Izraelští vojáci opět vjeli s tanky do Pásma Gazy. Hamás zasáhl raketovým útokem dům v Tel Avivu

Izraelské síly v noci potřetí za uplynulých 24 hodin vnikly do Pásma Gazy a zaútočily na pozice Hamásu. S odkazem na komuniké Izraelských obranných sil (IDF) to v pátek uvedl list Ha'arec. Palestinské teroristické hnutí kontrovalo raketovým útokem na obytnou budovu v Tel Avivu, při kterém byli zraněni tři lidé.

Cílem „razie v centrálním sektoru Pásma Gazy“ za podpory dronů byli podle IDF členové Hamásu a jeho velitelství či odpalovací rampy protitankových střel. Podle listu The Times of Israel na cíle na východě města Gaza útočila pěchota i tanky.

Vojáci se po několika hodinách stáhli zpátky do Izraele. „Nikdo z nich neutrpěl zranění,“ uvedla izraelská armáda.

Jde o třetí výpad a druhou noc v řadě, co jednotky IDF krátce pronikly do Pásma Gazy před očekávanou plnou pozemní ofenzivou.

Návrh Evropské unie na humanitární přestávky v bojích je pro Izrael v tuto chvíli nepřijatelný, vzkázalo izraelské ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na výstupy z unijního summitu, který po čtvrteční diskusi vyzval ve společných závěrech k umožnění „přestávek“ pro humanitární účely. Upozornilo zároveň, že židovský stát v zásadě „umožňuje, aby se humanitární pomoc dostala do Pásma Gazy, pokud neskončí v rukou teroristů z Hamásu“.

Obytnou budovu v Tel Avivu zasáhla raketa

Při zásahu domu v izraelském Tel Avivu byli dva lidé zraněni lehce a jeden člověk středně těžce, oznámila izraelská záchranná služba. Zpravodajský web The Times of Israel píše o dvacetiletém Izraelci se středně těžkým zraněním a dvou lehce zraněných lidech.

Většinu raket odpálených na Izrael z Pásma Gazy sestřelila protivzdušná obrana. K útoku se přihlásil Hamás. V této souvislosti uvedl, že obnovil raketovou palbu na Tel Aviv „v reakci na sionistické masakry civilistů“.

Izrael provádí vzdušné údery v Pásmu Gazy od krvavého útoku Hamásu na Izrael, při kterém palestinští ozbrojenci zabili asi čtrnáct set lidí a dalších více než 220 unesli zpět do Pásma Gazy jako rukojmí. Při odvetných náletech v Gaze zahynulo podle tvrzení místních úřadů ovládaných Hamásem několik tisíc lidí.

Rapidně přibylo žádostí o zbrojní průkazy

V důsledku těchto událostí zamířila dle informací Reuters spousta Izraelců na střelnice. Obchody se zbraněmi a střelnice prodloužily provozní dobu, aby zvládaly náhlou poptávku. Mezi jejich novými zákazníky se objevují i někteří bývalí zastánci přísných zákonů o držení zbraní. 

Podle televize Channel 13 přišlo po 7. říjnu na 150 tisíc žádostí o zbrojní pas, kdežto loni to za stejné období šlo pouze o čtyři desítky žádostí. Prodej zbraní je v Izraeli přísně omezený a získat civilní zbrojní pas není jednoduché.

Podle premiéra Benjamina Netanjahua je Izrael v totální válce proti Hamásu. V televizním projevu odvysílaném ve středu mimo jiné prohlásil, že to také obnáší „podporu civilistům, aby se vyzbrojovali pro sebeobranu“.

Dříve trvalo měsíce, než úřady vyřídily žádost o zbrojní pas. Nyní se tato doba zkrátila na dny. Itamarem Ben Gvirem vedené ministerstvo pro národní bezpečnost také rozšířilo okruh osob, které mohou nosit zbraň. 

Část Izraelců chce s ohledem na rukojmí s operací v Gaze počkat

Z průzkumu izraelského deníku Maariv nicméně vyplývá, že téměř polovina Izraelců by chtěla s invazí do Pásma Gazy posečkat. Agentura Reuters pokles podpory pro pozemní ofenzivu spojuje s rukojmími, která teroristé Hamásu drží. 

Na otázku, zda by armáda měla okamžitě přikročit k rozsáhlé pozemní ofenzivě, 29 procent respondentů odpovědělo kladně, zatímco 49 procent uvedlo, že by bylo lepší počkat. Zbylých 22 procent Izraelců se nerozhodlo. Do průzkumu bylo zapojeno 522 dospělých Izraelců a statistická odchylka průzkumu činí 4,3 procenta.

List Maariv srovnal tento výsledek s průzkumem z 19. října, kdy rozsáhlou pozemní ofenzivu podpořilo 65 procent respondentů. Z odpovědí podle něj vyplývá, že respondenti v této otázce nejsou rozděleni podle politického postoje ani demograficky, ale že posun veřejného mínění „ovlivnil vývoj v otázce rukojmí, která je nyní na prvním místě“.

Hamás v uplynulém týdnu propustil čtyři rukojmí – Američanku s dcerou a dvě izraelské seniorky. Jedna z nich uvedla, že byla spolu s nejméně dvěma desítkami dalších držena v podzemním komplexu tunelů. Právě ty jsou jedním z cílů izraelských úderů na infrastrukturu Hamásu.

Zástupci Hamásu při čtvrteční návštěvě Moskvy prohlásili, že při izraelských náletech dosud zahynulo padesát rukojmí. List The Times of Israel upozornil, že podobná tvrzení jsou neověřitelná a že Izrael je v minulosti nekomentoval. Hamás dříve uvedl, že rukojmí chce vyměnit za šest tisíc Palestinců držených v izraelských věznicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 19 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...