Čína nezvykle tvrdě a otevřeně kritizuje svého tradičního spojence Rusko. Viní jej z nezvládnutí současné epidemie koronaviru. Většina zavlečených případů nákazy do Číny totiž pochází právě z Ruska. Guvernér amerického státu New York Andrew Cuomo řekl, že neuposlechne příkazy prezidenta Donalda Trumpa ohledně opětovného spuštění ekonomiky, pokud by to ohrozilo životy Newyorčanů.
Kvůli zavlečeným případům roste v Číně xenofobie, podle Pekingu Rusko selhalo
- Počet potvrzených nákaz ve světě přesáhl 1,9 milionu. Nejvíc nemocných hlásí USA, které mají přes 600 tisíc případů. Nemoc COVID-19 si už celosvětově vyžádala přes 119 tisíc obětí.
- Podle Mezinárodního měnového fondu čeká světové hospodářství letos nejhlubší recese od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Nejchudším 25 členským zemím odpustí na šest měsíců splácení dluhu. Pomoc putuje hlavně do afrických států.
- Španělsko zmírnilo koronavirová opatření, lidé smí opět po dvou týdnech chodit do práce. Ostatní omezení volného pohybu ale trvají, stejně tak zůstávají uzavřeny školy, obchody, restaurace, divadla či velká část obchodů.
- Světová zdravotnická organizace vyzývá země, aby zpomalily uvolňování restriktivních opatření. Nemoc COVID-19 je údajně až desetkrát smrtelnější než prasečí chřipka.
On-line přenos
Šíření koronaviru – do dubna
- 23:14
Tři fotbalisté Fiorentiny a čtyři hráči Sampdorie Janov se nakazili novým typem koronaviru. Oba italské kluby o tom informovaly po vyhodnocení výsledků testů, které provedly před návratem k tréninku po dvouměsíční pauze zaviněné pandemií nákazy covid-19.
- 23:10
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro ČT také potvrdil, že NATO se nyní připravuje na možnou druhou vlnu koronaviru. Popsal, že Aliance proto spustila i nový operační plán.
- 22:06
Řecko oznámilo, že ve snaze zachránit aspoň část zisků z letní turistické sezony začne postupně otevírat antické památky a muzea. Země by se pro cestující ze zahraničí měla otevřít od července.
New York je pandemií koronaviru v rámci USA postižen nejhůře, počet obětí nemoci COVID-19 zde překročil hranici deseti tisíc. Cuomo reagoval na Trumpova slova o tom, že o ukončení karanténních opatření rozhoduje výhradně prezident, nikoliv guvernéři jednotlivých států.
„Jsme velmi blízko k dokončení plánu otevření naší země,“ oznámil Donald Trump na tiskové konferenci. Poukázal na to, že křivka úmrtí lidí nakažených koronavirem v USA se začíná zplošťovat, což je výsledek karanténních opatření včetně dodržování sociálního odstupu.
Guvernéři amerických států ale připravují vlastní postup obnovy hospodářského života a podle agentury Reuters tyto plány očividně nepočítají se zásahy federální vlády. Několik amerických států dalo na vědomí, že chystá obnovu a rušení opatření v pomalých krocích.
Andrew Cuomo
„Prezident má poslední slovo“
Na dotaz novinářů, kdo tedy o znovuotevření škol či obchodů rozhoduje, Trump odpověděl, že je to šéf federální administrativy, tedy on sám. „Prezident Spojených států má poslední slovo,“ zdůraznil Trump. Dodal, že federální vláda sice bude spolupracovat s jednotlivými státy unie, ale guvernéři dobře vědí, že rozhoduje prezident. „Když je někdo prezidentem Spojených států, tak jsou jeho pravomoci naprosté,“ dodal.
Guvernéři ale s takovým výkladem ústavy, na kterou se prezident odvolal, nesouhlasí. „Pokud mi nařídí otevřít tak, že by to ohrozilo veřejné zdraví obyvatel mého státu, tak to neudělám,“ oznámil demokratický newyorský guvernér Cuomo. Stanici MSNBC pak sdělil, že desátý dodatek americké ústavy jasně stanovuje pravomoci států. „Ústava říká, že nemáme krále,“ dodal.
