Turecké síly postupují proti Kurdům na severu Sýrie. Po leteckém úderu zahájily i pozemní ofenzivu. Kurdové slibují tvrdou obranu, dobře však vědí, že stojí proti velké přesile. Situaci na bitevním poli pro ČT shrnul bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z Baltic Defense College.
Dyčka upozornil, že Turecko má s půl milionem aktivního personálu sice druhou největší armádu v NATO, rozhodně však nikoliv druhou nejsilnější. Syrští Kurdové přesto disponují nesrovnatelně slabším kontingentem, asi pětinovým. A dobře to vědí.
„Jediný strategický kalkul, který mohou Kurdové provést, je bojovat krátce, aby ukázali, že jsou ochotní se bránit, ale pak se stáhnout z toho pásma a neklást Turkům výraznější odpor,“ načrtl možný vývoj.
Obranný boj podle něj proto musí vypadat mediálně zajímavě, ale vzhledem k výzbroji Kurdů nemůže trvat dlouho. „Jsou vyzbrojeni lehkými zbraněmi. Na rozdíl od jiných povstaleckých formací v Sýrii neměli možnost ukořistit těžkou výzbroj od syrské armády, takže v tomto výrazně zaostávají,“ upřesnil. Ani od Američanů nedostali nic jiného, než lehké zbraně a doplňky.
Boje těžce dopadají na civilní obyvatelstvo. Některé oblasti části syrsko-tureckého pohraničí zahrnuté do vojenské operace jsou však řídce osídlené. Na řadě míst zasažených ofenzivou také nežijí Kurdové, ale Arabové. „Jak se z některých zpráv zdá, tak vítají syrské a turecké bojovníky, kteří tam vstupují,“ upozornil také Dyčka.
Zapojení dalších armád včetně syrské nepovažuje analytik za pravděpodobné. Režim v Damašku na kurdské autonomii nemá zájem, takže je to spíš problematický spojenec. Je také otázka, v jakém stavu syrská armáda vůbec je. „Je docela dobře představitelné, že ani ona není jakýmkoliv soupeřem pro tureckou armádu,“ poznamenal Dyčka.
