Rusko ustupuje v zájmu prodloužení pražské jaderné dohody. USA chtějí zapojit i Čínu

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Vychází tak částečně vstříc americkému požadavku podmiňujícímu prodloužení bilaterální dohody nový START, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Konečným cílem Washingtonu je však zapojit do dohody Čínu, která to odmítá. Dohoda automaticky vyprší v únoru 2021, pokud se strany nedohodnou na prodloužení. To by mohlo vést k závodům v jaderném zbrojení.

„Rusko navrhuje prodloužit nový START o rok a je připraveno společně se Spojenými státy učinit politický závazek ke zmražení počtu jaderných hlavic v držení stran po tuto dobu,“ uvedla ruská diplomacie.

Nabídka platí, pouze pokud Washington nebude mít žádné další požadavky. Prodloužení má podle Moskvy poskytnout oběma stranám více času na hlubší projednání kontroly jaderných zbraní.

Kreml tak ustoupil ze své dřívější pozice. Vladimir Putin minulý týden navrhl dohodu prodloužit alespoň o rok bez jakýchkoliv podmínek. To Američané odmítli.

Administrativa Donalda Trumpa vyjadřuje dlouhodobě neochotu k prodloužení dohody s tím, že doba bipolárního světa s pouhými dvěma státy schopnými zaútočit jadernými zbraněmi ve velkém počtu kdekoliv na světě skončila. Upozorňuje na rostoucí čínský arzenál jaderných zbraní a především mezikontinentálních raket schopných je nést.

Americký vyjednavač na tomto poli Marshall Billingslea v srpnu prohlásil: „Příští smlouva bude muset být multilaterální. Bude muset zahrnout Čínu.“ Později Američané oficiálně požadavek na zapojení Číny stáhli. Jejich přístup k jednání s Kremlem je však stále velmi zdráhavý.

Mezikontinentální balistické rakety
Zdroj: ČT24

USA s Ruskem podepsaly v roce 2010 na Pražském hradě smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní.

Platnost dohody vyprší příští rok v únoru. Smlouva může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Washington s Moskvou však v tomto ohledu nemohl v poslední době najít společnou řeč.

Pokud by dohoda zanikla, padla by i veškerá omezení na jaderné hlavice a jejich nosiče, což by mohlo podle agentury Reuters přispět k závodům ve zbrojení a k růstu napětí mezi Moskvou a Washingtonem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 12 mminutami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 29 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...