Izraelská armáda podnikla v noci pozemní zásah v Pásmu Gazy, vojáci se pak stáhli zpět

Izraelská armáda v noci na čtvrtek uskutečnila poměrně rozsáhlý pozemní zásah v Pásmu Gazy, při němž útočila na pozice palestinského teroristického hnutí Hamás. Uvedla to agentura Reuters vycházející z izraelského vojenského rozhlasu. Armáda akci označila za cílenou razii v rámci příprav pohraničí na „další fáze války“, což lze podle Reuters interpretovat jako odkaz na možnou rozsáhlou pozemní operaci. Po dokončení noční akce se izraelské pozemní jednotky stáhly zpět do Izraele. Armáda dopoledne podle serveru Times of Israel připojila, že v Pásmu Gazy provedla za uplynulý den 250 vzdušných úderů.

Operace se uskutečnila na severu Pásma Gazy. Armáda uvedla, že při ní zasáhla řadu teroristů, jejich infrastrukturu a odpaliště protitankových řízených střel. Na síti X zveřejnila video, na kterém ukázala noční přejezd obrněných vozidel a tanků přes hranici a následně i palbu. Představitelé ozbrojených sil uvedli, že vojska po dokončení mise Pásmo Gazy opustila.

„Jednotky zlikvidovaly teroristy a zničily teroristickou infrastrukturu Hamásu na území Gazy. Výpad je součástí příprav na další fáze války,“ uvedl mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. 

7 minut
Události: Noční tankový výpad do Gazy
Zdroj: ČT24

Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek uvedl, že noční izraelský výpad do Gazy byl zajímavý tím, že šlo o robustní útok na úrovni roty, s využitím tanků. Tedy časově omezený vpád, který umožňuje způsobit nepříteli docela velké škody a zároveň je pružný. Zároveň tím podle zpravodaje obrušuje výhrady či otazníky západních spojenců.

Borek však dodal, že tato akce či jí podobné neplní deklarované cíle, které si Izrael stanovil. Tedy naprosté zničení Hamásu a zajetí či zabití lidí odpovědných za teroristický útok na území Izraele ze 7. října.

Podle rozhlasu byla tato operace větší než předchozí pozemní výpady v Gaze během současné války mezi židovským státem a Hamásem.

Za uplynulý den izraelská armáda v Pásmu Gazy také provedla přes 250 vzdušných úderů. Terčem podle armádního prohlášení byla infrastruktura Hamásu, velitelská centra skupiny, tunely a odpaliště raket „v centru civilních oblastí“. Izraelské námořnictvo podle sdělení zasáhlo další odpaliště raket v Chán Júnisu.

Paliva máte dostatek uvnitř Gazy, vzkazuje Izrael

Zatím izraelská armáda zpětně oznamuje počty náletů. Denně jsou jich stovky. Kvůli nim i kvůli blokádě Gazy dochází v pásmu zásoby vody i chleba, který je na příděl a stojí se na něj dlouhé fronty.

Podle OSN dál chybí hlavně palivo, které už se místy používá výhradně do čističek vody. Izrael kontruje tvrzením, že poskytl OSN informace o tom, kde Hamás v Pásmu Gazy různé druhy paliva skladuje.

„Je to všechno uvnitř Pásma Gazy a je toho dost na mnoho dní. Pro nemocnice i pro čerpadla. Jenže priority jsou jinde,“ řekl k tomu mluvčí izraelské armády Jonathan Conricus. Podle Izraele si totiž Hamás palivo šetří pro své útoky. Rakety létají z Pásma Gazy na Izrael dál. V noci jedna dopadla na město Rišon Lecion nedaleko Tel Avivu.

Jeruzalém na úzké pobřežní pásmo, v němž na území menším než Praha žije 2,3 milionu Palestinců, útočí od 7. října, kdy ho právě z Gazy napadl Hamás. Většinou tak činí ze vzduchu, výjimečně i po zemi. Kompletní pozemní ofenzivu zatím ještě Izrael nezahájil, i když se to očekává.

Útok Hamásu si v Izraeli vyžádal na čtrnáct set obětí, především civilistů, při odvetných náletech v Gaze zahynulo podle tamních úřadů ovládaných Hamásem přes šest tisíc lidí. Dalších více než dvě stě lidí palestinští ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Armáda židovského státu ve čtvrtek oznámila, že zatím informovala rodiny 224 lidí unesených do Gazy, nejde však o konečný součet, jelikož obranné síly vyšetřují další případy. Číslo také nezahrnuje čtyři dosud propuštěná rukojmí. 

Při odvetných náletech v Gaze zahynulo podle místních zdravotnických úřadů ovládaných Hamásem přes sedm tisíc lidí. Americký prezident Joe Biden chce, aby po skončení konfliktu Izrael a Palestinci směřovali ke dvoustátnímu řešení. Ve středu prohlásil, že k počtu obětí uváděnému Palestinci nemá žádnou důvěru.

Kvůli kritické humanitární situaci v Gaze se nyní Japonsko přidalo k zemím, které volají po dočasném přerušení bojů, aby bylo do pásma možné doručit humanitární pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 21 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...