Izraelští vojáci opět vjeli s tanky do Pásma Gazy. Hamás zasáhl raketovým útokem dům v Tel Avivu

Izraelské síly v noci potřetí za uplynulých 24 hodin vnikly do Pásma Gazy a zaútočily na pozice Hamásu. S odkazem na komuniké Izraelských obranných sil (IDF) to v pátek uvedl list Ha'arec. Palestinské teroristické hnutí kontrovalo raketovým útokem na obytnou budovu v Tel Avivu, při kterém byli zraněni tři lidé.

Cílem „razie v centrálním sektoru Pásma Gazy“ za podpory dronů byli podle IDF členové Hamásu a jeho velitelství či odpalovací rampy protitankových střel. Podle listu The Times of Israel na cíle na východě města Gaza útočila pěchota i tanky.

Vojáci se po několika hodinách stáhli zpátky do Izraele. „Nikdo z nich neutrpěl zranění,“ uvedla izraelská armáda.

Jde o třetí výpad a druhou noc v řadě, co jednotky IDF krátce pronikly do Pásma Gazy před očekávanou plnou pozemní ofenzivou.

Návrh Evropské unie na humanitární přestávky v bojích je pro Izrael v tuto chvíli nepřijatelný, vzkázalo izraelské ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na výstupy z unijního summitu, který po čtvrteční diskusi vyzval ve společných závěrech k umožnění „přestávek“ pro humanitární účely. Upozornilo zároveň, že židovský stát v zásadě „umožňuje, aby se humanitární pomoc dostala do Pásma Gazy, pokud neskončí v rukou teroristů z Hamásu“.

Obytnou budovu v Tel Avivu zasáhla raketa

Při zásahu domu v izraelském Tel Avivu byli dva lidé zraněni lehce a jeden člověk středně těžce, oznámila izraelská záchranná služba. Zpravodajský web The Times of Israel píše o dvacetiletém Izraelci se středně těžkým zraněním a dvou lehce zraněných lidech.

Většinu raket odpálených na Izrael z Pásma Gazy sestřelila protivzdušná obrana. K útoku se přihlásil Hamás. V této souvislosti uvedl, že obnovil raketovou palbu na Tel Aviv „v reakci na sionistické masakry civilistů“.

Izrael provádí vzdušné údery v Pásmu Gazy od krvavého útoku Hamásu na Izrael, při kterém palestinští ozbrojenci zabili asi čtrnáct set lidí a dalších více než 220 unesli zpět do Pásma Gazy jako rukojmí. Při odvetných náletech v Gaze zahynulo podle tvrzení místních úřadů ovládaných Hamásem několik tisíc lidí.

Rapidně přibylo žádostí o zbrojní průkazy

V důsledku těchto událostí zamířila dle informací Reuters spousta Izraelců na střelnice. Obchody se zbraněmi a střelnice prodloužily provozní dobu, aby zvládaly náhlou poptávku. Mezi jejich novými zákazníky se objevují i někteří bývalí zastánci přísných zákonů o držení zbraní. 

Podle televize Channel 13 přišlo po 7. říjnu na 150 tisíc žádostí o zbrojní pas, kdežto loni to za stejné období šlo pouze o čtyři desítky žádostí. Prodej zbraní je v Izraeli přísně omezený a získat civilní zbrojní pas není jednoduché.

Podle premiéra Benjamina Netanjahua je Izrael v totální válce proti Hamásu. V televizním projevu odvysílaném ve středu mimo jiné prohlásil, že to také obnáší „podporu civilistům, aby se vyzbrojovali pro sebeobranu“.

Dříve trvalo měsíce, než úřady vyřídily žádost o zbrojní pas. Nyní se tato doba zkrátila na dny. Itamarem Ben Gvirem vedené ministerstvo pro národní bezpečnost také rozšířilo okruh osob, které mohou nosit zbraň. 

Část Izraelců chce s ohledem na rukojmí s operací v Gaze počkat

Z průzkumu izraelského deníku Maariv nicméně vyplývá, že téměř polovina Izraelců by chtěla s invazí do Pásma Gazy posečkat. Agentura Reuters pokles podpory pro pozemní ofenzivu spojuje s rukojmími, která teroristé Hamásu drží. 

Na otázku, zda by armáda měla okamžitě přikročit k rozsáhlé pozemní ofenzivě, 29 procent respondentů odpovědělo kladně, zatímco 49 procent uvedlo, že by bylo lepší počkat. Zbylých 22 procent Izraelců se nerozhodlo. Do průzkumu bylo zapojeno 522 dospělých Izraelců a statistická odchylka průzkumu činí 4,3 procenta.

List Maariv srovnal tento výsledek s průzkumem z 19. října, kdy rozsáhlou pozemní ofenzivu podpořilo 65 procent respondentů. Z odpovědí podle něj vyplývá, že respondenti v této otázce nejsou rozděleni podle politického postoje ani demograficky, ale že posun veřejného mínění „ovlivnil vývoj v otázce rukojmí, která je nyní na prvním místě“.

Hamás v uplynulém týdnu propustil čtyři rukojmí – Američanku s dcerou a dvě izraelské seniorky. Jedna z nich uvedla, že byla spolu s nejméně dvěma desítkami dalších držena v podzemním komplexu tunelů. Právě ty jsou jedním z cílů izraelských úderů na infrastrukturu Hamásu.

Zástupci Hamásu při čtvrteční návštěvě Moskvy prohlásili, že při izraelských náletech dosud zahynulo padesát rukojmí. List The Times of Israel upozornil, že podobná tvrzení jsou neověřitelná a že Izrael je v minulosti nekomentoval. Hamás dříve uvedl, že rukojmí chce vyměnit za šest tisíc Palestinců držených v izraelských věznicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2 na rok 2028

Zavedení emisních povolenek ETS2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 18 mminutami

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 1 hhodinou

Venezuelská opoziční politička se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Cenu za ni převezme dcera, uvedla norská stanice NRK s odkazem na Norský Nobelův výbor. Machadová se v posledních měsících skrývá a nevystupuje na veřejnosti a podle ředitele výboru není jasné, kde se nachází.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 2 hhodinami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 3 hhodinami

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 7 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 10 hhodinami

Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu, řekl Zelenskyj

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...