Odmítavý postoj má i demokratický guvernér Pensylvánie Tom Wolf, který prohlásil, že když představitelé států nesli odpovědnost za uzavírky, budou očividně také těmi hlavními, kdo bude řídit jejich uvolňování.
Koronavirus se v USA prokázal již u více než 600 tisíc lidí. Je to více než třikrát tolik, než v jakékoliv jiné zemi na světě, uvedla agentura Reuters. V zemi zemřelo také více než 25 tisíc lidí s COVID-19, počet obětí se za uplynulý týden zdvojnásobil. Kritici dlouhodobě upozorňují, že Trumpova administrativa věc podcenila.
Zdravotník vystupuje ze sanitky u jedné z moskevských nemocnic
Drtivá většina případů nákazy je v USA a Evropě
Ve světě jsou už téměř dva miliony lidí nakažených koronavirem. Přes 120 tisíc jich nemoci podlehlo. Drtivou většinu případu registruje Světová zdravotnická organizace v euroatlantickém prostoru. „Devadesát procent případů světové nákazy přichází z Evropy a ze Spojených států amerických. Ještě stále nejsme na vrcholu,“ varovala Margaret Harrisová z WHO.
Dodala, že situace v Evropě není všude jednotná, neboť zatímco v některých zemích včetně Itálie či Španělska epidemie slábne, naopak ve Velké Británii a Turecku stále sílí.
Některé evropské země se už připravují na návrat k běžnému životu
V Německu počet potvrzených případů vzrostl o dva tisíce, číslo se už čtvrtý den v řadě snižuje. Země proto připravuje plán návratu k běžnému životu.
I v Polsku chtějí začít uvolňovat koronavirová opatření. Tamní vláda začne od 19. dubna s „pomalým rozmrazováním“ ekonomiky, uvedl ministr zdravotnictví.
Také Slovensko směřuje k povolování restrikcí. Příští týden stanoví podmínky pro uvolnění karanténních opatření v oblasti maloobchodu. Řekl to premiér země Igor Matovič. Podle něj je na tom Slovensko v rámci Evropy při zvládání pandemie velmi dobře, exportně orientovanou ekonomiku ale podpoří až zahraniční poptávka po zlepšení situace v dalších státech. Vláda do 7. května zároveň prodloužila mimořádná opatření na hranicích se sousedními státy.
Doporučení od Světové zdravotnické organizace jsou ale spíš zdrženlivější. WHO vyzývá naopak ke zpomalení uvolňování přísných opatření. Podle organizace by evropské země, které zvažují postupně zmírňovat restrikce, měly v první řadě myslet na ochranu zdraví obyvatel a uvolňování musí být pomalé a kontrolované.
Události: V Rakousku uvolňují opatření, američtí guvernéři se staví proti Trumpovi (zdroj: ČT24)
Nejvíce nakažených lidí v Evropě je ve Španělsku, Francie zaznamenala nejvyšší nárůst obětí
Nejvíce nakažených ze států Evropy má nadále Španělsko. To eviduje přes 172 tisíc nemocných a 18 tisíc obětí.
Itálie ohlásila v úterý 2972 lidí, u nichž se nákaza koronavirem nově potvrdila. Jedná se o nejmenší denní přírůstek od 13. března. Počet obětí se naopak druhý den po sobě zvýšil, s nemocí COVID-19 zemřelo dalších 602 lidí. Pondělní bilance činila 522 mrtvých. Celková bilance nakažených v zemi činí 162 488, 21 067 pacientů zemřelo.
Na jednotkách intenzivní péče je nyní 3186 lidí, což je o 74 méně než v pondělí. Počet těchto pacientů soustavně klesá posledních jedenáct dní.
Nejvyšší denní nárůst počtu obětí koronaviru zaznamenala v úterý Francie. V nemocnicích a domovech s pečovatelskou službou zemřelo 762 lidí, celkem si epidemie v zemi vyžádala 15 729 životů. Po Itálii, Španělsku a Spojených státech se Francie stala čtvrtou zemí, kde počet mrtvých přesáhl patnáctitisícovou hranici.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v projevu k národu oznámil, že karanténní opatření se prodlužují do 11. května. Přiznal také, že země nebyla na pandemii způsobenou koronavirem řádně připravena.
