Před 40 lety stoupenci Chomejního vtrhli na ambasádu USA. Tisíce Íránců teď volaly „Smrt Americe“

Tisíce Íránců v Teheránu vyšly do ulic, aby si připomněly čtyřicet let od chvíle, kdy stoupenci islámské revoluce obsadili americké ambasády. Poblíž bývalého velvyslanectví USA davy provolávaly „Smrt Americe“ a „Smrt Izraeli“. Nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí pak už o víkendu znovu zakázal íránským činitelům jednat se Spojenými státy. Írán v pondělí spustil 30 nových pokročilých odstředivek IR-6 v rámci dalšího kroku ve vypovídání mezinárodní jaderné dohody. USA zavedly proti Teheránu další sankce.

Íránská státní televize v pondělí ráno odvysílala záběry davů v ulicích v okolí někdejší ambasády, která po islámské revoluci v roce 1979 dostala přezdívku „špionské doupě“.

„Náš boj s Amerikou je o naší nezávislosti, o tom, abychom se nepodřídili šikaně, o našich hodnotách, víře a našem náboženství,“ řekl šéf armády generálmajor Abdolrahim Mousavi v projevu před bývalým velvyslanectvím.

„Oni (Američané) budou ve svých nepřátelských projevech pokračovat, jako jedovatý škorpion. Jeho podstatou je bodat a nemůže ho nic zastavit, dokud není rozdrcen,“ řekl Mousavi. Pochody a manifestace se podle státních médií v Íránu uskutečnily také na tisícovce dalších míst.

Výročí obsazení americké ambasády v Teheránu Íránci (zdroj: Události ČT)

Rozbouřený a protiamericky naladěný dav radikálních studentů, kteří byli stoupenci islámské revoluce a ajatolláha Chomejního, 4. listopadu 1979 přepadl komplex americké ambasády v Teheránu, kde zajal přes šedesát tamních pracovníků jako rukojmí.

Za jejich propuštění požadoval vydání bývalého panovníka šáha Rezy Pahlavího do Íránu, sebekritiku USA za jejich politiku vůči Íránu v minulosti a závazek, že se USA nebudou v budoucnosti vměšovat do íránských záležitostí. Íránci tehdy 52 rukojmích zadržovali 444 dní.

Na ambasádě, která je v současnosti muzeem americké špionáže, jsou vystaveny fotografie z dobového tisku, ale i staré počítače, výslechová místnost a odtajněné dokumenty. „V Íránu už není místo pro imperialisty,“ hlásá anglicky psaný nápis na stěně.

Pár let starý americký film Argo vypráví dramatický příběh šesti diplomatů, kteří se po islámské revoluci skrývali na kanadském velvyslanectví a předstírali, že jsou filmový štáb. Nakonec se jim s pomocí agenta CIA v přestrojení podaří uprchnout ze země.

„Nesmiřitelní nepřátelé“

Současný vůdce ajatolláh Alí Chameneí v neděli zopakoval, že íránským činitelům zakazuje jednat se Spojenými státy s tím, že Írán a USA jsou nesmiřitelnými nepřáteli. „Ti, kteří se domnívají, že jednání s nepřítelem vyřeší naše problémy, se stoprocentně mýlí,“ řekl.

Rozhovory by podle Chameneího připadaly v úvahu jen v případě, že by se Spojené státy vrátily k dohodě o íránském jaderném programu a zrušily sankce proti Íránu.

Íránský parlament mezitím předběžně schválil opatření, na jehož základě musí učebnice obsahovat pasáže o „zločinech“ Spojených států. Stejně jako dav podle Reuters volali „Smrt Americe“ také íránští zákonodárci.

Obnovené sankce

V uplynulém roce se vztahy mezi Íránem a USA ještě více vyostřily poté, co americký prezident Donald Trump odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a světovými mocnostmi – Velkou Británií, Čínou, Francií, Německem, Ruskem a USA. Írán se na základě ujednání z roku 2015 zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí.

Spojené státy po odstoupení od dohody opět zavedly sankce zacílené zejména na export íránské ropy. Washington tvrdí, že cílem opatření je přimět Teherán, aby vyjednal novou širší dohodu, která by například zahrnovala také íránský balistický program.

Ostatní signatáři dohody se ji snaží zachovat, podle Teheránu však nedělají dost pro to, aby íránská ekonomika netrpěla sankcemi, a tak Írán postupně závazky vyplývající ze smlouvy přestává plnit.

V pondělí zavedly USA proti Íránu nové sankce, které se týkají devíti lidí a jednoho subjektu, uvedlo americké ministerstvo financí. Jedním z íránských představitelů, na které jsou sankce zaměřeny, je Modžtaba Chameneí, syn nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, uvedla agentura Reuters.