Tsipras by měl podle papeže dostat Nobelovu cenu za mír. Kvůli přístupu k uprchlíkům

Papež František pochválil řeckého premiéra Alexise Tsiprase za přístup k uprchlíkům a dodal, že by si předseda řecké vlády podle něj zasloužil Nobelovu cenu za mír. Ten už byl na cenu oficiálně nominován, ale z jiného důvodu: společně se svým severomakedonským protějškem Zoranem Zaevem by ji mohl dostat za historickou dohodu mezi Aténami a Skopjí, která ukončila dlouholetý spor o název makedonského státu. Tsipras je nyní na návštěvě sousední země.

Papež Tsiprase zmínil v odpovědi na otázku týkající se jednak bariér, které Španělsko postavilo v Maroku, odkud utíkají lidé do Evropy, a jednak hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném uzavření hranic s Mexikem.

Španělsko postavilo ploty s ostnatým drátem na hranicích mezi Marokem a svými exklávami Ceutou a Mellilou v roce 2005. Nyní je chce odstranit a nahradit například více kamerami, senzory pohybu a hluku či termokamerami. Maroko naopak na své hranici s Ceutou nový plot v lednu instalovalo. Trump zase pohrozil, že pokud Mexiko nezabrání příchodu ilegálních migrantů do USA, Washington svou jižní hranici nebo její značnou část uzavře. 

Papež na dotaz k oběma tématům odvětil, že zdi nejsou cestou k řešení problému migrace a že způsobují utrpení. „Mluvil jsem s politikem, mužem, kterého respektuji, a řeknu (jeho) jméno: Alexis Tsipras,“ uvedl František během své cesty z Maroka do Říma.

„A když (Tsipras) mluvil o tom (o bariérách v Maroku a Trumpově hrozbě – pozn. red.) a o dohodách o nevpuštění migrantů, vysvětloval mi obtíže (s tím spojené), ale nakonec se mnou promluvil ze srdce a řekl tuto frázi: lidská práva jsou nad dohodami. Tato věta si zaslouží Nobelovu cenu,“ citovala papeže Katolická zpravodajská agentura.

Řecko patří podle unijního podpůrného azylového úřadu EASO k hlavním zemím přijímajícím uprchlíky, a to společně s Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií. Například v roce 2017 požádalo v Evropské unii o azyl podle Eurostatu 705 tisíc lidí, přičemž tři čtvrtiny žádostí připadaly právě na těchto pět zemí včetně Řecka.

Tsipras je nominován za dohodu se Severní Makedonií

Řecký premiér nominaci na Nobelovu cenu míru má, ale z jiného důvodu. Společně se severomakedonským předsedou vlády Zoranem Zaevem ji získal za uzavření kompromisní dohody, která ukončila letitý spor obou zemí o název makedonského státu. Koncem ledna je oficiálně nominovala tuniská laureátka Nobelovy ceny za mír z roku 2015 a také předsedové tří klubů v Evropském parlamentu.

Historický kompromis stvrdila dohoda podepsaná loni v červnu u Prespanského jezera, po jejíž ratifikaci v parlamentech obou zemí se oficiální název makedonského státu změnil na Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Řecko výměnou za to přestalo blokovat integraci svého souseda do NATO a EU.

Nominaci Tsiprase a Zaeva na Nobelovu cenu za mír podpořil v únoru generální tajemník OSN António Guterres, oznámila severomakedonská vláda. Guterres podle ní prohlásil, že loňská dohoda má obrovský význam pro region i pro Evropu a představuje velký úspěch jak pro OSN, tak pro Evropskou unii a Severoatlantickou alianci.

„Tato historická dohoda vyřešila problém, který nejen že ohrožoval evropskou a euroatlantickou budoucnost Severní Makedonie v posledních 27 letech, ale také vytvořil konflikt mezi dvěma sousedními zeměmi,“ citovala severomakedonská agentura MIA Guterresova slova. Podle něho je „osobní nasazení (premiérů) a vůle ke kompromisu ve prospěch občanů obou zemí nejlepším příkladem moudré a dlouhodobé vize, která charakterizuje pouze skutečné lídry“.

Oba premiéři se setkávají ve Skopji

Tsipras je v úterý na návštěvě Severní Makedonie. Do sousední země přicestoval jako první řecký premiér po 27 letech. „Je to velmi důležitá návštěva, podle řeckého premiéra dokonce historického významu, protože obě země měly po tři desetiletí velmi nepřátelské vztahy a nyní se podle obou premiérů proměnily ve spojence a přátele,“ řekl ve vysílání ČT24 spolupracovník ČT pro oblast Balkánu Thomas Kulidakis.

S Tsiprasem přicestovalo deset mnistrů, což je podle Kulidakise půlka vlády, a také na sto představitelů komerční sféry. Premiéři by měli podepsat řadu smluv, například o spolupráci v energetice.

„Podle premiéra Zaeva by Řecko mělo investovat až pět set milionů eur do energetické oblasti v Severní Makedonii. Dále (se bude řešit) obranná spolupráce anebo například porozumění a vzájemná pomoc obou zemí v případě vstupu Severní Makedonie do Severoatlantické aliance a především do Evropské unie,“ dodal Kulidalis.

3 minuty
Spolupracovník ČT Kulidakis: Podle Tsiprase jde o návštěvu historického významu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...