V Súdánu přebírá moc nejvyšší rada ozbrojených sil. Ministr obrany ve svém stanovisku uvedl, že vojenská rada povede zemi po dobu dvouletého přechodného období. Prezident Umar Bašír byl podle posledních informací zatčen. Opozice ministrovo prohlášení odmítla a vybízí k pokračování protestů. Tisíce demonstrantů tak dále zaplavují ulice hlavního města. Letiště je údajně zavřené a několik členů vlády bylo zatčeno. Na svobodě už je několik set politických vězňů. Bašír zemi vládl třicet let.
Súdánský prezident Umar Bašír byl zatčen. Oznámil to ve čtvrtek ministr obrany Avad Ibn Auf, který Bašírovo zatčení označil za konec dosavadního režimu. „Jako ministr obrany oznamuji svržení režimu a zatčení jeho šéfa, který je na bezpečném místě,“ sdělil Ibn Aun. Bašír je podle zdroje Reuters držen pod těžkou ostrahou v prezidentském paláci, kde je spolu s ním zadrženo také několik lídrů Muslimského bratrstva.
Vývoj souvisí s protesty, které Súdánci zahájili v prosinci. Podle ministerstva obrany zemi bude po dvouleté přechodné období řídit vojenská rada. Ministr obrany také oznámil, že v Súdánu budou uzavřeny hranice a vzdušný prostor a země se dočasně nebude řídit ústavou. Na tři měsíce je v zemi vyhlášen výjimečný stav a bude platit zákaz nočního vycházení. Na konci dvouletého období budou uspořádány volby.
Opozice: Budeme protestovat dál
Hlavní organizátoři protestů ale ministrovo prohlášení odmítli a vybízejí k pokračování demonstrací, dokud moc nepřevezme civilní vláda. Dřívější oslavy nad pádem režimu se tak rychle proměnily v další nepokoje. „Jsme ochotni akceptovat pouze občanskou vládu pod vedením našich členů,“ potvrdil již dříve vysoce postavený člen opozičního hnutí Omar Saleh Sennar.
Atmosféra se tak po vystoupení ministra obrany naprosto proměnila, potvrdila súdánská novinářka Yousra Elbagirová. Hovoří se o možném nástupci prezidenta Bašíra. Jedním z jeho možných nástupců v úřadu je právě současný ministr obrany Ibn Auf.
Reuters také s odvoláním na svědky informoval, že demonstranti napadli budovy státní rozvědky a policie ve východosúdánských městech Port Súdán a Kasala. Jedna z budov byla podle svědků zničena. Tajná služba (NISS) oznámila, že z věznic jsou propouštěni političtí vězni.
O udržení míru se po čtvrtečním převratu obává také Jižní Súdán, jehož prezident Salva Kiir uzavřel příměří s rebely teprve v květnu loňského roku. Garantem dodržení podmínek příměří byl Súdán a prezident Bašír. „Súdán pracoval velmi tvrdě na obnovení míru a stability a jenom díky tomu máme teď v Jižním Súdánu mírovou dohodu,“ uvedl ministr vnitra Martin Elia Lomoro z Jižního Súdánu. Region nyní další vývoj v severní části sleduje s obavami.
Elbagirová již dříve na Twitteru informovala o masovém zatýkání představitelů Bašírova režimu. Tvrdí také, že je zavřené letiště. Stanice Al-Arabíja oznámila, že prezident rezignoval a že několik zástupců režimu bylo zatčeno.
Před ministerstvem obrany od soboty poklidně protestovaly desítky tisíc lidí, kteří čelili útokům ze strany tajných služeb a milic věrných prezidentovi. Vojáci ale zasáhli ve prospěch demonstrantů, což je podle BBC signál, že se věci skutečně mění.
Desítky obětí
Demonstrace v Súdánu začaly 19. prosince. Nejprve byly namířeny proti vysokým cenám potravin, postupně ale přerostly v odpor vůči dlouholetému prezidentovi. Bezpečnostní složky podnikly vůči demonstrantům tvrdé kroky. Podle súdánských úřadů přišlo o život 39 lidí, podle aktivistů je mrtvých přes šedesát.
Policie na straně demonstrantů
Pětasedmdesátiletý Bašír v důsledku neutichajících demonstrací začátkem března rezignoval na post lídra strany Národní kongres a pravomoci předal dočasně místopředsedovi Ahmadu Harúnovi. Rezignovat na post hlavy státu však odmítl.
V poslední době se tlak na Bašíra dále vystupňoval, protože protestující podpořily přední osobnosti opozice, ale překvapivě i policie, která do té doby protesty násilně potlačovala.
Haag vydal na Bašíra zatykač
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal v roce 2007 na Harúna, podobně jako později i na Bašíra, zatykač kvůli obvinění ze zločinů spáchaných během krize v súdánském regionu Dárfúr. Prezident ale veškerá obvinění popírá.
Bašír je vůbec první úřadující hlavou státu, proti níž byl pro takové obvinění vydán zatykač. Súdán ovšem soud v Haagu neuznává.
Dlouholetý vůdce, který přišel o část země bohatou na ropu
Bývalý armádní generál Umar Bašír se k moci dostal pučem, jímž v roce 1989 svrhl vládu. Od té doby opakovaně vyhrával prezidentské volby, jejichž výsledky však Bašírovi oponenti opakovaně zpochybňovali.
V roce 1973 se v rámci egyptské armády zúčastnil arabsko-izraelské války, v devadesátých letech poskytl azyl teroristovi Usámovi bin Ládinovi.
Bašír se po většinu období své vlády potýká s řadou ekonomických potíží. Neuspěl také ve snahách udržet mír mezi nábožensky a etnicky rozděleným obyvatelstvem. V roce 2011 přišel Súdán o tři čtvrtiny svého ropného bohatství, když obyvatelé převážně křesťanské části země rozhodli v referendu o vzniku samostatného státu Jižní Súdán.
Velké změny probíhají v Alžírsku i Libyi
V severní Africe znovu ožívají naděje arabského jara, upozornil před pár dny americký list The New York Times (NYT). Mohutné protesty se totiž netýkají jen Súdánu. V Alžírsku minulý týden donutily miliony demonstrantů k rezignaci dlouholetého vůdce Abdal Azíze Butefliku.
V Libyi se generál Chalífa Haftar snaží vybudovat si pozici nového despoty a slibuje, že ukončí chaos, do kterého země upadla po svržení diktátora Kaddáfího před osmi lety. V zemi nyní fungují dvě vlády, tu Haftarovu však svět neuznává.
Podobně jako před lety, i současný stav ale může přinést nezdary a rozčarování, píše NYT. Alžírští generálové sice donutili Butefliku k ukončení jeho 20leté vlády, aby tak utišili davy, Alžířané ale nyní čelí výzvám spojeným s bojem proti systému bratříčkování se a korupce spojenému s jeho vládou.
Pokus libyjského maršála Haftara ukončit v zemi chaos zavedením nové autokracie pak přináší smutné vzpomínky na výsledky povstání v Egyptě, Bahrajnu, Sýrii a Jemenu.
Všechny země arabského jara kromě Tuniska buď upadly do chaosu, nebo se vrátily k autoritářství. Odstrašujícím příkladem je pro mnohé vývoj v Egyptě, do jehož čela se v roce 2013 dostal vojenským převratem prezident Abdal Fattáh Sísí. Ten se mimo jiné teď snaží prosadit ústavní změny, které by mu umožnily být doživotním prezidentem.
