Britští poslanci znovu zasedli. Johnson obvinil parlament, že sabotuje jednání s EU

Britský parlament se po více než dvoutýdenní přestávce v zasedání vrátil do běžného provozu. Lídři obou komor v úterý svolali zákonodárce zpět do Westminsteru poté, co nejvyšší soud anuloval předchozí ukončení parlamentní schůze a označil postup vlády v této věci za nezákonný. Před poslanci vystoupil mimo jiné premiér Boris Johnson. Řekl, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie.

  • 23:17

    On-line přenos pro tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. Britští poslanci se znovu sejdou ve čtvrtek. V plánu mají například debatu o principech demokracie a o právech voličů.

  • 22:57

    Poslanci již bez Johnsona diskutují o agresivním slovníku některých poslanců a o hrozbách a výhružkách, které jsou vůči politikům i jejich rodinám vznášeny. Připomínají případ Jo Coxové, která byla během kampaně před brexitovým referendem pro své názory zavražděna neonacistou.

  • 22:47

    The Guardian zároveň poznamenal, že Johnsonova slova vůbec nenaznačila, jak nyní vláda hodlá postupovat. Generální prokurátor Geoffrey Cox odpoledne uvedl, že poslanci budou moci "brzy" znovu hlasovat o vypsání parlamentních voleb, premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

Dolní sněmovna na základě rozhodnutí svého předsedy Johna Bercowa zasedá od 11:30 místního času (12:30 SELČ). O půl osmé středoevropského času před poslanci za bouřlivé atmosféry vystoupil premiér Johnson.

Johnson sdělil, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie. Vyzval opozici, aby navrhla vyslovení nedůvěry vládě, přičemž slíbil, že přijme i návrhy menších opozičních stran.

Tento parlament musí buď uvolnit cestu a nechat vládu dokončit brexit, nebo vyvolat hlasování o nedůvěře a konečně se postavit dni zúčtování s voliči.
Boris Johnson
britský premiér

Ministerský předseda zopakoval, že je nutné respektovat výsledek referenda, v němž Britové rozhodli o vystoupení z Evropské unie. Obvinil parlament, že sabotuje vyjednávání jeho vlády, protože ve skutečnosti žádnou dohodu nechce a prohlásil, že chce veřejnosti ukázat, že existuje „život po brexitu“.

Premiér vyčetl opozici, že chce „zahodit“ výsledek referenda. „Je jim jedno, pokud bude promrhán další rok hádáním se o referendum,“ řekl. Obvinil lídra labouristů Jeremyho Corbyna, že nevěří lidem, a tázal se, zda vůbec chce být premiérem, když odmítá hlasovat pro předčasné volby.

Corbyn odvětil, že je připraven na předčasné volby, až vyjedná další odklad brexitu, a vyzval jej, aby rezignoval. Řekl, že vláda selhává a Britové to vědí. „Nikdo nemůže premiérovi věřit, ať již jde o Írán, cestovní kancelář Thomas Cook, klimatickou změnu či brexit,“ horoval.

Premiéra Johnsona zastihl verdikt nejvyššího soudu na Valném shromáždění OSN v New Yorku, odkud kvůli zasedání parlamentu předčasně odcestoval. „Není to absolutně žádná neúcta vůči justici, když řeknu, že si myslím, že soud se mýlil, když se vyslovil ohledně v zásadě politického problému,“ řekl poslancům. V souvislosti s ukončením parlamentní schůze postupoval stejně jako jeho předchůdci, myslí si Johnson.

Generální prokurátor: Johnson znovu navrhne předčasné volby

K poslancům ještě před Johnsonem promluvil generální prokurátor a hlavní právní poradce vlády Geoffrey Cox, který prohlásil, že vláda respektuje úterní verdikt nejvyššího soudu. Naznačil také, že premiér Johnson znovu navrhne parlamentu předčasné volby, které mu předtím poslanci dvakrát odmítli. Podle Coxe návrh přijde „v brzké době“. Premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

Cox, který podle televize Sky News dodal britské vládě dobrozdání o legálnosti kontroverzní parlamentní přestávky, zdůraznil, že kabinet vždy jednal v dobré víře. Kritici ale postup vlády označili za snahu umlčet parlament v kritické době před termínem brexitu 31. října.

„V nadcházejících dnech zvážím, zda je ve veřejném zájmu širší zveřejnění mé právní rady poskytnuté vládě,“ uvedl Cox. Vyloučil přitom, že by se vláda rozhodla znovu přerušit práci parlamentu způsobem, který by nebyl v souladu s úterním verdiktem nejvyššího soudu.

Po konstatování jednoho z poslanců, že byla obnovena parlamentní suverenita a poslanci určí, co se bude dál dít s brexitem, Cox prohlásil, že tento parlament už nemá morální právo zasedat, když třikrát odmítl brexitovou dohodu a též předčasné volby.

„Tento parlament je mrtvý parlament,“ dodal prokurátor a za nesouhlasných výkřiků mnoha přítomných označil Dolní sněmovnu za „ostudu“.

Cox také potvrdil, že kabinet se bude řídit zákonem proti neřízenému brexitu, který na začátku měsíce přijal parlament. „O tom není pochyb, že vláda uposlechne zákon. Ale je otázkou, co přesně zákon od vlády požaduje,“ dodal podle agentury Reuters Cox. Podle britského tisku ale Johnson stále doufá, že se mu nový zákon nějak podaří obejít.

Johnson nemá většinu, opozice nyní nechce volby

Johnson v září přišel o hlasovací většinu a již dvakrát se neúspěšně pokusil Dolní sněmovnu rozpustit. Parlament zároveň prosadil zákon, který ukládá vládě v případě bezprostřední hrozby brexitu bez dohody dojednat další odklad odchodu z EU. Johnson ale již několik měsíců vyhlašuje, že Británie v aktuálním termínu brexitu, tedy 31. října, z unie musí vystoupit.

Opozice se neodhodlala vyslovit vládě nedůvěru a také už dvakrát nepodpořila opatření pro rozpuštění Dolní sněmovny. Tvrdí, že kabinet by při takovém scénáři mohl nastalé situace využít k brexitu bez dohody na konci října. V Británii sice tento měsíc vstoupil v platnost zákon, který má tomuto vyústění v jeho aktuálním termínu zabránit, vláda ale naznačuje, že nový odklad odchodu z Evropské unie nedojedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 2 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 8 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...