Britští poslanci znovu zasedli. Johnson obvinil parlament, že sabotuje jednání s EU

Britský parlament se po více než dvoutýdenní přestávce v zasedání vrátil do běžného provozu. Lídři obou komor v úterý svolali zákonodárce zpět do Westminsteru poté, co nejvyšší soud anuloval předchozí ukončení parlamentní schůze a označil postup vlády v této věci za nezákonný. Před poslanci vystoupil mimo jiné premiér Boris Johnson. Řekl, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie.

  • 23:17

    On-line přenos pro tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. Britští poslanci se znovu sejdou ve čtvrtek. V plánu mají například debatu o principech demokracie a o právech voličů.

  • 22:57

    Poslanci již bez Johnsona diskutují o agresivním slovníku některých poslanců a o hrozbách a výhružkách, které jsou vůči politikům i jejich rodinám vznášeny. Připomínají případ Jo Coxové, která byla během kampaně před brexitovým referendem pro své názory zavražděna neonacistou.

  • 22:47

    The Guardian zároveň poznamenal, že Johnsonova slova vůbec nenaznačila, jak nyní vláda hodlá postupovat. Generální prokurátor Geoffrey Cox odpoledne uvedl, že poslanci budou moci "brzy" znovu hlasovat o vypsání parlamentních voleb, premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

Dolní sněmovna na základě rozhodnutí svého předsedy Johna Bercowa zasedá od 11:30 místního času (12:30 SELČ). O půl osmé středoevropského času před poslanci za bouřlivé atmosféry vystoupil premiér Johnson.

Johnson sdělil, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie. Vyzval opozici, aby navrhla vyslovení nedůvěry vládě, přičemž slíbil, že přijme i návrhy menších opozičních stran.

Tento parlament musí buď uvolnit cestu a nechat vládu dokončit brexit, nebo vyvolat hlasování o nedůvěře a konečně se postavit dni zúčtování s voliči.
Boris Johnson
britský premiér

Ministerský předseda zopakoval, že je nutné respektovat výsledek referenda, v němž Britové rozhodli o vystoupení z Evropské unie. Obvinil parlament, že sabotuje vyjednávání jeho vlády, protože ve skutečnosti žádnou dohodu nechce a prohlásil, že chce veřejnosti ukázat, že existuje „život po brexitu“.

Premiér vyčetl opozici, že chce „zahodit“ výsledek referenda. „Je jim jedno, pokud bude promrhán další rok hádáním se o referendum,“ řekl. Obvinil lídra labouristů Jeremyho Corbyna, že nevěří lidem, a tázal se, zda vůbec chce být premiérem, když odmítá hlasovat pro předčasné volby.

Corbyn odvětil, že je připraven na předčasné volby, až vyjedná další odklad brexitu, a vyzval jej, aby rezignoval. Řekl, že vláda selhává a Britové to vědí. „Nikdo nemůže premiérovi věřit, ať již jde o Írán, cestovní kancelář Thomas Cook, klimatickou změnu či brexit,“ horoval.

Premiéra Johnsona zastihl verdikt nejvyššího soudu na Valném shromáždění OSN v New Yorku, odkud kvůli zasedání parlamentu předčasně odcestoval. „Není to absolutně žádná neúcta vůči justici, když řeknu, že si myslím, že soud se mýlil, když se vyslovil ohledně v zásadě politického problému,“ řekl poslancům. V souvislosti s ukončením parlamentní schůze postupoval stejně jako jeho předchůdci, myslí si Johnson.

Generální prokurátor: Johnson znovu navrhne předčasné volby

K poslancům ještě před Johnsonem promluvil generální prokurátor a hlavní právní poradce vlády Geoffrey Cox, který prohlásil, že vláda respektuje úterní verdikt nejvyššího soudu. Naznačil také, že premiér Johnson znovu navrhne parlamentu předčasné volby, které mu předtím poslanci dvakrát odmítli. Podle Coxe návrh přijde „v brzké době“. Premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

Cox, který podle televize Sky News dodal britské vládě dobrozdání o legálnosti kontroverzní parlamentní přestávky, zdůraznil, že kabinet vždy jednal v dobré víře. Kritici ale postup vlády označili za snahu umlčet parlament v kritické době před termínem brexitu 31. října.

„V nadcházejících dnech zvážím, zda je ve veřejném zájmu širší zveřejnění mé právní rady poskytnuté vládě,“ uvedl Cox. Vyloučil přitom, že by se vláda rozhodla znovu přerušit práci parlamentu způsobem, který by nebyl v souladu s úterním verdiktem nejvyššího soudu.

Po konstatování jednoho z poslanců, že byla obnovena parlamentní suverenita a poslanci určí, co se bude dál dít s brexitem, Cox prohlásil, že tento parlament už nemá morální právo zasedat, když třikrát odmítl brexitovou dohodu a též předčasné volby.

„Tento parlament je mrtvý parlament,“ dodal prokurátor a za nesouhlasných výkřiků mnoha přítomných označil Dolní sněmovnu za „ostudu“.

Cox také potvrdil, že kabinet se bude řídit zákonem proti neřízenému brexitu, který na začátku měsíce přijal parlament. „O tom není pochyb, že vláda uposlechne zákon. Ale je otázkou, co přesně zákon od vlády požaduje,“ dodal podle agentury Reuters Cox. Podle britského tisku ale Johnson stále doufá, že se mu nový zákon nějak podaří obejít.

Johnson nemá většinu, opozice nyní nechce volby

Johnson v září přišel o hlasovací většinu a již dvakrát se neúspěšně pokusil Dolní sněmovnu rozpustit. Parlament zároveň prosadil zákon, který ukládá vládě v případě bezprostřední hrozby brexitu bez dohody dojednat další odklad odchodu z EU. Johnson ale již několik měsíců vyhlašuje, že Británie v aktuálním termínu brexitu, tedy 31. října, z unie musí vystoupit.

Opozice se neodhodlala vyslovit vládě nedůvěru a také už dvakrát nepodpořila opatření pro rozpuštění Dolní sněmovny. Tvrdí, že kabinet by při takovém scénáři mohl nastalé situace využít k brexitu bez dohody na konci října. V Británii sice tento měsíc vstoupil v platnost zákon, který má tomuto vyústění v jeho aktuálním termínu zabránit, vláda ale naznačuje, že nový odklad odchodu z Evropské unie nedojedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si vyžádaly stovky mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí, píše AP. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
04:12Aktualizovánopřed 22 mminutami

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 10 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 11 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 12 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 12 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 13 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 17 hhodinami
Načítání...