Izraelská armáda podnikla v noci pozemní zásah v Pásmu Gazy, vojáci se pak stáhli zpět

Izraelská armáda v noci na čtvrtek uskutečnila poměrně rozsáhlý pozemní zásah v Pásmu Gazy, při němž útočila na pozice palestinského teroristického hnutí Hamás. Uvedla to agentura Reuters vycházející z izraelského vojenského rozhlasu. Armáda akci označila za cílenou razii v rámci příprav pohraničí na „další fáze války“, což lze podle Reuters interpretovat jako odkaz na možnou rozsáhlou pozemní operaci. Po dokončení noční akce se izraelské pozemní jednotky stáhly zpět do Izraele. Armáda dopoledne podle serveru Times of Israel připojila, že v Pásmu Gazy provedla za uplynulý den 250 vzdušných úderů.

Operace se uskutečnila na severu Pásma Gazy. Armáda uvedla, že při ní zasáhla řadu teroristů, jejich infrastrukturu a odpaliště protitankových řízených střel. Na síti X zveřejnila video, na kterém ukázala noční přejezd obrněných vozidel a tanků přes hranici a následně i palbu. Představitelé ozbrojených sil uvedli, že vojska po dokončení mise Pásmo Gazy opustila.

„Jednotky zlikvidovaly teroristy a zničily teroristickou infrastrukturu Hamásu na území Gazy. Výpad je součástí příprav na další fáze války,“ uvedl mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. 

7 minut
Události: Noční tankový výpad do Gazy
Zdroj: ČT24

Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek uvedl, že noční izraelský výpad do Gazy byl zajímavý tím, že šlo o robustní útok na úrovni roty, s využitím tanků. Tedy časově omezený vpád, který umožňuje způsobit nepříteli docela velké škody a zároveň je pružný. Zároveň tím podle zpravodaje obrušuje výhrady či otazníky západních spojenců.

Borek však dodal, že tato akce či jí podobné neplní deklarované cíle, které si Izrael stanovil. Tedy naprosté zničení Hamásu a zajetí či zabití lidí odpovědných za teroristický útok na území Izraele ze 7. října.

Podle rozhlasu byla tato operace větší než předchozí pozemní výpady v Gaze během současné války mezi židovským státem a Hamásem.

Za uplynulý den izraelská armáda v Pásmu Gazy také provedla přes 250 vzdušných úderů. Terčem podle armádního prohlášení byla infrastruktura Hamásu, velitelská centra skupiny, tunely a odpaliště raket „v centru civilních oblastí“. Izraelské námořnictvo podle sdělení zasáhlo další odpaliště raket v Chán Júnisu.

Paliva máte dostatek uvnitř Gazy, vzkazuje Izrael

Zatím izraelská armáda zpětně oznamuje počty náletů. Denně jsou jich stovky. Kvůli nim i kvůli blokádě Gazy dochází v pásmu zásoby vody i chleba, který je na příděl a stojí se na něj dlouhé fronty.

Podle OSN dál chybí hlavně palivo, které už se místy používá výhradně do čističek vody. Izrael kontruje tvrzením, že poskytl OSN informace o tom, kde Hamás v Pásmu Gazy různé druhy paliva skladuje.

„Je to všechno uvnitř Pásma Gazy a je toho dost na mnoho dní. Pro nemocnice i pro čerpadla. Jenže priority jsou jinde,“ řekl k tomu mluvčí izraelské armády Jonathan Conricus. Podle Izraele si totiž Hamás palivo šetří pro své útoky. Rakety létají z Pásma Gazy na Izrael dál. V noci jedna dopadla na město Rišon Lecion nedaleko Tel Avivu.

Jeruzalém na úzké pobřežní pásmo, v němž na území menším než Praha žije 2,3 milionu Palestinců, útočí od 7. října, kdy ho právě z Gazy napadl Hamás. Většinou tak činí ze vzduchu, výjimečně i po zemi. Kompletní pozemní ofenzivu zatím ještě Izrael nezahájil, i když se to očekává.

Útok Hamásu si v Izraeli vyžádal na čtrnáct set obětí, především civilistů, při odvetných náletech v Gaze zahynulo podle tamních úřadů ovládaných Hamásem přes šest tisíc lidí. Dalších více než dvě stě lidí palestinští ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Armáda židovského státu ve čtvrtek oznámila, že zatím informovala rodiny 224 lidí unesených do Gazy, nejde však o konečný součet, jelikož obranné síly vyšetřují další případy. Číslo také nezahrnuje čtyři dosud propuštěná rukojmí. 

