Elitní Prezidentská speciální jednotka (RPS) podporující svrženého autoritářského prezidenta Blaise Compaorého ve středu v Burkině Faso zajala prozatímní vůdce země - prezidenta Michela Kafanda a premiéra Isaaca Zidu - a dva ministry. Novým prozatímním vůdcem země se v televizním projevu prohlásil generál Gilbert Diendéré. RPS vyhlásila zákaz nočního vycházení, zavřela hranice a oznámila, že rozpouští státní instituce a připraví volby. V hlavním městě vypukly nepokoje, které si vyžádaly tři mrtvé a nejméně 60 zraněných. Svět situaci v zemi sleduje se znepokojením.
Burkina Faso procházela od loňské rezignace Compaorého přechodným obdobím a měla dočasně ustavené instituce. Úkolem Kafanda a dočasné vlády bylo přivést zemi k volbám a stabilizovat ji. Volby se měly konat 11. října. Dočasná vláda před třemi dny ohlásila, že hodlá elitní jednotku, která byla oporou Compaorého vlády, rozpustit. Compaoré za nynějším pučem prý ale nestojí, sdělil Diendéré zahraničním sdělovacím prostředkům.
„Národní rada demokracie ukončila přechodný režim, jehož prezident odstoupil ze své funkce. Přechodná vláda i přechodná národní rada jsou rozpuštěny. Sestavuje se vláda, která zorganizuje celonárodní volby, jež situaci uklidní,“ prohlásil v televizi podplukovník Mamadou Bamba. Kritizoval také nový volební systém, který nedovoluje straně bývalého prezidenta zúčastnit se voleb.
Compaorého elitní jednotka zajala vůdce země, protože nesouhlasila s jejich politikou. Kromě jiného prosadili právě zákon, který vylučoval z voleb Compaorého stoupence. Diendéré, který stanul v čele národní rady pro demokracii, byl za Compaorého vlády náčelníkem generálního štábu armády. Rada uzavřela až do odvolání pozemní a vzdušnou hranici a vyhlásila zákaz vycházení od 19:00 do 6:00 hodin. Kolem prezidentského paláce se objevily zátarasy. Vojáci střelbou do vzduchu rozehnali asi 100 lidí, kteří se shromáždili na hlavním náměstí metropole Ouagadougou. Diendéré řekl, že se jeho jednotka rozhodla jednat, protože se v zemi začala před volbami zhoršovat bezpečnostní situace. Politici, kteří jsou zadržováni ve střeženém domě, budou prý brzo propuštěni.
Předseda národní rady (dočasného parlamentu) Cheriff Sy řekl rozhlasové stanici RFI, že jde zjevně o puč. Vyzval národ, aby se proti této svévoli zmobilizoval. „Přechodné instituce byly jmenovány z vůle lidu a ten určil jejich poslání i dobu trvání. Žádná malá skupinka na tom nic nezmění. V případě nepřítomnosti prezidenta Kafandoa přebírám vedení státu já," řekl Sy.
Svět proti převratu protestuje
Občané vyšli do ulic už ve středu večer a požadovali vydání zajatých politiků. K jejich propuštění vyzvala Africká unie, OSN i Spojené státy. Francie vydala prohlášení, v němž se uvádí, že prezident Hollande „převrat, který se odehrál v Burkině Faso, rozhodně odsuzuje“. „Vyzývá k okamžitému osvobození zadržených osob, k obnově přechodných institucí a volebního procesu,“ stojí v prohlášení. „Spojené státy ostře odsuzují jakýkoli pokus převzít moc neústavními způsoby či řešit vnitřní politické neshody s použitím síly,“ uvedl mluvčí americké diplomacie John Kirby.
Compaoré loni rezignoval pod tlakem nepokojů, které vyvolala jeho snaha zajistit si úřad na další funkční období. Hlavou západoafrické země byl od roku 1987, kdy se k moci dostal během převratu. Násilnosti si před rokem vyžádaly desítky mrtvých. V ulicích hlavního města tehdy zavládl chaos, když dav demonstrantů vnikl do budovy parlamentu a zapálil ji. Vyraboval také státní televizi.
Bývalý prezident je od loňska v exilu v sousedním Pobřeží Slonoviny. Za jeho vlády byla země spolehlivým spojencem Francie a USA v boji proti islámským radikálům. Působí tam 220 francouzských vojenských specialistů, kteří do nejnovějších událostí nijak nezasáhli.
Burkina Faso byla v minulosti francouzskou kolonií a pak také francouzským zámořským územím. Nezávislost získala ještě jako Hornovoltská republika v roce 1960 a od roku 1966 se tam vlády vystřídaly několikrát po převratech. Název Burkina Faso má země od roku 1984.
