Ceuta a Melilla – jediné dvě exklávy Evropské unie v Africe. Jejich území patří Španělsku, nárok si na ně dělá ale i Maroko. Už roky čelí obě exklávy náporu migrantů, především těch ekonomických. Mnozí využívají služeb pašeráků, kteří se je snaží převézt především v útrobách aut. Další se na evropské území snaží dostat překonáním až šest metrů vysokých plotů s ostnatý drátem. Na počátku roku se plot pokusily násilím překonat stovky lidí.
Španělské exklávy v Africe pod náporem migrantů: Do Evropy se snaží dostat třeba i v kufru
Plot v Ceutě se pokusili přelézt naráz. Z pletiva je zpět na marocké území sundávaly dokonce jeřáby a na pět desítek pohraničníků utrpělo zranění. Úřady si začaly uvědomovat, že může být hůř.
„Ti, kteří se odteď o něco takového pokusí, půjdou před soud. Ten nařídí jejich vyhoštění z Maroka. Podle závažnosti činu může udělit i vyšší tresty,“ citovala marocké ministerstvo vnitra katarská televize Al-Džazíra.
Španělská exkláva Ceuta – stejně jako nedaleká Melilla – jsou jedinými územími Evropské unie na severu Afriky. Pro Afričany je proto tato cesta na starý kontinent tou nejméně komplikovanou. Vyhnou se tak nákladným a hlavně nebezpečným plavbám přes Středozemní moře organizovaným pašeráky.
Existují tři způsoby, jak vstoupit do Evropy přes Ceutu: přes plot, přes hranici a potom v malých člunech, v motorech aut nebo na velkých lodích“.
Právě překonání dvou šestimetrových plotů a jednoho čtyřmetrového je asi nejznámější způsob, jak se migranti dostávají na španělské území v severní Africe. Ne ale nejčastější – podle španělského deníku El Mundo víc využívají služeb pašeráků, kteří se je za tři až čtyři tisíce eur snaží převézt do měst Ceuta a Melilla především v útrobách aut.
Horizont ČT24: Španělské exklávy v Africe pod náporem migrantů (zdroj: ČT24)
Jeden z posledních případů představují muž a žena z Guineje, které našla policie uvnitř zadního sedadla a za palubní deskou. Kvůli nedostatku vzduchu jim musel lékař poskytnout první pomoc. Pomoct museli i mladému muži z Gabonu, který se ukrýval v cestovním kufru. V zavazadle se ho převézt přes hranice pokoušela 22letá Maročanka.
Většinou jde o ekonomické migranty
Už loni ale upozorňoval Frontex, že prakticky všichni Afričané, kteří tu chtějí nelegálně vstoupit do Evropy, jsou ekonomičtí migranti. O život jim v jejich zemích nejde. „Sedmdesát až osmdesát procent našich snů se splní, jakmile vstoupíme do Evropy,“ podotkl migrant Ismaël z Guineje.
Podle evropských pravidel ale ekonomičtí migranti nárok na azyl nemají, a tak bují obchod s falešnými doklady. Afričané si v Maroku pořizují španělské pasy a zkouší to často nejprve s nimi. V lepší situaci jsou Syřané – i ti už využívají Ceutu a Melillu ke vstupu do Evropy. Vzhledem k válečné situaci v jejich zemi mají větší šanci, že azyl získají.
Migranti na hraničním plotu v Melille (květen 2014)
Podle sociálního geografa a odborníka na migraci Dušana Drbohlava byl v roce 2014 počet zfalšovaných pasů větší než počet pokusů o překonání plotu. Na Ceutu a Melillu připadaly tehdy dvě třetiny nelegálních překročení španělské hranice migranty
V průměru čtrnáct lidí denně zemřelo ve Středozemním moři během roku 2016. To je zatím nejvyšší zaznamenané číslo. V předchozím roce, kdy Středomoří překročilo přes milion lidí, jsme registrovali 3771 úmrtí“.
Melilla měla čtyřikrát větší počet pokusů o překročení hranice než Ceuta – šlo asi o 2800 případů s falešnými doklady a zhruba 2000 pokusů o překonání plotu. Dalších 250 lidí se pokusilo dostat na evropské území po moři, uvedl Drbohlav.
- Do Evropy přišlo skoro 385 tisíc běženců. Drtivá většina z nich přes moře – více než 360 tisíc.
- Nejfrekventovanější cestou se po uzavření tzv. balkánské trasy stalo centrální Středomoří, kudy přišlo přes 180 tisíc migrantů – nejvíc od vypuknutí migrační krize v roce 2014.
- O život přišel rekordní počet běženců – při pokusu dostat se k evropským břehům jich zemřelo přes pět tisíc.