Při odvetných náletech v Gaze zahynulo podle místních zdravotnických úřadů ovládaných Hamásem přes sedm tisíc lidí. Americký prezident Joe Biden chce, aby po skončení konfliktu Izrael a Palestinci směřovali ke dvoustátnímu řešení. Ve středu prohlásil, že k počtu obětí uváděnému Palestinci nemá žádnou důvěru.

Kvůli kritické humanitární situaci v Gaze se nyní Japonsko přidalo k zemím, které volají po dočasném přerušení bojů, aby bylo do pásma možné doručit humanitární pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové ztrácejí v Sumské oblasti, říká Zelenskyj. Ukrajinští blogeři nesouhlasí

Ukrajinská armáda vytlačuje ruské vojáky ze Sumské oblasti na severovýchodě země, uvedl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu na sociálních sítích. Podle ukrajinských blogerů však ruská vojska v tomto regionu pokračují v postupu, upozornila agentura DPA. O ruském postupu informovala i agentura Reuters, která se rovněž odvolává na mapy bojiště z ukrajinských zdrojů.
Právě teď

Senátora v USA vyvedli v poutech a povalili na zem, když chtěl položit ministryni dotaz

Americký demokratický senátor za Kalifornii Alex Padilla byl ochrankou odveden z tiskové konference ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové, povalen na zem a spoután, uvedla podle agentury Reuters jeho kancelář. Zadržen nyní už ale není a po incidentu se s ním Noemová podle svého úřadu setkala. Demokratičtí politici zákrok kritizují.
před 25 mminutami

Ropa prudce zdražuje po izraelském útoku na Írán

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Izraelský útok na Írán dramaticky eskaloval napětí na Blízkém východě a vyvolal obavy z narušení dodávek ropy z tohoto regionu, napsala agentura Reuters.
před 45 mminutami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele revolučních gard

Izrael provedl útok na více než sto cílů v Íránu. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu i na íránský balistický program. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí, podle íránské státní televize také náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou i civilní oběti. Írán slíbil odvetu Jeruzalému i USA, které prohlásily, že se do úderu nezapojily.
02:48Aktualizovánopřed 56 mminutami

Trumpem vyslaná Národní garda může v L. A. zatím zůstat, rozhodl soud

Americký soudce ve čtvrtek dočasně zakázal prezidentovi Donaldu Trumpovi nasadit Národní gardu proti demonstrantům v Los Angeles, kteří vyšli do ulic na protest proti zátahům imigračních úřadů. Jen několik hodin poté ale odvolací soud rozhodnutí nižší instance zvrátil a prozatím gardu v Los Angeles ponechal pod Trumpovým velením, informovala agentura Reuters.
06:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilné protiimigrační protesty propukly v dalším severoirském městě

Násilné protiimigrační protesty se ve čtvrtek rozšířily do severoirského města Portadown, napsala agentura Reuters s odkazem na svědka. Podle něj ve městě výtržníci házeli na policisty kameny, pyrotechniku a zápalné lahve. Nepokoje propukly v pondělí večer ve městě Ballymena po shromáždění na podporu rodiny oběti sexuálního napadení, z něhož jsou obviněni dva nezletilí cizinci.
06:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán dle MAAE neplní jaderné závazky. Izrael zvažuje útok

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za dvacet let oficiálně uvedla, že Írán neplní své závazky ohledně jaderného programu. Teherán v reakci oznámil protiopatření, včetně otevření nového zařízení pro obohacování uranu. USA v reakci na rostoucí napětí stahují z regionu část diplomatického personálu. Izrael dle NBC News zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský úder na Írán. Podle The Wall Street Journal Jeruzalém zaútočí, pokud Teherán nepřijme americký návrh omezující íránský jaderný program.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna reprezentantů schválila snížení výdajů na veřejnoprávní média

Americká Sněmovna reprezentantů těsnou většinou schválila škrty ve výši 9,4 miliardy dolarů (201 miliard korun) určených na financování veřejnoprávního vysílání a programů zahraniční pomoci, informuje agentura AP. Škrty se týkají výdajů, které byly již dříve schváleny Kongresem, a navazují na práci skupiny pro zefektivnění státní správy (DOGE), kterou vedl Elon Musk, doplnila agentura. Návrh nyní putuje do Senátu, kde se o něm bude hlasovat zřejmě nejdříve v červenci.
před 9 hhodinami
Načítání...