou a kterou v posledních měsících jen vzácně opouštěl. Mluvčí Kremlu Peskov nedávno pokládal za vhodné zdůraznit, že prezident je zdráv a v dobré kondici. Novináři se na Putinovo zdraví ptali poté, co před kamerou opakovaně kašlal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 24 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...