Irská politička čekala na výsledek testu přes dva týdny
Koronavirem SARS-CoV-2 se nakazila také irská politička Mary Lou McDonaldová. Šéfka levicových nacionalistů Sinn Féin oznámila, že jí od sklonku března bylo „velmi špatně“ a že test u ní potvrdil nemoc COVID-19. Nyní se prý její zdravotní stav zlepšuje, pracovat chce opět začít v příštím týdnu.
McDonaldová se nechala testovat už 28. března, výsledek ale dostala až v pondělí, což podle britského deníku The Guardian odráží značné rezervy v systému testování v Irsku.
Čína má 89 nových případů nákazy koronavirem a tvrdě kritizuje Rusko
Rusko v úterý ohlásilo 2774 nových případů nákazy, což je další rekordní denní nárůst. Nakazilo se přes 21 tisíc lidí, z nichž 170 zemřelo a 1694 se uzdravilo. Infekce se dosud projevila v 82 z 85 ruských regionů.
Nejhorší zůstává situace v Moskvě. Zdravotnické úřady v metropoli varovaly, že „v příštích dvou či třech týdnech mohou chybět nemocniční lůžka“ pro nakažené. Proto se má na léčbu infikovaných zaměřit dalších 24 městských nemocnic.
V pevninské Číně v pondělí přibylo podle oficiálních statistik 89 nových případů nákazy koronavirem, z toho se 86 lidí nakazilo v zahraničí. Nikdo na nemoc COVID-19 v zemi nezemřel.
Novou bitevní linií se pro Čínu stává právě hranice s Ruskem, odkud pochází většina dovezených případů. Pro jinak blízkého spojence má Peking nezvykle příkrá slova: Rusko označuje za příklad selhání, který je varováním pro ostatní.
Zdravotnictví v pohraničí je zaostalé, čínská vláda proto vyslala odborníky s mobilní laboratoří a postavila provizorní nemocnici. „Na hranicích zpřísňujeme karanténní opatření pro lidi vracející se do Číny včetně povinného testování,“ potvrdila zástupkyně velitele celního oddělení v Charbinu Pchiao Ming-chua.
Úřady vypsaly odměnu za polapení ilegálních přistěhovalců. Přestože většina dovezených případů jsou vracející se Číňané, v zemi stoupá xenofobie. Afričané v jihočínském Kuang-čou skončili na ulici, vyhazují je z bytů i hotelů, restaurace jim zakazují vstup. Několik zemí už předalo Pekingu oficiální protest.
Turecko chce v souvislosti s pandemií vyhlásit amnestii. Cílem je uvolnit přeplněné věznice a ochránit zadržené. Kritici však upozorňují, že amnestie nezahrnuje osoby obviněné z terorismu, což jsou podle nich převážně političtí vězni.
Indický premiér Naréndra Módí prodloužil až do 3. května v zemi zákaz vycházení kvůli obavám z šíření koronaviru. Počet nakažených překročil 10 tisíc.
Mezinárodní měnový fond chce pomoci 25 chudým zemím
Mezinárodní měnový fond (MMF) odpustí na šest měsíců splácení dluhu 25 nejchudším členským zemím v rámci svého programu Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT).
V programu je zatím půl miliardy dolarů (12,4 miliardy korun). Další příspěvky přislíbily Británie, Japonsko, Nizozemsko nebo Čína. Měnový fond se snaží zvýšit dostupnou částku na 1,4 miliardy dolarů. Podle jeho ředitelky je cílem poskytnout úlevu od dluhů pro nejchudší země na dva roky.
Úleva od splácení dluhů se zatím týká devatenácti afrických zemí a Afghánistánu, Haiti, Nepálu, Šalamounových ostrovů, Tádžikistánu nebo Jemenu.
Světovou ekonomiku čeká nejhlubší recese za 90 let
MMF kvůli pandemii rovněž letos očekává propad globální ekonomiky o tři procenta. Ještě v lednu předpovídal na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP), a to o 3,3 procenta. Světové hospodářství tak podle fondu směřuje k nejhlubší recesi od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.
Příští rok by ale už měl být ve znamení citelného zotavení. Měnový fond předpokládá, že globální ekonomika vykáže růst o 5,8 procenta, zatímco v lednové aktualizaci svého výhledu ještě počítal s růstem světového HDP o 3,4 procenta.