Uhlíková neutralita i jasná pravidla azylu. Von der Leyenová europoslancům představila své priority

Kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová v europarlamentu uvedla, že považuje za nutné, aby Evropská unie byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Chce se zasadit také o to, aby ve všech zemích Unie existovala minimální mzda a aby vznikla jasná společná definice azylu a toho, kdo na něj má nárok. Chce také vést debatu o tom, jak nastavit systém spitzenkandidátů. Von der Leyenová se v těchto dnech snaží získat co nejširší podporu europoslanců. Příští týden totiž budou o její nominaci do čela Komise hlasovat.

Video Studio ČT24
video

Tisková konference von der Leyenové po jednání s šéfem europarlamentu

„Slyšeli jsme hlas mladých lidí – chtějí akci týkající se budoucnosti naší planety. Musíme mít vyšší ambice, protože nám dochází čas,“ prohlásila von der Leyenová. Český premiér Andrej Babiš (ANO) přitom spolu s dalšími státy ze středu a východu Unie na summitu koncem června zablokoval zmínku o klimatické neutralitě EU k roku 2050 v závěrečném dokumentu z jednání. Věc zůstala jen v poznámce pod čarou s tím, že takový vývoj si přeje „velká většina“ členských zemí. 

Úsilí o neutrální emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat. Mezi ně patří například zalesňování. Zároveň by se měla energetika orientovat směrem od ropy, uhlí a plynu více na větrnou a slunečnou energii nebo biopaliva. To si ale vyžádá i masivní investice.

„Musíme do věci zapojit občany. Lidé mají své obavy a své naděje, sny a aspirace. Evropa jim může nabídnout práci, perspektivy, stabilitu a bezpečnost,“ míní kandidátka do čela EK. Poznamenala, že v každé zemi Unie má platit, že pokud někdo pracuje na plný úvazek, musí mu tato práce stačit k živobytí. „Proto budu bojovat za minimální mzdu v každé zemi,“ upozornila s tím, že v sociální oblasti jsou i další klíčová témata.

Von der Leyenová v europarlamentu po svém setkání s předsedou europarlamentu Davidem-Mariou Sassolim a vedením politických klubů označila Evropský parlament za srdce evropské demokracie, sebe za „Evropanku srdcem i přesvědčením“ a slíbila, že jako předsedkyně nové Komise předloží komisařům k politické diskusi každou legislativní iniciativu, na jejíž potřebě se europoslanci většinově shodnou.

Video Události
video

Události: Von der Leyenová představila europoslancům své priority

„Vnější hranice Schengenu musí být pevná“

Dotkla se i tématu migrace a azylu, který chce jasně definovat. „Když hovoříme o takové jasné definici, tak také určitě potřebujeme systém, který nám umožní udržet uvnitř Schengenu hranice otevřené. Proto musí být vnější hranice pevná a bezpečná,“ uvedla nynější německá ministryně obrany z Křesťanskodemokratické unie zastupující Evropskou lidovou stranu.

Podle von der Leyenové je nutné vědět, kdo do EU vstupuje a kdo ji opouští. Při slyšení před europoslanci liberální frakce Obnova Evropy (RE) se vyslovila pro daleko rychlejší personální posílení společné evropské pobřežní a pohraniční stráže. „Myslím, že 10 tisíc lidí ve Frontextu v roce 2027 je příliš daleko. Musí to být výrazně, výrazně dřív,“ uvedla.

Za „ušlechtilý úkol“ přitom označila boj s organizovaným zločinem a převaděčstvím. „Musíme ale také investovat do svého sousedství, do afrických zemí, do jejich dobré správy, ekonomického rozvoje, do bezpečnosti a stability,“ řekla europoslancům. Jen tak podle ní tamní lidé uvidí ve svých vlastních zemích perspektivu.

Kreml neodpouští slabost

Von der Leyenová mluvila před liberální frakcí také o vztahu s Ruskem. Zdůraznila, že Evropská unie je ze silné pozice, kterou si vybudovala v posledních letech, ochotná a připravená k dialogu s Kremlem, vždy však bude bránit své principy a mezinárodní pořádek založený na pravidlech. Dodala, že „Kreml neodpouští slabost“.

Ruská anexe ukrajinského Krymu, kterou EU od počátku neuznává, byla podle německé ministryně obrany prvním případem od konce druhé světové války, kdy byly státní hranice změněny vojenskou silou. „Anexe Krymu je porušení mezinárodního práva,“ řekla.

Evropská unie v roce 2014 zavedla vůči Rusku v souvislosti s jeho vojenskou agresí na Krymu a v Donbase hospodářské sankce, které jsou pravidelně obnovovány. Podle von der Leyenové je třeba nabízet dialog ze silné pozice. „Vždy je lepší diskutovat,“ podotkla.

Kolečko po frakcích

Von der Leyenová se nyní před hlasováním europarlamentu příští týden snaží získat co nejširší podporu mezi europoslanci. Postupně se představuje politickým skupinám. Jistou má podporu „své“ Evropské lidové strany (EPP), v úterý hovořila s konzervativci z frakce ECR, na středu měla naplánované setkání s poslanci liberální frakce Obnova Evropy a Zelenými.

Poslanci socialistické frakce S&D se teprve rozhodnou, zda ji podpoří, řekla jejich šéfka Iratxe Garcíaová. „Boj s klimatickou změnou, udržitelnost našeho sociálního modelu, migrace a rovné příležitosti mužů a žen jsou pro nás klíčové priority,“ podotkla Garcíová s tím, že se svým postojem socialisté seznámili i kandidátku do Komise. Nyní podle ní frakce čeká, jak von der Leyenová zareaguje na jejich „konkrétní požadavky“.

Postoj S&D je přitom pro von der Leyenovou klíčový k tomu, aby příští týden získala potřebnou nadpoloviční většinu hlasů. Socialisté jsou ohledně její nominace rozpolceni. Některým vadí fakt, že summit EU, který nominanta do vedení Komise vybírá, odmítl socialistického hlavního kandidáta Franse Timmermanse a systémem tzv. spitzenkandidátů se vůbec neřídil. Ten chce von der Leyenová ve funkci přenastavit.

Evropský parlament ve středu volil také předsednictva výborů. Tři čeští europoslanci se stali místopředsedy – Luděk Niedermayer (TOP 09) prvním místopředsedou hospodářského a měnového výboru, Jan Zahradil (ODS) prvním místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod a Martina Dlabajová (ANO) místopředsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Video Horizont ČT24
video

Mocek z Mendelovy univerzity: Von der Leyenová potřebuje hlasy socialistů i zelených