Turecká tajná služba MIT špehuje v Německu stovky lidí, které považuje za příznivce duchovního Fethullaha Gülena, jednoho z předních kritiků Erdoganova režimu. Píše o tom list Süddeutsche Zeitung (SZ), podle něhož Turci zřejmě očekávali pomoc se sledováním od Spolkové zpravodajské služby (BND). Němci ale tyto osoby raději varovali.
Turci prý žádali o pomoc se špehováním stovek lidí, Němci dotyčné raději varovali
Horizont ČT24: Turecké špehování v Německu (zdroj: ČT24)
Šéf turecké tajné služby MIT se na únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově setkal se šéfem BND Bruno Kahlem a předal mu seznam více než 300 lidí a 200 organizací, jež mají být spojené s Gülenovým hnutím, tvrdí Süddeutsche Zeitung (SZ). Na seznamu měly být mimo jiné adresy nebo telefonní čísla dotčených a v mnoha případech i fotografie pořízené při jejich sledování.
Kahl ale se seznamem podle listu naložil jinak, než Turci očekávali. Namísto spolupráce jej předal vládě a německé civilní kontrarozvědce. Posléze o něm byli informováni nejvyšší státní zástupce, kontrarozvědky jednotlivých zemí a policejní orgány.
Z obavy o bezpečnost osob na tureckém seznamu německé úřady dotčené varovaly před sledováním. „Náš zájem samozřejmě je všem těmto lidem dát informaci: Buďte opatrní, když pojedete do Turecka. Buďte opatrní, když vstupujete na turecké výsostné území. Mohou na vás čekat represe,“ uvedl mluvčí kriminálního úřadu v Severním Porýní-Vestfálsku Frank Scheulen.
Nepřijatelné, reagují politici i bezpečnostní složky
Aféru prošetřuje německá prokuratura. Postup Ankary tvrdě kritizují němečtí politici i zástupci bezpečnostních složek. „Je to zcela nepřijatelné, že turecká tajná služba sleduje lidi v Dolním Sasku,“ uvedl tamní ministr vnitra Boris Pistorius. Vedle Dolního Saska se případ týká zejména Severního Porýní-Vestfálska.
„Jsme zděšeni tím, jak otevřeně dává Turecko najevo, že sleduje zde žijící Turky,“ citoval Süddeutsche Zeitung člena německých bezpečnostních služeb.
Největší islámská organizace v Německu DITIB už dříve přiznala, že někteří její členové na příkaz Ankary špehovali lidi, kteří podle nich sympatizovali s Gülenem, a to včetně učitelů. Obvinění ze špionáže vyšetřuje spolkové státní zastupitelství. DITIB zastřešuje kulturní a náboženské spolky německých muslimů tureckého původu.
O tom, že duchovní Gülen stál skutečně za loňským pokusem o puč v Turecku, panují v Berlíně vážné pochybnosti. Šéf BND Kahl nedávno v rozhovoru s týdeníkem Spiegel uvedl, že se Turecko německou stranu na různých úrovních snažilo přesvědčit o zapojení Gülenova hnutí do puče, ale zatím se mu to nepodařilo.
„Toto je šíření skoro paranoidního konspiračního strachu a snahy prohlásit všechny příznivce Gülena za teroristy a nepřítele státu, aniž by to podporovaly jakékoli důkazy,“ řekl k tomu ministr vnitra Dolního Saska Boris Pistorius.
Turecké úřady od července zatkly na 41 tisíc lidí, které podezřívají z napojení na duchovního. Další tisíce lidí přišly o práci, mezi nimi i řada učitelů či zástupců justice. Erdoganův režim tvrdě postupuje proti opozici ve všech sektorech včetně médií.
Přístup Ankary opakovaně kritizuje Západ včetně Německa, které se spolu s dalšími evropskými zeměmi dostalo nedávno do sporu s Turky kvůli referendu o posílení prezidentských pravomocí. Německé úřady totiž zakázaly tureckým ministrům agitovat na německé půdě. Hlasy milionů Turků v zahraničí jsou pro Erdogana důležité, protože vítězství v referendu nemá jisté.
Také švýcarská prokuratura nedávno oznámila, že zahájila vyšetřování špionážních aktivit nejmenované „zpravodajské služby“ namířených proti turecké komunitě ve Švýcarsku. Podle médií jde právě o činnost tureckých tajných služeb. Vytváření podobných seznamů v současnosti řeší i Švédsko.
Německo-turecké vztahy ochladily už loňské spory
K ochlazení vzájemných německo-tureckých vztahů vedla i řada dalších kauz. Německý Spolkový sněm označil začátkem loňského června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu.
Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
V polovině srpna navíc zveřejnila německá veřejnoprávní televize ARD utajené prohlášení ministerstva vnitra, v němž se uvádí, že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí.
Německé úřady také zastavily trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi ZDF svou vulgární básní zesměšnil tureckého prezidenta. Ten pak požadoval umělcovo potrestání.
Erdogan zase dříve označil Německo za ráj pro teroristy. Berlín podle něj léta chrání kurdské bojovníky a poskytuje útočiště organizaci duchovního Gülena.
Uložit