Izraelští vojáci opět vjeli s tanky do Pásma Gazy. Hamás zasáhl raketovým útokem dům v Tel Avivu

Izraelské síly v noci potřetí za uplynulých 24 hodin vnikly do Pásma Gazy a zaútočily na pozice Hamásu. S odkazem na komuniké Izraelských obranných sil (IDF) to v pátek uvedl list Ha'arec. Palestinské teroristické hnutí kontrovalo raketovým útokem na obytnou budovu v Tel Avivu, při kterém byli zraněni tři lidé.

Cílem „razie v centrálním sektoru Pásma Gazy“ za podpory dronů byli podle IDF členové Hamásu a jeho velitelství či odpalovací rampy protitankových střel. Podle listu The Times of Israel na cíle na východě města Gaza útočila pěchota i tanky.

Vojáci se po několika hodinách stáhli zpátky do Izraele. „Nikdo z nich neutrpěl zranění,“ uvedla izraelská armáda.

Jde o třetí výpad a druhou noc v řadě, co jednotky IDF krátce pronikly do Pásma Gazy před očekávanou plnou pozemní ofenzivou.

Návrh Evropské unie na humanitární přestávky v bojích je pro Izrael v tuto chvíli nepřijatelný, vzkázalo izraelské ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na výstupy z unijního summitu, který po čtvrteční diskusi vyzval ve společných závěrech k umožnění „přestávek“ pro humanitární účely. Upozornilo zároveň, že židovský stát v zásadě „umožňuje, aby se humanitární pomoc dostala do Pásma Gazy, pokud neskončí v rukou teroristů z Hamásu“.

Obytnou budovu v Tel Avivu zasáhla raketa

Při zásahu domu v izraelském Tel Avivu byli dva lidé zraněni lehce a jeden člověk středně těžce, oznámila izraelská záchranná služba. Zpravodajský web The Times of Israel píše o dvacetiletém Izraelci se středně těžkým zraněním a dvou lehce zraněných lidech.

Většinu raket odpálených na Izrael z Pásma Gazy sestřelila protivzdušná obrana. K útoku se přihlásil Hamás. V této souvislosti uvedl, že obnovil raketovou palbu na Tel Aviv „v reakci na sionistické masakry civilistů“.

Izrael provádí vzdušné údery v Pásmu Gazy od krvavého útoku Hamásu na Izrael, při kterém palestinští ozbrojenci zabili asi čtrnáct set lidí a dalších více než 220 unesli zpět do Pásma Gazy jako rukojmí. Při odvetných náletech v Gaze zahynulo podle tvrzení místních úřadů ovládaných Hamásem několik tisíc lidí.

Rapidně přibylo žádostí o zbrojní průkazy

V důsledku těchto událostí zamířila dle informací Reuters spousta Izraelců na střelnice. Obchody se zbraněmi a střelnice prodloužily provozní dobu, aby zvládaly náhlou poptávku. Mezi jejich novými zákazníky se objevují i někteří bývalí zastánci přísných zákonů o držení zbraní. 

Podle televize Channel 13 přišlo po 7. říjnu na 150 tisíc žádostí o zbrojní pas, kdežto loni to za stejné období šlo pouze o čtyři desítky žádostí. Prodej zbraní je v Izraeli přísně omezený a získat civilní zbrojní pas není jednoduché.

Podle premiéra Benjamina Netanjahua je Izrael v totální válce proti Hamásu. V televizním projevu odvysílaném ve středu mimo jiné prohlásil, že to také obnáší „podporu civilistům, aby se vyzbrojovali pro sebeobranu“.

Dříve trvalo měsíce, než úřady vyřídily žádost o zbrojní pas. Nyní se tato doba zkrátila na dny. Itamarem Ben Gvirem vedené ministerstvo pro národní bezpečnost také rozšířilo okruh osob, které mohou nosit zbraň. 

Část Izraelců chce s ohledem na rukojmí s operací v Gaze počkat

Z průzkumu izraelského deníku Maariv nicméně vyplývá, že téměř polovina Izraelců by chtěla s invazí do Pásma Gazy posečkat. Agentura Reuters pokles podpory pro pozemní ofenzivu spojuje s rukojmími, která teroristé Hamásu drží. 

Na otázku, zda by armáda měla okamžitě přikročit k rozsáhlé pozemní ofenzivě, 29 procent respondentů odpovědělo kladně, zatímco 49 procent uvedlo, že by bylo lepší počkat. Zbylých 22 procent Izraelců se nerozhodlo. Do průzkumu bylo zapojeno 522 dospělých Izraelců a statistická odchylka průzkumu činí 4,3 procenta.

List Maariv srovnal tento výsledek s průzkumem z 19. října, kdy rozsáhlou pozemní ofenzivu podpořilo 65 procent respondentů. Z odpovědí podle něj vyplývá, že respondenti v této otázce nejsou rozděleni podle politického postoje ani demograficky, ale že posun veřejného mínění „ovlivnil vývoj v otázce rukojmí, která je nyní na prvním místě“.

Hamás v uplynulém týdnu propustil čtyři rukojmí – Američanku s dcerou a dvě izraelské seniorky. Jedna z nich uvedla, že byla spolu s nejméně dvěma desítkami dalších držena v podzemním komplexu tunelů. Právě ty jsou jedním z cílů izraelských úderů na infrastrukturu Hamásu.

Zástupci Hamásu při čtvrteční návštěvě Moskvy prohlásili, že při izraelských náletech dosud zahynulo padesát rukojmí. List The Times of Israel upozornil, že podobná tvrzení jsou neověřitelná a že Izrael je v minulosti nekomentoval. Hamás dříve uvedl, že rukojmí chce vyměnit za šest tisíc Palestinců držených v izraelských věznicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...