Evropská komise (EK) chce tvrdě bojovat proti dezinformacím, které se během koronavirové krize hojně objevovaly nejenom na sociálních sítích. Podle jejích statistik se takových lží a nepravd objevilo na sedm milionů, především z Ruska a Číny. Unie ale sama přiznává, že boj to bude těžký. Další problém, kterému Evropa po pandemii čelí, je pak podle Europolu zvýšené riziko radikalizace jednotlivců.
Jednou ze zásadních evropských hodnot, kterými podle české eurokomisařky Věry Jourové (ANO) nedávná krize otřásla, byla pravda. Záplavy dezinformací a lží se vynořily nejen na sociálních sítích. „Asi bychom se neměli bát si říct, že na pravdě opravdu záleží, a to nejen v době, kdy máme zdravotní ohrožení. A že bychom se měli vrátit k tomu, že fakta patří všem,“ uvedla Jourová.
Podle Evropské komise během koronavirové krize miliony falešných nebo záměrně zavádějících zpráv přicházely hlavně z Ruska a Číny.
Objevují se cílené snahy o zpochybnění schopnosti Evropy řešit krizi nebo je záměrně zpochybňováno očkování. „V době koronaviru může dezinformace zabíjet,“ upozornil šéf unijní diplomacie Josep Borell.
„Infodemie“
Evropská unie v této souvislosti mluví dokonce o infodemii. Tedy informační pandemii. A chce tvrdě tlačit na sociální sítě, aby nepravdivé informace potíraly. Jenže si sama uvědomuje, že je velmi obtížné bojovat s něčím takovým, jako je lež.
„Je to velice těžké ji vyvracet v momentu, kdy dnes ten, kdo ji vyrobí, tak ji okamžitě rozprskne do milionu domácností,“ dodala Jourová.
Kromě samotného potírání lží je přitom podle Komise potřeba pracovat také s informační gramotností veřejnosti.
Zvýšené nebezpečí radikalizace jako další problém
Kromě dezinformací by koronavirová krize mohla přinést i jiný nebezpečný trend. Evropská policejní služba Europol v nové zprávě varovala před radikalizací jednotlivců, a to v důsledku přísných epidemiologických opatření. Nebezpečí teroristických útoků tak podle úřadu roste.
V předmluvě dokumentu šéfka Europolu Catherine De Bolleová napsala, že možné hospodářské a sociální následky pandemie by mohly radikalizaci podněcovat. „Aktivisté na levém i pravém okraji i kruhy džihádistického terorismu zkouší pandemii využít k další propagaci svých cílů,“ uvedla.
Dohromady Europol loni zaznamenal 119 teroristických útoků, což je o deset méně než v předchozím roce. Úřad mezi ně počítá i nezdařené nebo zmařené útoky.
