Tisíce lidí demonstrovaly v Kišiněvě před sídlem parlamentu, kde poslanci loajální k odcházejícímu proruskému prezidentovi připravili jeho prozápadní nástupkyni o klíčovou pravomoc. Jejich krok má zabránit nové prezidentce Maie Sanduové kontrolovat mocnou tajnou službu. Návrh předložený vládnoucími socialisty schválilo 51 z celkem 101 členů parlamentu, uvedla agentura AP s tím, že provládní většina také bez debaty schválila státní rozpočet na příští rok.
Těsné hlasování odráží hluboké politické rozpory mezi proruským a prozápadním táborem v jednom z nejchudších evropských států. Moldavsko, nacházející se mezi Rumunskem a Ukrajinou, se od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu podle agentur ukazuje politicky strategickým místem jak pro Západ, tak pro Rusko.
Vládní socialisté zdůvodňují krok tím, že kontrola tajné služby má v parlamentním politickém systému náležet parlamentu, a nikoliv prezidentovi. Loni v červnu přitom odhlasovali přesun této pravomoci z rukou parlamentu do rukou prezidenta, kterým tehdy byl jejich bývalý stranický šéf Igor Dodon, podotýká web stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda.
Nově zvolená prezidentka Sanduová, která se těší pověsti proevropské reformátorky, minulý měsíc porazila svého socialistického soupeře Dodona. Slíbila reformy a pokrok na cestě do Evropské unie. Hned po zvolení si popudila Moskvu výroky, že hodlá začít jednat s Ruskem o odchodu ruských vojsk z Podněstří, které od počátku 90. let ovládají ruští separatisté.
Dodon, který udržoval úzké vztahy s Ruskem, byl pokládán za favorita prezidenta Vladimira Putina. Tah, který má připravit Sanduovou o kontrolu nad tajnou službou, je považován za pokus o udržení vlivu navzdory prohře ve volbách, uvedla AP. Dodonovi vyprší mandát 23. prosince.
Prezidentka vyzývá k předčasným volbám
Sanduová před svými přívrženci vyzvala k předčasným parlamentním volbám, které by připravily o moc současnou vládu. Tu označila za zkorumpovanou.
„Shromáždili jsme se zde, abychom hájili naši demokracii a právo na vlast bez korupce a chudoby a právo na zemi, kde by vládla spravedlnost,“ řekla. „Lidé umírají v nemocnicích a docházejí jim léky, další nemají co jíst, ale parlamentní většina se zabývá omezováním prezidentských pravomocí,“ prohlásila.
Již tak slabá moldavská ekonomika utrpěla v pandemii nemoci covid-19. Stát s 3,5 miliony obyvatel zaznamenal více než sto tisíc potvrzených případů nákazy koronavirem a přes dva tisíce úmrtí.
Moldavsko v roce 2014 za vlády proevropské koalice podepsalo s EU dohodu o užších politických a ekonomických vazbách. Ale od té doby Brusel stále více kritizuje chabý pokrok země při zavádění potřebných reforem.
