Tsipras by měl podle papeže dostat Nobelovu cenu za mír. Kvůli přístupu k uprchlíkům

Papež František pochválil řeckého premiéra Alexise Tsiprase za přístup k uprchlíkům a dodal, že by si předseda řecké vlády podle něj zasloužil Nobelovu cenu za mír. Ten už byl na cenu oficiálně nominován, ale z jiného důvodu: společně se svým severomakedonským protějškem Zoranem Zaevem by ji mohl dostat za historickou dohodu mezi Aténami a Skopjí, která ukončila dlouholetý spor o název makedonského státu. Tsipras je nyní na návštěvě sousední země.

Papež Tsiprase zmínil v odpovědi na otázku týkající se jednak bariér, které Španělsko postavilo v Maroku, odkud utíkají lidé do Evropy, a jednak hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném uzavření hranic s Mexikem.

Španělsko postavilo ploty s ostnatým drátem na hranicích mezi Marokem a svými exklávami Ceutou a Mellilou v roce 2005. Nyní je chce odstranit a nahradit například více kamerami, senzory pohybu a hluku či termokamerami. Maroko naopak na své hranici s Ceutou nový plot v lednu instalovalo. Trump zase pohrozil, že pokud Mexiko nezabrání příchodu ilegálních migrantů do USA, Washington svou jižní hranici nebo její značnou část uzavře. 

Papež na dotaz k oběma tématům odvětil, že zdi nejsou cestou k řešení problému migrace a že způsobují utrpení. „Mluvil jsem s politikem, mužem, kterého respektuji, a řeknu (jeho) jméno: Alexis Tsipras,“ uvedl František během své cesty z Maroka do Říma.

„A když (Tsipras) mluvil o tom (o bariérách v Maroku a Trumpově hrozbě – pozn. red.) a o dohodách o nevpuštění migrantů, vysvětloval mi obtíže (s tím spojené), ale nakonec se mnou promluvil ze srdce a řekl tuto frázi: lidská práva jsou nad dohodami. Tato věta si zaslouží Nobelovu cenu,“ citovala papeže Katolická zpravodajská agentura.

Řecko patří podle unijního podpůrného azylového úřadu EASO k hlavním zemím přijímajícím uprchlíky, a to společně s Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií. Například v roce 2017 požádalo v Evropské unii o azyl podle Eurostatu 705 tisíc lidí, přičemž tři čtvrtiny žádostí připadaly právě na těchto pět zemí včetně Řecka.

Tsipras je nominován za dohodu se Severní Makedonií

Řecký premiér nominaci na Nobelovu cenu míru má, ale z jiného důvodu. Společně se severomakedonským předsedou vlády Zoranem Zaevem ji získal za uzavření kompromisní dohody, která ukončila letitý spor obou zemí o název makedonského státu. Koncem ledna je oficiálně nominovala tuniská laureátka Nobelovy ceny za mír z roku 2015 a také předsedové tří klubů v Evropském parlamentu.

Historický kompromis stvrdila dohoda podepsaná loni v červnu u Prespanského jezera, po jejíž ratifikaci v parlamentech obou zemí se oficiální název makedonského státu změnil na Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Řecko výměnou za to přestalo blokovat integraci svého souseda do NATO a EU.

Nominaci Tsiprase a Zaeva na Nobelovu cenu za mír podpořil v únoru generální tajemník OSN António Guterres, oznámila severomakedonská vláda. Guterres podle ní prohlásil, že loňská dohoda má obrovský význam pro region i pro Evropu a představuje velký úspěch jak pro OSN, tak pro Evropskou unii a Severoatlantickou alianci.

„Tato historická dohoda vyřešila problém, který nejen že ohrožoval evropskou a euroatlantickou budoucnost Severní Makedonie v posledních 27 letech, ale také vytvořil konflikt mezi dvěma sousedními zeměmi,“ citovala severomakedonská agentura MIA Guterresova slova. Podle něho je „osobní nasazení (premiérů) a vůle ke kompromisu ve prospěch občanů obou zemí nejlepším příkladem moudré a dlouhodobé vize, která charakterizuje pouze skutečné lídry“.

Oba premiéři se setkávají ve Skopji

Tsipras je v úterý na návštěvě Severní Makedonie. Do sousední země přicestoval jako první řecký premiér po 27 letech. „Je to velmi důležitá návštěva, podle řeckého premiéra dokonce historického významu, protože obě země měly po tři desetiletí velmi nepřátelské vztahy a nyní se podle obou premiérů proměnily ve spojence a přátele,“ řekl ve vysílání ČT24 spolupracovník ČT pro oblast Balkánu Thomas Kulidakis.

S Tsiprasem přicestovalo deset mnistrů, což je podle Kulidakise půlka vlády, a také na sto představitelů komerční sféry. Premiéři by měli podepsat řadu smluv, například o spolupráci v energetice.

„Podle premiéra Zaeva by Řecko mělo investovat až pět set milionů eur do energetické oblasti v Severní Makedonii. Dále (se bude řešit) obranná spolupráce anebo například porozumění a vzájemná pomoc obou zemí v případě vstupu Severní Makedonie do Severoatlantické aliance a především do Evropské unie,“ dodal Kulidalis.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 35 mminutami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 2 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 8 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled