„Je to jako zemětřesení.“ Rumuni žijící u hranic s Ukrajinou nacházejí trosky ruských dronů

Rumunsko rozšířilo omezení ve vzdušném prostoru u hranic s Ukrajinou poté, co se již potřetí na jeho území našly trosky zřejmě ruského bezpilotního letounu. Dvakrát se úlomky dronu našly u rumunské vesnice Plauru. Obyvatele pustnoucí osady dělí od ukrajinského přístavu Izmajil pouze několik set metrů široká řeka Dunaj. Následky války tak cítí na vlastní kůži.

V osadě Plauru, asi tři sta kilometrů východně od Bukurešti, žije mezi opuštěnými a rozpadajícími se domky 21 lidí. Vesnice byla kdysi domovem stovek lidí, které však před více než půlstoletím vyhnala velká voda z Dunaje. Od té doby Plauru pustne.

Ve vesnici není lékař ani obchod, zmizely také zahrady nebo volejbalové hřiště. Zeď bývalé školy rozšklebila díra sahající od země až po střechu. Obyvatelé jsou odkázáni na své vlastní zdroje nebo se musí vydat do nejbližšího obchodu vzdáleného šest kilometrů.

Přesto se tato upadající osada v poslední době dostala do zpráv světových médií. Dunaj, u kterého leží, je totiž hranicí mezi Rumunskem a Ukrajinou. Na druhé straně, jen tři sta metrů od Plauru, je ukrajinské přístavní město Izmajil, jeden z hlavních uzlů, kterým nyní do světa proudí ukrajinské obilí.

Izmajil se tak pravidelně stává terčem útoků ruských raket a dronů, a to zejména poté, co Moskva vypověděla obilnou dohodu. Z oblohy drony sestřeluje ukrajinská protivzdušná obrana.

Výhled na ukrajinský přístav Izmajil z rumunské vesnice Plauru
Zdroj: Andreea Campeanu/Reuters

„Necítím se bezpečně“

Válku tak mají obyvatelé Plauru za humny. „Slyšíme, jak se blíží drony. Když spadnou, je to jako přírodní katastrofa, jako zemětřesení,“ řekl místní farmář Gheorghe Puflea Rádiu Svobodná Evropa.

„Napočítal jsem pět výbuchů, z toho tři velmi silné,“ svěřil se včelař Gabi Popescu agentuře Reuters. Do Plauru vozí své úly ze středního Rumunska už šest let. Jeden z útoků se odehrál na druhém břehu Dunaje, když byl zrovna ve svém přívěsu.

Obyvatelé Plauru také slyší ukrajinské sirény oznamující letecký poplach. Přes den se je snaží ignorovat, některé noci jsou však kvůli nim bezesné. „Když se rozezní v noci, máme sevřené duše,“ popsala obyvatelka Daniela Tanaseová. „Necítím se tu bezpečně. Jsem na rumunském břehu a necítím se tu bezpečně,“ dodala.

Obavy mezi místními rostou. Na rumunské straně hranice u Plauru totiž byly hned dvakrát objeveny trosky, které vypadají jako části bezpilotních letounů používaných ruskou armádou.

Rumunští vojáci tak v osadě začali stavět dva protiletecké kryty, do kterých se budou místní moci v případě nebezpečí ukrýt. Obyvatelé regionu také budou dostávat přes mobilní telefony výstrahy v případě, že by hrozil „pád objektů souvisejících s konfliktem,“ napsala agentura AFP.

Trosky dronů se navíc objevily i na jiném místě Rumunska nedaleko hranic s Ukrajinou, u obce Nufaru v župě Tulcea. Bukurešť si kvůli incidentům předvolala ruského velvyslance a rumunský prezident hovořil o „naprosto nepřijatelném narušení suverénního vzdušného prostoru Rumunska“.

Země už v květnu zavedla omezení podél celé, zhruba 650 kilometrů dlouhé rumunsko-ukrajinské hranice. Ochranný pás sahá osm kilometrů do vnitrozemí. NATO, jehož je Rumunsko členem, ujišťuje, že nemá informace, které by naznačovaly úmyslný ruský útok proti spojeneckému území. Rumunsko přesto u hranic s Ukrajinou ochranná opatření rozšířilo.

Týkají se úseku rumunsko-ukrajinské hranice mezi rumunskými městy Galati a Sulina, které jsou navzájem vzdálené asi 134 kilometrů vzdušnou čarou. Tento pás sahající 20 až 30 kilometrů do rumunského vnitrozemí budou moci využívat pouze státní letadla a záchranné vrtulníky.

Rumunsko navíc není jedinou zemí, která se potýká s nálezy trosek ruských bezpilotních letadel. V bulharském černomořském letovisku Tjulenovo v pondělí našli dron s minometným granátem, který musela zlikvidovat zvláštní vojenská jednotka. Tjulenovo se nachází asi 70 kilometrů jižně od hranic s Rumunskem. Také Bulharsko je členem NATO.

Bulharské námořnictvo od začátku ruské invaze na Ukrajinu zneškodnilo ve svých teritoriálních vodách čtyři miny, podotkla AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteBrífink Petra Pavla při státní návštěvě Estonska

Prezident Petr Pavel se v Estonsku setká se svým protějškem Alarem Karisem i s premiérem Kristenem Michalem. Mluvit s nimi chce o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s ruskou hrozbou nebo o možnostech rozšíření spolupráce v kybernetické bezpečnosti. Český prezident je na státní návštěvě Estonska po dvaceti letech.
před 6 mminutami

Zjednodušení zisku ruského občanství pro obyvatele Podněstří je „geopolitická zbraň“

Moskva zjednodušila pravidla pro získání ruského občanství obyvatelům Podněstří, moldavského regionu ovládaného Kremlem podporovanými separatisty. Tuto politiku takzvané pasportizace Rusko aplikuje i v okupovaných částech Ukrajiny či Gruzie. Analytici upozorňují, že jde o další krok k destabilizaci okolního regionu. Podle Kišiněva a Kyjeva chce Kreml tímto způsobem rekrutovat více vojáků pro svou válku proti Ukrajině.
před 3 hhodinami

Problémy německé ekonomiky pokračují, část českých firem hledá odbyt jinde

Horší vyhlídky na výkon ekonomiky Německa sledují i tuzemské firmy. Tamní průmyslová a obchodní komora snížila odhad letošního růstu HDP na 0,3 procenta, dříve počítala s třikrát vyšší hodnotou. Důvodem jsou dlouhodobé strukturální problémy, ke kterým se přidaly dopady války na Blízkém východě. Německá ekonomika se sice loni po dvou letech dostala do plusu, ale jen velmi mírně.
před 4 hhodinami

Senát v Jižní Karolíně odmítl republikánský plán na překreslení volebních obvodů

Senát amerického státu Jižní Karolína odmítl republikánský plán prosazovaný prezidentem Donaldem Trumpem, který počítal s překreslením volebních obvodů a mohl zvýhodnit republikány. O úterním rozhodnutí informovala agentura AP. Republikáni mají v tamním senátu většinu. Podobný neúspěch zaznamenala prezidentova snaha ve stejný den ve státě Alabama, kde změnu volební mapy zamítl federální soud.
před 7 hhodinami

Výbuch v papírně na západě USA zabil člověka, devět lidí se pohřešuje

Nejméně jeden člověk zemřel po úterní explozi v papírně ve státě Washington na západě USA. Dalších devět lidí se pohřešuje. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na úřady. Dalších deset lidí utrpělo zranění. Příčinu neštěstí vyšetřuje policie.
před 7 hhodinami

Na jihu Libanonu probíhají další boje, tamní úřady hlásí mrtvé a raněné

Libanonské úřady tvrdí, že si úterní izraelské údery na jihu Libanonu vyžádaly 31 obětí, dalších 40 lidí utrpělo zranění. Mezi mrtvými jsou podle úřadů nejméně čtyři děti a tři ženy, napsala agentura AFP. Podle serveru Times of Israel izraelská armáda překročila v jižním Libanonu takzvanou žlutou linii, která vymezuje okupované libanonské území podél hranic obou zemí. Teroristé z hnutí Hizballáh dříve uvedli, že podnikli údery proti izraelské armádě. Tvrzení obou stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 10 hhodinami

Velmoci musí přijmout limity vlastní moci, řekl Macinka Radě bezpečnosti OSN

Menší státy nehledají svět bez velmocí, ale svět, v němž i velmoci dokážou přijmout limity své moci, řekl český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterním projevu na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Také prohlásil, že svět trpí ztrátou schopnosti vzájemné komunikace, a vyzdvihl Radu bezpečnosti, jejíž hodnota podle něj spočívá v tom, že je prostorem, kde soupeřící mocnosti mohou jednat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Izraelská armáda překročila žlutou linii na jihu Libanonu, píší média

Izraelská armáda překročila v jižním Libanonu takzvanou žlutou linii, která vymezuje okupované libanonské území podél hranic, uvedl server Times of Israel (ToI). Podle agentury Reuters izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý potvrdil, že izraelské jednotky převzaly kontrolu nad „strategickými oblastmi“. Není zatím jasné, o jak rozsáhlý postup se jedná. Děje se tak v době, kdy židovský stát pravidelně bombarduje Libanon navzdory podepsanému příměří a plánovaným mírovým jednáním.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...