Když se u Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, pravomoci po něm dočasně převzal maršálek Sejmu. Tím byl Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy. Jeho spolupracovník proto krátce po tragédii volal prezidentovu vrchními právnímu poradci Andrzeji Dudovi, aby ho o postupu informoval. Duda, tehdy člen strany Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských, to ale nejprve odmítl a požadoval důkaz, že prezident skutečně nežije. Už to naznačilo, jak tato tragédie přispěla k zostření rozdělení v tamní politice i společnosti, kterou výrazně zasáhla. Ani po deseti letech není záležitost uzavřená, byť letošní výročí si země (nejen) s ohledem na pandemii koronaviru připomíná spíše skromně.
Deset let od Smolensku nemá Polsko trosky letadla ani zprávu z „alternativního“ vyšetřování
Duda svůj tehdejší rozhovor s Komorowského spolupracovníkem popsal listu The Financial Times (FT). „Zeptal jsem se ho: ‚Na jakém základě (převezme pravomoci Komorowski)?‘“ Dostal odpověď, že takový postup stanoví ústava. „Zeptal jsem se: ‚Máte důkaz, že je prezident mrtev?‘“, pokračoval Duda.
„A on odpověděl: ‚Nemáme důkaz, ale je to zřejmé.‘ A já jsem řekl: ‚Není to zřejmé. Dokud neexistuje důkaz o smrti prezidenta, není zřejmé vůbec nic,‘“ vylíčil s odstupem deseti let rozpravu tehdejší Kaczyńského poradce Duda, který později z PiS vystoupil a stal se prezidentem.
Podle FT šlo o „předzvěst bitev, které se zmocnily polské politiky po většinu následující dekády“. Katastrofa zvýraznila spory mezi nacionálně-konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) prezidentova bratra Jaroslawa Kaczyńského a liberální středo-pravou Občanskou platformou (PO) tehdejšího premiéra Donalda Tuska. A kromě politiky se trauma výrazně projevilo i v polské společnosti.
Dvojí vyšetřování
Vyšetřování, které po tragédii nařídila Tuskova vláda, dospělo k závěru, že havárii zavinila kombinace špatného počasí a chyb polské posádky, jakož i ruských dispečerů na smolenském letišti. K obdobnému závěru – s výjimkou viny ruských dispečerů – později dospělo i ruské vyšetřování.
Z přepisu záznamu z kokpitu, který pět let po tragédii unikl do polských médií, navíc vyplynulo, že piloti byli pod tlakem činitelů z prezidentova doprovodu, kteří byli v kabině a kteří se posádku snažili přimět k přistání i přes mlhu na letišti.
Politici PiS, která PO v čele vlády v roce 2015 vystřídala a jejímž předsedou je bratr zemřelého prezidenta Jaroslaw Kaczyński, však obviňovali Tuskovu vládu z nedbalosti při přípravě prezidentovy návštěvy a z nedostatečného objasnění katastrofy. Tvrdí také, že havárii mohl způsobit výbuch v letadle. Někteří z nich, a s nimi i část stoupenců této strany, jsou přesvědčeni, že lidé v letadle se stali oběťmi atentátu.
Vláda vedená PiS proto v roce 2016 obnovila vyšetřování tragédie, v jehož rámci byly dokonce exhumovány ostatky řady obětí, včetně Kaczyńského a jeho choti, uložené v katedrále na krakovském hradě Wawel. Tento krok, který se na straně pozůstalých setkal se smíšenými reakcemi, však neposkytl žádné důkazy o tom, že by letadlo zničil výbuch.
Konec spekulacím to však neučinilo. S teorií o útoku pracuje třeba také polský film Smolensk, v němž novinářka zjišťuje, že pád letadla nebyla nehoda. Jaroslaw Kaczyński na premiéře v roce 2016 řekl, že snímek „prostě popisuje pravdu“. V roce 2018 zase uvedla komise vedená exministrem obrany Antonim Macierewiczem, že letadlo zničily „nejméně dva výbuchy“ na palubě stroje ještě ve vzduchu.
Hypotéza o atentátu však nebyla nikdy potvrzena, ani Macierewiczův tým nepředložil pro svá tvrzení žádné důkazy. Podle průzkumu z roku 2018 nevěří teorii o atentátu téměř šedesát procent Poláků, opačný názor má zhruba čtvrtina lidí.
Symbol národní tragédie
Katastrofa má pro polskou společnost velký symbolický význam. V letadle totiž zahynuly kromě prezidenta Kaczyńského a jeho manželky také další politické a armádní špičky včetně skoro celé generality, několika poslanců či guvernéra centrální banky.
Delegace si navíc shodou okolností letěla připomenout jinou polskou národní tragédii – sedmdesáté výročí vraždy dvaadvaceti tisíc Poláků, většinou armádních důstojníků, zastřelených v roce 1940 sovětskou tajnou policií NKVD u ruské Katyně.
Bezprostředně po katastrofě to proto vypadalo, že událost Poláky spíš spojí. Stovky tisíc z nich se například přišly rozloučit s prezidentským párem na varšavský Královský hrad. „Ale Kaczyński velmi rychle zjistil, že pomocí toho může vést efektivní politiku a bratrovu smrt politicky využít,“ řekl dříve stanici Deutsche Welle (DW) sociolog Jakub Bierzynski.
