Britští poslanci znovu zasedli. Johnson obvinil parlament, že sabotuje jednání s EU

Britský parlament se po více než dvoutýdenní přestávce v zasedání vrátil do běžného provozu. Lídři obou komor v úterý svolali zákonodárce zpět do Westminsteru poté, co nejvyšší soud anuloval předchozí ukončení parlamentní schůze a označil postup vlády v této věci za nezákonný. Před poslanci vystoupil mimo jiné premiér Boris Johnson. Řekl, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie.

  • 23:17

    On-line přenos pro tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. Britští poslanci se znovu sejdou ve čtvrtek. V plánu mají například debatu o principech demokracie a o právech voličů.

  • 22:57

    Poslanci již bez Johnsona diskutují o agresivním slovníku některých poslanců a o hrozbách a výhružkách, které jsou vůči politikům i jejich rodinám vznášeny. Připomínají případ Jo Coxové, která byla během kampaně před brexitovým referendem pro své názory zavražděna neonacistou.

  • 22:47

    The Guardian zároveň poznamenal, že Johnsonova slova vůbec nenaznačila, jak nyní vláda hodlá postupovat. Generální prokurátor Geoffrey Cox odpoledne uvedl, že poslanci budou moci "brzy" znovu hlasovat o vypsání parlamentních voleb, premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

Dolní sněmovna na základě rozhodnutí svého předsedy Johna Bercowa zasedá od 11:30 místního času (12:30 SELČ). O půl osmé středoevropského času před poslanci za bouřlivé atmosféry vystoupil premiér Johnson.

Johnson sdělil, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie. Vyzval opozici, aby navrhla vyslovení nedůvěry vládě, přičemž slíbil, že přijme i návrhy menších opozičních stran.

Tento parlament musí buď uvolnit cestu a nechat vládu dokončit brexit, nebo vyvolat hlasování o nedůvěře a konečně se postavit dni zúčtování s voliči.
Boris Johnson
britský premiér

Ministerský předseda zopakoval, že je nutné respektovat výsledek referenda, v němž Britové rozhodli o vystoupení z Evropské unie. Obvinil parlament, že sabotuje vyjednávání jeho vlády, protože ve skutečnosti žádnou dohodu nechce a prohlásil, že chce veřejnosti ukázat, že existuje „život po brexitu“.

Premiér vyčetl opozici, že chce „zahodit“ výsledek referenda. „Je jim jedno, pokud bude promrhán další rok hádáním se o referendum,“ řekl. Obvinil lídra labouristů Jeremyho Corbyna, že nevěří lidem, a tázal se, zda vůbec chce být premiérem, když odmítá hlasovat pro předčasné volby.

Corbyn odvětil, že je připraven na předčasné volby, až vyjedná další odklad brexitu, a vyzval jej, aby rezignoval. Řekl, že vláda selhává a Britové to vědí. „Nikdo nemůže premiérovi věřit, ať již jde o Írán, cestovní kancelář Thomas Cook, klimatickou změnu či brexit,“ horoval.

Premiéra Johnsona zastihl verdikt nejvyššího soudu na Valném shromáždění OSN v New Yorku, odkud kvůli zasedání parlamentu předčasně odcestoval. „Není to absolutně žádná neúcta vůči justici, když řeknu, že si myslím, že soud se mýlil, když se vyslovil ohledně v zásadě politického problému,“ řekl poslancům. V souvislosti s ukončením parlamentní schůze postupoval stejně jako jeho předchůdci, myslí si Johnson.

Generální prokurátor: Johnson znovu navrhne předčasné volby

K poslancům ještě před Johnsonem promluvil generální prokurátor a hlavní právní poradce vlády Geoffrey Cox, který prohlásil, že vláda respektuje úterní verdikt nejvyššího soudu. Naznačil také, že premiér Johnson znovu navrhne parlamentu předčasné volby, které mu předtím poslanci dvakrát odmítli. Podle Coxe návrh přijde „v brzké době“. Premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

Cox, který podle televize Sky News dodal britské vládě dobrozdání o legálnosti kontroverzní parlamentní přestávky, zdůraznil, že kabinet vždy jednal v dobré víře. Kritici ale postup vlády označili za snahu umlčet parlament v kritické době před termínem brexitu 31. října.

„V nadcházejících dnech zvážím, zda je ve veřejném zájmu širší zveřejnění mé právní rady poskytnuté vládě,“ uvedl Cox. Vyloučil přitom, že by se vláda rozhodla znovu přerušit práci parlamentu způsobem, který by nebyl v souladu s úterním verdiktem nejvyššího soudu.

Po konstatování jednoho z poslanců, že byla obnovena parlamentní suverenita a poslanci určí, co se bude dál dít s brexitem, Cox prohlásil, že tento parlament už nemá morální právo zasedat, když třikrát odmítl brexitovou dohodu a též předčasné volby.

„Tento parlament je mrtvý parlament,“ dodal prokurátor a za nesouhlasných výkřiků mnoha přítomných označil Dolní sněmovnu za „ostudu“.

Cox také potvrdil, že kabinet se bude řídit zákonem proti neřízenému brexitu, který na začátku měsíce přijal parlament. „O tom není pochyb, že vláda uposlechne zákon. Ale je otázkou, co přesně zákon od vlády požaduje,“ dodal podle agentury Reuters Cox. Podle britského tisku ale Johnson stále doufá, že se mu nový zákon nějak podaří obejít.

Johnson nemá většinu, opozice nyní nechce volby

Johnson v září přišel o hlasovací většinu a již dvakrát se neúspěšně pokusil Dolní sněmovnu rozpustit. Parlament zároveň prosadil zákon, který ukládá vládě v případě bezprostřední hrozby brexitu bez dohody dojednat další odklad odchodu z EU. Johnson ale již několik měsíců vyhlašuje, že Británie v aktuálním termínu brexitu, tedy 31. října, z unie musí vystoupit.

Opozice se neodhodlala vyslovit vládě nedůvěru a také už dvakrát nepodpořila opatření pro rozpuštění Dolní sněmovny. Tvrdí, že kabinet by při takovém scénáři mohl nastalé situace využít k brexitu bez dohody na konci října. V Británii sice tento měsíc vstoupil v platnost zákon, který má tomuto vyústění v jeho aktuálním termínu zabránit, vláda ale naznačuje, že nový odklad odchodu z Evropské unie nedojedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 11 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 12 hhodinami
Načítání...