Syrská a turecká armáda se střetly v Idlibu, který je poslední povstaleckou provincií

Nejméně šest tureckých vojáků bylo zabito a několik dalších utrpělo zranění v provincii Idlib na severozápadě Sýrie při ostřelování vedeném syrskými vládními vojsky. Při opětovaném ostřelování zemřely tři desítky syrských vojáků, řekl podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zemřelo při turecké odvetě třináct syrských vojáků.

SOHR, která dění v Sýrii monitoruje z Británie prostřednictvím svých zdrojů z místa, podle agentury AFP nejprve uvedla, že turecká armáda v reakci na ostřelování svých jednotek zabila šest syrských vojáků a dalších dvacet zranila. Později bilanci mrtvých zvýšila na třináct.

Vzájemné ostřelovaní následovalo podle agentury AP poté, co o víkendu do provincie Idlib vjel velký turecký vojenský konvoj.

Turecko má v oblasti bojů na severozápadě Sýrie několik pozorovatelských stanovišť v rámci dohody, kterou Ankara uzavřela v roce 2018 s Ruskem. Minulý pátek prezident Erdogan pohrozil novou vojenskou operací v regionu, pokud se situace v provincii Idlib rychle nevyřeší. Kvůli bojům totiž k hranicím utekly od loňska statisíce Syřanů.

Spory o informacích o operaci

Rusko, které je v Sýrii spojencem tamního prezidenta Bašára Asada, k zabití tureckých vojáků uvedlo, že syrské jednotky útočily proto, že nebyly předem informovány o turecké operaci. To ale Ankara popřela. „Turecko poskytuje pravidelně a neustále informace Rusku, které bylo informováno i o poslední akci. Není pravda, že nesdílíme informace. Jako obvykle jsme použili nastavený mechanismus,“ napsal na Twitteru mluvčí turecké vládní strany Ömer Celik.

Podle Erdogana zabily turecké síly třicet až pětatřicet syrských vojáků v odvetě za zabití čtyř vojáků syrskou armádou. Erdogan rovněž řekl, že turecké vojenské velení je v kontaktu s ruským velením. Turecko podporuje v Sýrii některé povstalecké skupiny.

Rozložení sil v Sýrii – leden 2020
Zdroj: ČT24

Idlib je poslední provincií, kterou ovládají islamisté a povstalci

V provincii Idlib nyní zuří největší boje v syrské občanské válce. Tuto oblast totiž jako poslední stále kontrolují povstalci proti Asadovu režimu. Značnou část kontroluje někdejší syrská odnož teroristické sítě al-Káida a menší skupiny odpůrců syrské vlády.

Ofenzivu v Idlibu zahájila syrská armáda loni v dubnu a do srpna, kdy bylo vyjednáno křehké příměří oznámené Moskvou, tam zahynula tisícovka civilistů a na čtyři sta tisíc lidí muselo podle OSN opustit domovy. Boje znovu zesílily koncem listopadu. Od té doby uprchly k tureckým hranicím další statisíce Syřanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 27 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...