Šéf PiS podle něj nevěří verzi o atentátu, ale cíleně tuto konspirační teorii využíval. „Mnoho lidí není schopno uznat, že 96 lidí (na palubě letadla – pozn. red.) zahynulo zrovna na tomto historickém místě kvůli chybě pilotů. To přece nedává žádný smysl,“ uvedl Bierzynski s tím, že Kaczyński teorií o atentátu uspokojoval „lidskou potřebu hledat hlubší smysl věcí“.
„Smolenské náboženství“
Kaczyński kolem bratrovy smrti vytvořil druh jakéhosi náboženství, jehož součástí byly i každoměsíční připomínky před varšavským prezidentským palácem, při nichž šéf PiS opakovaně sliboval „objasnění“ katastrofy. Setkání, která se čím dál víc politizovala a přitahovala i protesty odpůrců strany PiS, Kaczyński před dvěma lety ukončil. Zdůvodnil to tím, že se jich už uskutečnilo 96, tedy jedno za každou oběť.
Podle náboženského filozofa Zbigniewa Mikolejka přispěl Kaczyński těmito a podobnými rituály k „emocionalizaci“ polské politiky, což mu umožnilo zaujmout široké vrstvy společnosti, které se necítily osloveny hospodářsky-orientovanými liberály z PO. Za selhání liberálů považuje, že nerozpoznali, že „Poláci víc než jiné národy potřebují mýty,“ řekl Mikolejko dříve stanici DW.
Mnozí pozorovatelé proto podle FT míní, že „smolenské náboženství“ hrálo důležitou roli ve sjednocení příznivců PiS a v jejím vítězství v prezidentských i parlamentních volbách v roce 2015. „Mnoho lidí je (politiky PiS – pozn. red.) volilo ne kvůli sociálním programům, ale protože se identifikovali s těmi, kdo zahynuli u Smolensku,“ řekl listu Lukasz Lipinski, komentátor liberálního polského magazínu Polityka.
Konec polsko-ruského détente
Kromě polské politiky a společnosti zanechává smolenská tragédie rány také v tradičně napjatých polsko-ruských vztazích. V době před pádem vládního letadla se přitom Tuskova vláda pokoušela v poměru k Moskvě o jakýsi restart a i bezprostředně po něm to vypadalo, že by détente mohlo pokračovat. Rusko mimo jiné drželo za oběti oficiální smutek a Státní dumou prošla rezoluce o katyňském masakru, která přiznávala, že ho osobně schválil Stalin.
Počáteční dobrou spolupráci ale zkalilo ruské vyšetřování, které na rozdíl od polského nedalo ani část viny ruským letištním dispečerům, a především tvrdošíjné ruské odmítání vydat Polákům trosky zříceného stroje, což podněcuje spiklenecké teorie o atentátu.
Vzájemné vztahy se pak ještě zhoršily s ruskou agresí vůči Ukrajině a v současnosti je zatěžují i vyjádření šéfa Kremlu Vladimira Putina o začátku druhé světové války. Putin mimo jiné relativizoval dopad paktu Molotov-Ribbentrop a prohlásil, že se Polsko po mnichovské dohodě podílelo na rozdělení Československa.
Varšava to ostře odsoudila jako historický revizionismus a snahu vykreslit Polsko jako pachatele druhé světové války a ne jako oběť.
Polsko nemá trosky ani finální zprávu
Katastrofa jitří rány i po deseti letech. Kromě zadržování trosek letadla v Rusku, což Moskva zdůvodňuje tím, že nehodu stále vyšetřuje, k tomu přispívá i skutečnost, že dosud nebyla zveřejněna ani finální zpráva vyšetřovací komise Kaczyńského spojence, exministra obrany a hlasitého podporovatele teorie o atentátu Macierewicze.
Spekulacím tak zatím není konec. V době loňského devátého výročí katastrofy je opět přiživil právě Macierewicz, když prohlásil, že experti z britské laboratoře našli na troskách letounu stopy výbušnin. Rusko to vzápětí odmítlo.
Podobná informace se přitom v polských médiích objevila už v roce 2012, kdy podle deníku Rzeczpospolita našli známky TNT v troskách polští vyšetřovatelé. Ti to však okamžitě rezolutně popřeli.
Do Smolensku letos Poláci nepoletí
Letošní oficiální připomínka bude navzdory kulatému výročí skromná. Kvůli omezením souvisejícím s pandemií koronaviru Kaczyński i premiér Mateusz Morawiecki jen položí věnce u pomníku obětem, premiér pak i na dalších místech. Žádné velké veřejné shromáždění se ale nechystá, menší připomínky budou jen na jednotlivých ministerstvech. S ohledem na to, že výročí připadá na Velký pátek, se nebude konat ani zvláštní mše.
Ani přímo do Smolensku se v den výročí nikdo z Polska nevydá. Prezident Duda svou účast odmítl kvůli koronavirové pandemii už v únoru. Premiér Morawiecki a šéf PiS Kaczyński sice měli do Ruska letět, cesta ale nakonec byla odložena. Na místě už přitom byla i skupina, která měla návštěvu připravit, a Moskva ještě na začátku dubna tvrdila, že na organizaci spolu s Varšavou pracuje „se zřetelem na epidemii koronaviru“.
Týden před odletem však šéf úřadu polské vlády oznámil zrušení cesty, neboť podle něj ruská strana stále nebyla s to písemně potvrdit svá ústní ujištění ohledně logistického zajištění cesty. Podle něj to „znemožnilo uskutečnit tuto návštěvu v souladu s platnými bezpečnostními procedurami“.
