Žigulík slaví padesátku. Legenda sovětských silnic vznikla díky italské technice

Někdejší Sovětský svaz se sice prezentoval hesly o „neomezených možnostech“ a porážce kapitalismu, skutečnost však byla diametrálně odlišná. Platilo to i pro automobilový průmysl, který za vyspělým světem silně zaostával. Na samém konci 60. let se ale začalo blýskat na lepší časy, když díky spolupráci s italským Fiatem vznikly vozy značky Lada. První vůz VAZ 2101 sjel z výrobní linky nové továrny v povolžském Toljatti 19. dubna 1970.

Při volbě západního partnera se Sověti rozhodovali mezi italským Fiatem a francouzským Renaultem. Říká se, že kvůli tomu, že spolupráci s kapitalisty mohli částečně omluvit výrazným postavením komunistických stran v italské a francouzské politice.

Skutečností ale je, že obě továrny patřily v té době na špičku a Fiat 124, který nakonec Moskva zvolila, byl v roce 1967 vyhlášen evropským autem roku. A během let se kromě SSSR vyráběl také ve Španělsku, Turecku, Jižní Africe nebo Jižní Koreji.

Toljatti jako vzpomínka na italského komunistu

Dohodu o výstavbě továrny a licenční výrobě vozu podepsal Fiat se sovětským ministerstvem zahraničního obchodu v srpnu 1966. Na smlouvu ihned navázaly přípravy, za místo budoucího závodu bylo zvoleno město Toljatti, někdejší Stavropol na Volze, v roce 1964 přejmenované –⁠ týden po jeho smrti –⁠ po vůdci italských komunistů Palmiru Togliattim. Zde za vydatné pomoci Italů vyrostl během čtyř let Volžský automobilový závod (VAZ), mamutí továrna vybavená nejmodernější technikou.

Za továrnu a licenci SSSR zaplatil mimo jiné dodávkou surovin a ocelových plechů. Pro drsné prostředí sovětských cest dostal „fiat z Toljatti“ odolnější podvozek, brzdy a pérování, nový motor, jeho zajímavostí byla v první sérii pro jistotu také startovací klika. A název Žiguli podle nedalekých kopců.

V zahraničí, na autosalonu v Bruselu, byl představen pod názvem Slavia, záhy se však pro vývoz začala používat značka Lada. V někdejším Československu se ovšem vžil hlavně původní název počeštěný na „žigulík“.

Na domácím sovětském trhu se auto začalo prodávat v srpnu 1970 a stalo se senzací a následně nedostatkovým zbožím. Zájem budilo i v zahraničí, a to nejen na trzích satelitů Moskvy. Tam patřilo kvůli obecně chudé nabídce k tomu nejlepšímu, co se dalo koupit.

Auto s motorem o objemu 1197 cm3 a výkonu 44 kW uvezlo 400 kilo nákladu a nabízelo 380 litrů zavazadlového prostoru. V březnu 1972 navíc VAZ začal vyrábět i verzi kombi (VAZ 2102) a o rok později lépe vybavenou Ladu 1500 (VAZ 2103).

obrázek
Zdroj: ČT24

Škoda musela stopnout ambiciózní projekt

V Československu se žigulík začal prodávat v roce 1971 a stal se žádaným zbožím i symbolem postavení. VAZ 2101 –⁠ a především některé další modely z Toljatti –⁠ totiž nabízel více pohodlí, poměrně kvalitní zpracování i vyšší výkon než většina tehdy dostupných vozů. A to i proto, že kvůli zahájení výroby v SSSR musela mladoboleslavská automobilka ukončit ambiciózní projekt nové typové řady škodovek Š 720 s motorem 1250 až 2000 cm3 a italským designem, který by ladám příliš konkuroval.

Do roku 1989 se v Československu prodalo přes 365 tisíc vozů Lada (oblíbený byl například VAZ 2106 –⁠ Lada 1600 z roku 1977) a zákazníky by jich našlo i více –⁠ ovšem nebyly k mání. Ještě v roce 1988 prodejce Mototechna evidoval 120 tisíc zájemců o koupi vozu Lada, přitom jejich dodávky se pohybovaly kolem deseti tisíc kusů ročně. Po roce 1989 a otevření trhu Západu zájem opadl takřka k nule. Nicméně v Rusku a dalších postsovětských zemích si auta z Toljatti svou popularitu udržela ještě několik dekád.

Původní VAZ 2101 vydržel ve výrobním programu až do roku 1988, kdy už z továrny zároveň vyjížděly modernizované deriváty nebo moderně pojatá Lada Samara –⁠ a kdy už také v Itálii původní Fiat 124 (vyráběn 1966 až 1974) dávno nahradily modely Fiat 131 a později Fiat Regata. Vozy s náhonem na zadní kola se pak v Rusku vyráběly více než čtyřicet let. Poslední kombík VAZ 2104, v jehož hranatých liniích byl snadno k rozeznání původní „žigulík“, opustil továrnu v Iževsku až v září 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 5 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 6 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...