Ukrajina zadržela ruský tanker Nika Spirit, který se údajně pod názvem Neyma podílel na incidentu v Kerčském průlivu. Rusové tam loni v listopadu zajali tři ukrajinské lodě a posádku stále drží ve vězení. Lidé z paluby ruského tankeru byli naopak propuštěni a míří domů, což potvrdili ruští diplomaté.
Ukrajinská tajná služba zabavila Rusům tanker. Údajně pomáhal blokovat Kerčský průliv
Ruské stíhačky nad zablokovaným Kerčským průlivem
Zabavení ruského tankeru ohlásila ukrajinská tajná služba SBU. Do přístavu Izmajil u ukrajinsko-rumunských hranic loď doplula ve středu pod názvem Nika Spirit, ale pohraničníci na základě dostupných údajů v mezinárodních databázích zjistili, že jde o „proslulý tanker Neyma, který byl použit pro zablokování Kerčského průlivu“, citoval list Ukrajinska pravda z komuniké SBU.
Loď, která patří společnosti Altomar Shipping z ruského černomořského přístavu Gelendžik, ve středu podle ruských úřadů připlula do izmajilských doků k opravě. Na palubě bylo údajně deset až dvanáct námořníků, pravděpodobně všichni jsou ruskými občany. Mluvčí ruského velvyslanectví v Kyjevě oznámil, že posádka byla po výslechu propuštěna.
SBU také uvedla, že ukrajinský soud povolil jejím vyšetřovatelům, vojenským prokurátorům a pohraničníkům loď prohledat, zabavit dokumenty a záznamy rádiové komunikace, lodní deník a vyslechnout členy posádky. SBU zabavila loď jako věcný důkaz a chystá se požádat soud, aby svolil s konfiskací.
Podle ruského senátora Vladimira Džabarova je krok Ukrajiny nezákonný a narušuje vztahy obou zemí. Případem by se podle něj měl zabývat námořní soud OSN. „Vyjasňujeme okolnosti, abychom přiměřeně zareagovali. Pokud dojde k zajetí Rusů jako rukojmích, bude to považováno za nejhrubější porušení mezinárodního práva. Následky nenechají na sebe dlouho čekat,“ varovalo ruské ministerstvo zahraničí podle agentury Interfax.
Ukrajinským námořníkům hrozí šest let za mřížemi
Rusko se chystá 24 ukrajinských námořníků, zajatých loni v průlivu, postavit před soud za nezákonné překročení ruských hranic, za což jim hrozí až šest let vězení. Kyjev naopak na incident hledí jako na „akt ozbrojené agrese“ proti lodím ukrajinského vojenského námořnictva. Lodě podle ní totiž průlivem proplouvaly v souladu s dohodou mezi oběma zeměmi o jeho využívání i v souladu s mezinárodním právem.
Mezinárodní soud pro námořní právo 25. května nařídil Moskvě, aby Ukrajince neprodleně osvobodila, Rusko ale v daném případu působnost tohoto soudu neuznává. Před týdnem moskevský soud až do konce října prodloužil všem námořníkům vazbu.
Nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá jejich okamžité propuštění. Již dříve zdůraznil, že splnění příkazu tribunálu OSN o osvobození námořníků by od Ruska představovalo „první signál ruského vedení, že je skutečně připraveno ukončit konflikt s Ukrajinou“. Narážel tím na ruskou vojenskou agresi na Krymu a v Donbasu.
Jablkem sváru je průliv mezi Azovským a Černým mořem, přes který Rusové postavili most na poloostrov Krym, anektovaný Moskvou v březnu 2014. Anexi Ukrajina ani většina zemí světa neuznává. Ukrajina v průlivu trvá na svobodné plavbě, zatímco Rusko tvrdí, že jde o jeho výsostné vody, kterými se smí plout jen s ruským povolením.
Azovské moře