Izraelští vojáci opět vjeli s tanky do Pásma Gazy. Hamás zasáhl raketovým útokem dům v Tel Avivu

Izraelské síly v noci potřetí za uplynulých 24 hodin vnikly do Pásma Gazy a zaútočily na pozice Hamásu. S odkazem na komuniké Izraelských obranných sil (IDF) to v pátek uvedl list Ha'arec. Palestinské teroristické hnutí kontrovalo raketovým útokem na obytnou budovu v Tel Avivu, při kterém byli zraněni tři lidé.

Cílem „razie v centrálním sektoru Pásma Gazy“ za podpory dronů byli podle IDF členové Hamásu a jeho velitelství či odpalovací rampy protitankových střel. Podle listu The Times of Israel na cíle na východě města Gaza útočila pěchota i tanky.

Vojáci se po několika hodinách stáhli zpátky do Izraele. „Nikdo z nich neutrpěl zranění,“ uvedla izraelská armáda.

Jde o třetí výpad a druhou noc v řadě, co jednotky IDF krátce pronikly do Pásma Gazy před očekávanou plnou pozemní ofenzivou.

Návrh Evropské unie na humanitární přestávky v bojích je pro Izrael v tuto chvíli nepřijatelný, vzkázalo izraelské ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na výstupy z unijního summitu, který po čtvrteční diskusi vyzval ve společných závěrech k umožnění „přestávek“ pro humanitární účely. Upozornilo zároveň, že židovský stát v zásadě „umožňuje, aby se humanitární pomoc dostala do Pásma Gazy, pokud neskončí v rukou teroristů z Hamásu“.

Obytnou budovu v Tel Avivu zasáhla raketa

Při zásahu domu v izraelském Tel Avivu byli dva lidé zraněni lehce a jeden člověk středně těžce, oznámila izraelská záchranná služba. Zpravodajský web The Times of Israel píše o dvacetiletém Izraelci se středně těžkým zraněním a dvou lehce zraněných lidech.

Většinu raket odpálených na Izrael z Pásma Gazy sestřelila protivzdušná obrana. K útoku se přihlásil Hamás. V této souvislosti uvedl, že obnovil raketovou palbu na Tel Aviv „v reakci na sionistické masakry civilistů“.

Izrael provádí vzdušné údery v Pásmu Gazy od krvavého útoku Hamásu na Izrael, při kterém palestinští ozbrojenci zabili asi čtrnáct set lidí a dalších více než 220 unesli zpět do Pásma Gazy jako rukojmí. Při odvetných náletech v Gaze zahynulo podle tvrzení místních úřadů ovládaných Hamásem několik tisíc lidí.

Rapidně přibylo žádostí o zbrojní průkazy

V důsledku těchto událostí zamířila dle informací Reuters spousta Izraelců na střelnice. Obchody se zbraněmi a střelnice prodloužily provozní dobu, aby zvládaly náhlou poptávku. Mezi jejich novými zákazníky se objevují i někteří bývalí zastánci přísných zákonů o držení zbraní. 

Podle televize Channel 13 přišlo po 7. říjnu na 150 tisíc žádostí o zbrojní pas, kdežto loni to za stejné období šlo pouze o čtyři desítky žádostí. Prodej zbraní je v Izraeli přísně omezený a získat civilní zbrojní pas není jednoduché.

Podle premiéra Benjamina Netanjahua je Izrael v totální válce proti Hamásu. V televizním projevu odvysílaném ve středu mimo jiné prohlásil, že to také obnáší „podporu civilistům, aby se vyzbrojovali pro sebeobranu“.

Dříve trvalo měsíce, než úřady vyřídily žádost o zbrojní pas. Nyní se tato doba zkrátila na dny. Itamarem Ben Gvirem vedené ministerstvo pro národní bezpečnost také rozšířilo okruh osob, které mohou nosit zbraň. 

Část Izraelců chce s ohledem na rukojmí s operací v Gaze počkat

Z průzkumu izraelského deníku Maariv nicméně vyplývá, že téměř polovina Izraelců by chtěla s invazí do Pásma Gazy posečkat. Agentura Reuters pokles podpory pro pozemní ofenzivu spojuje s rukojmími, která teroristé Hamásu drží. 

Na otázku, zda by armáda měla okamžitě přikročit k rozsáhlé pozemní ofenzivě, 29 procent respondentů odpovědělo kladně, zatímco 49 procent uvedlo, že by bylo lepší počkat. Zbylých 22 procent Izraelců se nerozhodlo. Do průzkumu bylo zapojeno 522 dospělých Izraelců a statistická odchylka průzkumu činí 4,3 procenta.

List Maariv srovnal tento výsledek s průzkumem z 19. října, kdy rozsáhlou pozemní ofenzivu podpořilo 65 procent respondentů. Z odpovědí podle něj vyplývá, že respondenti v této otázce nejsou rozděleni podle politického postoje ani demograficky, ale že posun veřejného mínění „ovlivnil vývoj v otázce rukojmí, která je nyní na prvním místě“.

Hamás v uplynulém týdnu propustil čtyři rukojmí – Američanku s dcerou a dvě izraelské seniorky. Jedna z nich uvedla, že byla spolu s nejméně dvěma desítkami dalších držena v podzemním komplexu tunelů. Právě ty jsou jedním z cílů izraelských úderů na infrastrukturu Hamásu.

Zástupci Hamásu při čtvrteční návštěvě Moskvy prohlásili, že při izraelských náletech dosud zahynulo padesát rukojmí. List The Times of Israel upozornil, že podobná tvrzení jsou neověřitelná a že Izrael je v minulosti nekomentoval. Hamás dříve uvedl, že rukojmí chce vyměnit za šest tisíc Palestinců držených v izraelských věznicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 3 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 9 hhodinami
Načítání...