Britští poslanci znovu zasedli. Johnson obvinil parlament, že sabotuje jednání s EU

Britský parlament se po více než dvoutýdenní přestávce v zasedání vrátil do běžného provozu. Lídři obou komor v úterý svolali zákonodárce zpět do Westminsteru poté, co nejvyšší soud anuloval předchozí ukončení parlamentní schůze a označil postup vlády v této věci za nezákonný. Před poslanci vystoupil mimo jiné premiér Boris Johnson. Řekl, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie.

  • 23:17

    On-line přenos pro tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. Britští poslanci se znovu sejdou ve čtvrtek. V plánu mají například debatu o principech demokracie a o právech voličů.

  • 22:57

    Poslanci již bez Johnsona diskutují o agresivním slovníku některých poslanců a o hrozbách a výhružkách, které jsou vůči politikům i jejich rodinám vznášeny. Připomínají případ Jo Coxové, která byla během kampaně před brexitovým referendem pro své názory zavražděna neonacistou.

  • 22:47

    The Guardian zároveň poznamenal, že Johnsonova slova vůbec nenaznačila, jak nyní vláda hodlá postupovat. Generální prokurátor Geoffrey Cox odpoledne uvedl, že poslanci budou moci "brzy" znovu hlasovat o vypsání parlamentních voleb, premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

Dolní sněmovna na základě rozhodnutí svého předsedy Johna Bercowa zasedá od 11:30 místního času (12:30 SELČ). O půl osmé středoevropského času před poslanci za bouřlivé atmosféry vystoupil premiér Johnson.

Johnson sdělil, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie. Vyzval opozici, aby navrhla vyslovení nedůvěry vládě, přičemž slíbil, že přijme i návrhy menších opozičních stran.

Tento parlament musí buď uvolnit cestu a nechat vládu dokončit brexit, nebo vyvolat hlasování o nedůvěře a konečně se postavit dni zúčtování s voliči.
Boris Johnson
britský premiér

Ministerský předseda zopakoval, že je nutné respektovat výsledek referenda, v němž Britové rozhodli o vystoupení z Evropské unie. Obvinil parlament, že sabotuje vyjednávání jeho vlády, protože ve skutečnosti žádnou dohodu nechce a prohlásil, že chce veřejnosti ukázat, že existuje „život po brexitu“.

Premiér vyčetl opozici, že chce „zahodit“ výsledek referenda. „Je jim jedno, pokud bude promrhán další rok hádáním se o referendum,“ řekl. Obvinil lídra labouristů Jeremyho Corbyna, že nevěří lidem, a tázal se, zda vůbec chce být premiérem, když odmítá hlasovat pro předčasné volby.

Corbyn odvětil, že je připraven na předčasné volby, až vyjedná další odklad brexitu, a vyzval jej, aby rezignoval. Řekl, že vláda selhává a Britové to vědí. „Nikdo nemůže premiérovi věřit, ať již jde o Írán, cestovní kancelář Thomas Cook, klimatickou změnu či brexit,“ horoval.

Premiéra Johnsona zastihl verdikt nejvyššího soudu na Valném shromáždění OSN v New Yorku, odkud kvůli zasedání parlamentu předčasně odcestoval. „Není to absolutně žádná neúcta vůči justici, když řeknu, že si myslím, že soud se mýlil, když se vyslovil ohledně v zásadě politického problému,“ řekl poslancům. V souvislosti s ukončením parlamentní schůze postupoval stejně jako jeho předchůdci, myslí si Johnson.

Generální prokurátor: Johnson znovu navrhne předčasné volby

K poslancům ještě před Johnsonem promluvil generální prokurátor a hlavní právní poradce vlády Geoffrey Cox, který prohlásil, že vláda respektuje úterní verdikt nejvyššího soudu. Naznačil také, že premiér Johnson znovu navrhne parlamentu předčasné volby, které mu předtím poslanci dvakrát odmítli. Podle Coxe návrh přijde „v brzké době“. Premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

Cox, který podle televize Sky News dodal britské vládě dobrozdání o legálnosti kontroverzní parlamentní přestávky, zdůraznil, že kabinet vždy jednal v dobré víře. Kritici ale postup vlády označili za snahu umlčet parlament v kritické době před termínem brexitu 31. října.

„V nadcházejících dnech zvážím, zda je ve veřejném zájmu širší zveřejnění mé právní rady poskytnuté vládě,“ uvedl Cox. Vyloučil přitom, že by se vláda rozhodla znovu přerušit práci parlamentu způsobem, který by nebyl v souladu s úterním verdiktem nejvyššího soudu.

Po konstatování jednoho z poslanců, že byla obnovena parlamentní suverenita a poslanci určí, co se bude dál dít s brexitem, Cox prohlásil, že tento parlament už nemá morální právo zasedat, když třikrát odmítl brexitovou dohodu a též předčasné volby.

„Tento parlament je mrtvý parlament,“ dodal prokurátor a za nesouhlasných výkřiků mnoha přítomných označil Dolní sněmovnu za „ostudu“.

Cox také potvrdil, že kabinet se bude řídit zákonem proti neřízenému brexitu, který na začátku měsíce přijal parlament. „O tom není pochyb, že vláda uposlechne zákon. Ale je otázkou, co přesně zákon od vlády požaduje,“ dodal podle agentury Reuters Cox. Podle britského tisku ale Johnson stále doufá, že se mu nový zákon nějak podaří obejít.

Johnson nemá většinu, opozice nyní nechce volby

Johnson v září přišel o hlasovací většinu a již dvakrát se neúspěšně pokusil Dolní sněmovnu rozpustit. Parlament zároveň prosadil zákon, který ukládá vládě v případě bezprostřední hrozby brexitu bez dohody dojednat další odklad odchodu z EU. Johnson ale již několik měsíců vyhlašuje, že Británie v aktuálním termínu brexitu, tedy 31. října, z unie musí vystoupit.

Opozice se neodhodlala vyslovit vládě nedůvěru a také už dvakrát nepodpořila opatření pro rozpuštění Dolní sněmovny. Tvrdí, že kabinet by při takovém scénáři mohl nastalé situace využít k brexitu bez dohody na konci října. V Británii sice tento měsíc vstoupil v platnost zákon, který má tomuto vyústění v jeho aktuálním termínu zabránit, vláda ale naznačuje, že nový odklad odchodu z Evropské unie nedojedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled