Johnsonovo přerušení schůze parlamentu je nezákonné, rozhodl soud

Nejvyšší soud Spojeného království jednomyslně rozhodl, že krok premiéra Borise Johnsona vedoucí k přerušení zasedání parlamentu na pět týdnů nebyl v souladu se zákonem. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat. Poslanci se tak mohou sejít, další postup teď mají v rukou předsedové obou komor parlamentu. Šéf Dolní sněmovny John Bercow sdělil, že poslanci se sejdou ve středu ve 12:30 středoevropského letního času. Premiér Johnson uvedl, že verdikt bude respektovat.

  • 23:17

    On-line přenos pro tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. Britští poslanci se znovu sejdou ve čtvrtek. V plánu mají například debatu o principech demokracie a o právech voličů.

  • 22:57

    Poslanci již bez Johnsona diskutují o agresivním slovníku některých poslanců a o hrozbách a výhružkách, které jsou vůči politikům i jejich rodinám vznášeny. Připomínají případ Jo Coxové, která byla během kampaně před brexitovým referendem pro své názory zavražděna neonacistou.

  • 22:47

    The Guardian zároveň poznamenal, že Johnsonova slova vůbec nenaznačila, jak nyní vláda hodlá postupovat. Generální prokurátor Geoffrey Cox odpoledne uvedl, že poslanci budou moci "brzy" znovu hlasovat o vypsání parlamentních voleb, premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

„Rozhodnutí žádat Její Veličenstvo o přerušení schůze parlamentu bylo nezákonné, protože v důsledku zabránilo parlamentu vykonávat jeho ústavní funkce, aniž by k tomu byl oprávněný důvod,“ řekla soudkyně Brenda Haleová, když četla shrnutí rozsudku. Přestávka byla podle soudu nezákonná, neboť jejím cílem bylo zabránit poslancům v práci.

„Schůze parlamentu nebyla přerušena. To je jednomyslné rozhodnutí všech jedenácti soudců. Je na parlamentu a především předsedech obou komor, aby rozhodli, co dělat dál,“ dodala Haleová.

6 minut
Události, komentáře: Britský soud rozhodl ve prospěch parlamentu
Zdroj: ČT24

„Jakožto ztělesnění naší parlamentní demokracie se Dolní sněmovna musí sejít bez odkladu. Povedu v tomto smyslu naléhavé konzultace s předsedy stran,“ oznámil předseda Dolní sněmovny John Bercow a později dodal, že poslanci se sejdou ve středu ve 12:30 středoevropského letního času.

Předseda Skotské národní strany Ian Blackford už vyzval k okamžitému zahájení schůze. Šéf horní komory Norman Fowler očekává, že lordi se sejdou při nejbližší příležitosti.

5 minut
Události ČT: Britští poslanci se po přelomovém verdiktu znovu sejdou
Zdroj: ČT24

Na vyjednávání se podle Komise nic nemění

Rozsudek podle Evropské komise nic nemění na aktuálním vyjednávání o odchodu Británie z Unie. „Naším vyjednávacím partnerem nadále zůstává britská vláda,“ sdělila její mluvčí Natasha Bertaudová. Komise očekává, že premiér Boris Johnson co nejdříve předloží nový návrh, který by nahrazoval takzvanou irskou pojistku.

„V podstatě to znamená, že britská vláda bude ohledně vyjednávání o dalším osudu brexitu neakceschopná. Parlament nebyl za tři roky schopen dojít k žádnému konsenzu,“ upozornil spolupracovník České televize v Londýně Ivan Kytka.

Podle britských médií je verdikt další velkou porážkou premiéra Borise Johnsona. Podle šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna by měl premiér zvážit rezignaci. V projevu na stranické konferenci Corbyn řekl, že Johnson „není způsobilý být premiérem“. Zopakoval také, že krizi vyřeší jen nové volby, které by se podle něj měly konat poté, co bude vyloučena možnost brexitu bez dohody.

K rezignaci Johnsona vyzvala i Skotská národní strana či první ministr Walesu Mark Drakeford. Také šéfka opozičních proevropských liberálních demokratů Jo Swinsonová řekla, že „Boris Johnson není způsobilý být premiérem. Uvedl v omyl zemi i královnu a nezákonně umlčel zástupce lidu.“

Johnson: Verdikt budu respektovat, ale nesouhlasím s ním

Johnson podle zdrojů agentury Reuters v úřadu vlády rezignovat nehodlá. Verdikt soudu bude respektovat, i když s ním nesouhlasí. „Zjevně je to verdikt, který budeme respektovat,“ řekl v New Yorku, kde se účastní Valného shromáždění OSN. „Nemyslím si, že je správný, budeme ale pokračovat a parlament se samozřejmě zase sejde,“ dodal.

„S rozhodnutím nejvyššího soudu zásadně nesouhlasím,“ uvedl předseda vlády. Řekl, že k britské justici má „nejvyšší možný respekt“, nemyslí si ale, že verdikt je správný.

Důležité je podle předsedy vlády nyní to, aby 31. října Británie opustila Evropskou unii. „Zajistíme, aby měl parlament dostatek času na debatu o brexitu,“ řekl Johnson. Vláda se podle něj teď snaží dosáhnout co nejlepší dohody s Evropskou unií. Soudy a parlament tyto snahy hatí, dodal premiér. Po vystoupení na mítinku podnikatelů v New Yorku také řekl, že v Británii by se měly uskutečnit parlamentní volby.

Britský premiér se v reakci na prosazení zákona proti brexitu bez dohody dvakrát pokusil vyvolat předčasné volby, nezískal k tomu ale podporu dostatečného počtu poslanců. Nyní se spekuluje o tom, že opozice po návratu poslanců do Westminsteru předloží návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu, který v září ztratil hlasovací většinu.

Lídr opozičních labouristů Corbyn v úterý rovněž hovořil o parlamentních volbách, zároveň ale Johnsona vyzval, aby „uposlechl zákon“ a „shodil brexit bez dohody ze stolu“. Není tedy jasné, zda se opozice ihned bude snažit vládu svrhnout, nebo zda se ji bude snažit donutit k vyjednání dalšího odkladu brexitu.

8 minut
Tlumočená vyjádření premiéra Johnsona a předsedy Dolní sněmovny Bercowa
Zdroj: ČT24

Dvojí rozhodování nižších instancí

Toryovský premiér Johnson na konci srpna požádal královnu Alžbětu II., aby v druhém zářijovém týdnu ukončila zasedání parlamentu a nové zahájila až 14. října. Královna, která jedná na přání předsedy vlády, souhlasila.

Přerušení práce parlamentu je za běžných okolností rutinní událostí, v době, kdy se blíží termín odchodu Velké Británie z Evropské unie, si ale premiérův krok vysloužil kritiku. Podle mnohých chtěl totiž Johnson zabránit poslancům, aby do podoby brexitu zasahovali. Přerušil ji také na neobvykle dlouho.

Soudy nižších instancí rozhodly v otázce, zda byl Johnsonův krok v souladu se zákonem, rozdílně. Skotský soud uvedl, že záležitost je politická a krok byl zákonný. Odvolací soud ale vydal opačný verdikt. Na stranu vlády se postavil londýnský soud, na který se obrátila aktivistka Gina Millerová a expremiér John Major.

Spojené království se chystá odejít z Evropské unie 31. října. O odchodu ze společenství rozhodli voliči v referendu z roku 2016. Premiér chce zemi vyvést z bloku, ať už se mu podaří dojednat dohodu s Bruselem, či nikoliv. Parlament před časem ale schválil zákon, který brexit bez dohody prakticky znemožňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...