Turecko už není ve východním Středomoří partnerem, s nímž by se dal vést plodný dialog, přesto se ale jihoevropské země budou dál pokoušet takový dialog navázat. Během summitu zemí jižní části Evropské unie na Korsice to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém závěrečném prohlášení státy Ankaru varovaly, že EU bude uvažovat o sankcích, pokud Turci budou dál narušovat suverenitu Řecka a Kypru průzkumem ropných ložisek ve Středomoří.
Turecko už není partnerem, Unie musí být tvrdší a jednotnější, tvrdí Macron
Události: Macron ohledně turecko-řeckých sporů (zdroj: ČT24)
„My Evropané musíme vystupovat jasně a tvrdě vůči vládě prezidenta Erdogana, která se nyní chová nepřijatelně,“ nechal se slyšet Macron. Podle něj už Ankara není v oblasti východního Středomoří pro EU partnerem. „Evropa musí mít jednotnější a jasnější hlas,“ dodal šéf Elysejského paláce s tím, že je Francie připravena znovu zahájit s Tureckem „plodný dialog“.
Po skončení jednání Macron řekl, že země chtějí s Tureckem dál odpovědně jednat „v dobré víře“, ale že zároveň nejsou „naivní“.
Náměstek řeckého ministra zahraničí Miltiadis Varvitsiotis nabádá evropské lídry, aby dočasně přijali „závažné“ ekonomické sankce, pokud Turecko nestáhne svá vojenská a těžební plavidla z vod u Kypru. „Sankce by měly vytvořit dočasný, ale tvrdý tlak. Vyslat zprávu o tom, že Evropa přišla vyjednávat, ale také bránit své hodnoty,“ nechal se slyšet náměstek.
Země středomořského křídla EU, mezi které kromě Francie patří i Portugalsko, Španělsko, Itálie, Malta, Řecko a Kypr, se schází v korsickém Ajacciu v době, kdy ve východní části Středozemního moře panuje napětí mezi Řeckem a Tureckem. Vyvolal ho spor o průzkum těžby ropy a zemního plynu, který Ankara zahájila v oblasti mezi Krétou a Kyprem. Řecko považuje postup Turecka za narušení své suverenity. Turecké průzkumné vrty ve východním Středomoří se nelíbí ani Kypru.
Turecké námořní nároky podle koncepce Mavi Vatan (Modrá vlast)
„Pokud by toto Turecku prošlo, pokud by to Turecko dokázalo vojensky, politicky a diplomaticky ustát a odstrašit rivalizující nároky na tuto exkluzivní ekonomickou zónu, tak se stane významným vrátným,“ přibližuje spor zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Ankara by v důsledku mohla například zamezit položení plynovodů ve vodách, které si nárokuje.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT k summitu středomořských zemí (zdroj: ČT24)
Právě suverenitu členských zemí EU a dodržování mezinárodního práva označil Macron za nepřekročitelnou hranici. „Francouzská pozice byla v uplynulých měsících důsledná, situaci jsme neeskalovali,“ zdůraznil Macron. Francie na konci srpna vyslala do oblasti východního Středomoří tři stíhačky Rafale a jednu fregatu s vrtulníkem, které se účastnily společného vojenského cvičení s Řeckem, Itálií a Kyprem.
„Kypr a Řecko plně podporujeme a jsme s nimi vzhledem k opakovaným narušením jejich suverenity… konfrontačními akcemi Turecka solidární,“ uvedly země ve svém prohlášení. „Trváme na tom, že pokud ohledně dialogu s Tureckem nedojde k pokroku a Turecko neukončí své jednostranné aktivity, je EU připravena dát dohromady seznam dalších restriktivních opatření,“ dodaly státy s tím, že o věci by se mělo jednat na summitu EU koncem září.
Macron a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis mluvili také o situaci v řeckém uprchlickém táboře Moria na Lesbu, který ve středu zničil rozsáhlý požár. Mitsotakis pak řekl, že Evropa by měla být tváří tvář migrační krizi s Řeckem solidární a přejít od slov k činům.
Jeho výzvu už některé země vyslyšely. Německo a Francie oznámily, že se ujmou 400 nezletilých migrantů bez doprovodu, které řecké úřady letecky evakuovaly z ostrova Lesbos do severního Řecka. Také Nizozemsko se nabídlo, že po požáru přijme stovku migrantů, z toho polovinu nezletilců.