Tsipras by měl podle papeže dostat Nobelovu cenu za mír. Kvůli přístupu k uprchlíkům

Papež František pochválil řeckého premiéra Alexise Tsiprase za přístup k uprchlíkům a dodal, že by si předseda řecké vlády podle něj zasloužil Nobelovu cenu za mír. Ten už byl na cenu oficiálně nominován, ale z jiného důvodu: společně se svým severomakedonským protějškem Zoranem Zaevem by ji mohl dostat za historickou dohodu mezi Aténami a Skopjí, která ukončila dlouholetý spor o název makedonského státu. Tsipras je nyní na návštěvě sousední země.

Papež Tsiprase zmínil v odpovědi na otázku týkající se jednak bariér, které Španělsko postavilo v Maroku, odkud utíkají lidé do Evropy, a jednak hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném uzavření hranic s Mexikem.

Španělsko postavilo ploty s ostnatým drátem na hranicích mezi Marokem a svými exklávami Ceutou a Mellilou v roce 2005. Nyní je chce odstranit a nahradit například více kamerami, senzory pohybu a hluku či termokamerami. Maroko naopak na své hranici s Ceutou nový plot v lednu instalovalo. Trump zase pohrozil, že pokud Mexiko nezabrání příchodu ilegálních migrantů do USA, Washington svou jižní hranici nebo její značnou část uzavře. 

Papež na dotaz k oběma tématům odvětil, že zdi nejsou cestou k řešení problému migrace a že způsobují utrpení. „Mluvil jsem s politikem, mužem, kterého respektuji, a řeknu (jeho) jméno: Alexis Tsipras,“ uvedl František během své cesty z Maroka do Říma.

„A když (Tsipras) mluvil o tom (o bariérách v Maroku a Trumpově hrozbě – pozn. red.) a o dohodách o nevpuštění migrantů, vysvětloval mi obtíže (s tím spojené), ale nakonec se mnou promluvil ze srdce a řekl tuto frázi: lidská práva jsou nad dohodami. Tato věta si zaslouží Nobelovu cenu,“ citovala papeže Katolická zpravodajská agentura.

Řecko patří podle unijního podpůrného azylového úřadu EASO k hlavním zemím přijímajícím uprchlíky, a to společně s Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií. Například v roce 2017 požádalo v Evropské unii o azyl podle Eurostatu 705 tisíc lidí, přičemž tři čtvrtiny žádostí připadaly právě na těchto pět zemí včetně Řecka.

Tsipras je nominován za dohodu se Severní Makedonií

Řecký premiér nominaci na Nobelovu cenu míru má, ale z jiného důvodu. Společně se severomakedonským předsedou vlády Zoranem Zaevem ji získal za uzavření kompromisní dohody, která ukončila letitý spor obou zemí o název makedonského státu. Koncem ledna je oficiálně nominovala tuniská laureátka Nobelovy ceny za mír z roku 2015 a také předsedové tří klubů v Evropském parlamentu.

Historický kompromis stvrdila dohoda podepsaná loni v červnu u Prespanského jezera, po jejíž ratifikaci v parlamentech obou zemí se oficiální název makedonského státu změnil na Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Řecko výměnou za to přestalo blokovat integraci svého souseda do NATO a EU.

Nominaci Tsiprase a Zaeva na Nobelovu cenu za mír podpořil v únoru generální tajemník OSN António Guterres, oznámila severomakedonská vláda. Guterres podle ní prohlásil, že loňská dohoda má obrovský význam pro region i pro Evropu a představuje velký úspěch jak pro OSN, tak pro Evropskou unii a Severoatlantickou alianci.

„Tato historická dohoda vyřešila problém, který nejen že ohrožoval evropskou a euroatlantickou budoucnost Severní Makedonie v posledních 27 letech, ale také vytvořil konflikt mezi dvěma sousedními zeměmi,“ citovala severomakedonská agentura MIA Guterresova slova. Podle něho je „osobní nasazení (premiérů) a vůle ke kompromisu ve prospěch občanů obou zemí nejlepším příkladem moudré a dlouhodobé vize, která charakterizuje pouze skutečné lídry“.

Oba premiéři se setkávají ve Skopji

Tsipras je v úterý na návštěvě Severní Makedonie. Do sousední země přicestoval jako první řecký premiér po 27 letech. „Je to velmi důležitá návštěva, podle řeckého premiéra dokonce historického významu, protože obě země měly po tři desetiletí velmi nepřátelské vztahy a nyní se podle obou premiérů proměnily ve spojence a přátele,“ řekl ve vysílání ČT24 spolupracovník ČT pro oblast Balkánu Thomas Kulidakis.

S Tsiprasem přicestovalo deset mnistrů, což je podle Kulidakise půlka vlády, a také na sto představitelů komerční sféry. Premiéři by měli podepsat řadu smluv, například o spolupráci v energetice.

„Podle premiéra Zaeva by Řecko mělo investovat až pět set milionů eur do energetické oblasti v Severní Makedonii. Dále (se bude řešit) obranná spolupráce anebo například porozumění a vzájemná pomoc obou zemí v případě vstupu Severní Makedonie do Severoatlantické aliance a především do Evropské unie,“ dodal Kulidalis.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 2 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 6 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.