Nejen Dillí nebo Kalkata. Na čele žebříčku měst s nejšpinavějším vzduchem se ocitlo i Sarajevo

Balkánské země dusí zimní smog. V Sarajevu dosáhlo v lednu množství škodlivin ve vzduchu takové úrovně, že se bosenská metropole dokonce na nějakou dobu stala městem s nejšpinajvějším vzduchem na světě. Srbsko má zase kvůli škodlivinám nejvyšší míru úmrtí v Evropě. Zimní smog ale pokryl i okolní státy.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Balkánské země dusí zimní smog

Mezi města s nejhorší kvalitou vzduchu na světě se Sarajevo zařadilo podle dat švýcarské společnosti AirVisual. Podle jejích údajů stanulo město během ledna dokonce několikrát na čele nelichotivého žebříčku.

Městem s úplně nejšpinavějším vzduchem na světě bylo Sarajevo jedenáctého, patnáctého či šestnáctého ledna. Předstihlo tak města, která přední příčky tohoto pořadí zaujímají pravidelně, jako třeba indické Dillí, bangladéšská Dháka či pákistánský Láhaur. 

Během ledna se v první desítce objevila také další balkánská města jako srbský Bělehrad či kosovská Priština. Začátkem února se sice situace zlepšila, štiplavý smog ale trápí balkánská města v zimní sezoně opakovaně.

Vláda mluví o „typickém zimním smogu,“ zatímco se Sarajevo dusí 

V Sarajevu se často topí uhlím nebo dřevem, v dopravních zácpách obvykle uváznou stará auta, která by technickou kontrolou v západní Evropě neprošla. Proudění vzduchu se navíc v posledních letech postavily navzdory protestům architektů vysoké budovy.

Místní často utíkají na nedalekou horu Trebevič. Od ledna se tam lanovkou dostanou se slevou, což je jeden z kroků na zlepšení situace ze strany úřadů. Při pohledu z výšky 1629 metrů nad mořem ale město často překrývá nepropustná mlha.

„Vyhýbám se procházkám po městě, znečištění je obrovské – mnoho aut, všechno je špinavé, šedivé, depresivní. Když vyjdete sem, všechno se změní,“ říká Sakiba Sahmanová, která v Sarajevu žije.

Vláda argumentuje, že smog je pro zimu typický. Sezónnost politikům nahrává, neboť s příchodem jara se rozpouští nejen špinavý vzduch, ale zdánlivě i potíže s ním spojené. Podle ekologů ale škodliviny přetrvávají celoročně třeba ve vodě nebo jídle.

„Přijdeme o 5500 životů ročně. Kvůli vzduchu trpí každý občan, všichni trpí kromě politiků. Politici to ignorují,“ varuje Anes Podič, předseda ekologické organizace Eko-Akcija.

V Tuzle se kvůli špinavému vzduchu protestovalo

O 120 kilometrů dál v Tuzle nosí někteří aktivisté masky symbolicky po celý rok. Před měsícem tam vyzvali úřady, aby se do pěti let vzdaly uhelné energie, protože děti trpí plicními chorobami, demonstrovalo se i v ulicích. Bez odezvy. 

„Bojím se, že lidé začínají Tuzlu opouštět kvůli znečištěnému vzduchu, ne z ekonomických důvodů,“ podotýká Dzemila Agičová, členka Ekologické a energetické asociace.

Místo snižování počtu elektráren má v okolí města vyrůst další, a to za čínské peníze. Starší elektrárny se začaly stavět už v padesátých letech. Šestnáct elektráren v celé zemi přitom uvolní stejně škodlivin jako dvě stě v celé Evropské unii.

Srbsko: Jako padlí za války 

I v sousedním Srbsku je situace kritická. Také tam jsou hlavním důvodem slabá ekonomika a nedostatečné reformy. S průměrným měsíčním platem v přepočtu 12,5 tisíce korun jsou ceny plynu pro řadu Srbů příliš vysoké, a teplo tak až ze dvou třetin dodávají staré uhelné elektrárny.

Počet mrtvých kvůli znečištění přirovnávají v Srbsku k počtu těch, kteří padli za války. Na sto tisíc obyvatel v tomto ohledu připadá 175 úmrtí, což je nejvíc v Evropě.