V ruském městě odstranili připomínku obětí katyňského masakru. Polsko protestuje

V ruském městě Tver byly v době výročí konce druhé světové války odstraněny dvě pamětní desky věnované obětem takzvaného katyňského masakru, který znamenal smrt tisíců Poláků zavražděných před 80 lety sovětskou tajnou policií. Varšava proti počínání ruských úřadů protestuje. Podle agentury DPA by se mohlo jednat o odvetu Ruska za odstraňování pomníků Rudé armády v Polsku či v Česku.

Fotografie polských obětí z Katyně
Zdroj: ISIFA Autor: Wojtek Laski/Getty Images

„Je to politováníhodné a budeme proti tomu rozhodně protestovat,“ řekl v pátek polský ministr kultury Piotr Glinski ve veřejnoprávním rádiu Trojka. Tamní ministerstvo zahraničí vyzvalo Rusko, aby připomínky na masakr neodstraňovalo z veřejného prostoru.

Podle lokálních ruských médií nařídilo odstranit pamětní desky ve Tveru ležícím asi 200 kilometrů severozápadně od Moskvy státní zastupitelství, neboť prý byly nainstalovány bez povolení. Místní iniciativa, která se stará o památku obětí, označila postup úřadů za „ostudný“.

Sovětská tajná služba NKVD v roce 1940 zavraždila více než 20 tisíc zajatých polských důstojníků poblíž Smolenska v západním Rusku. Dlouho se snažila připsat zločin nacistickému Německu, až v roce 1990 přiznala Moskva pravdu během vlády Michaila Gorbačova.

V Rusku se podle DPA stále objevují tendence vykládat historické události jako v době Sovětského svazu. Hovořit veřejně o sovětských zločinech je v současném Rusku tabu.

Osvoboditel, nebo okupant?

Rusko zase dlouhodobě kritizuje to, jak státy střední a východní Evropy zacházejí s pomníky připomínajícími sovětskou Rudou armádu. Zatímco Rusko ji označuje za osvoboditelskou, Polsko a další země vnímají Sovětský svaz jako okupační mocnost.

Také v Česku ovlivňuje letošní výročí konce druhé světové války debata spojená s napjatými česko-ruskými vztahy. Ruské protesty se objevily po odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 nebo zřízení památníku v pražských Řeporyjích protisovětským vlasovcům, kteří se na konci druhé světové války podíleli na osvobození Prahy. Nevoli vzbudilo rozhodnutí pražského magistrátu přejmenovat náměstí Pod Kaštany, kde sídlí ruská ambasáda, na náměstí Borise Němcova po zavražděném ruském opozičním politikovi.

„Co se týká vztahů s Ruskou federací, tak to všichni víme, neprocházejí tím nejlepším obdobím. Ale myslím si, že České republice není co vyčítat,“ zhodnotil v pátek ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).