„Je to jako zemětřesení.“ Rumuni žijící u hranic s Ukrajinou nacházejí trosky ruských dronů

Rumunsko rozšířilo omezení ve vzdušném prostoru u hranic s Ukrajinou poté, co se již potřetí na jeho území našly trosky zřejmě ruského bezpilotního letounu. Dvakrát se úlomky dronu našly u rumunské vesnice Plauru. Obyvatele pustnoucí osady dělí od ukrajinského přístavu Izmajil pouze několik set metrů široká řeka Dunaj. Následky války tak cítí na vlastní kůži.

V osadě Plauru, asi tři sta kilometrů východně od Bukurešti, žije mezi opuštěnými a rozpadajícími se domky 21 lidí. Vesnice byla kdysi domovem stovek lidí, které však před více než půlstoletím vyhnala velká voda z Dunaje. Od té doby Plauru pustne.

Ve vesnici není lékař ani obchod, zmizely také zahrady nebo volejbalové hřiště. Zeď bývalé školy rozšklebila díra sahající od země až po střechu. Obyvatelé jsou odkázáni na své vlastní zdroje nebo se musí vydat do nejbližšího obchodu vzdáleného šest kilometrů.

Přesto se tato upadající osada v poslední době dostala do zpráv světových médií. Dunaj, u kterého leží, je totiž hranicí mezi Rumunskem a Ukrajinou. Na druhé straně, jen tři sta metrů od Plauru, je ukrajinské přístavní město Izmajil, jeden z hlavních uzlů, kterým nyní do světa proudí ukrajinské obilí.

Izmajil se tak pravidelně stává terčem útoků ruských raket a dronů, a to zejména poté, co Moskva vypověděla obilnou dohodu. Z oblohy drony sestřeluje ukrajinská protivzdušná obrana.

Výhled na ukrajinský přístav Izmajil z rumunské vesnice Plauru
Zdroj: Andreea Campeanu/Reuters

„Necítím se bezpečně“

Válku tak mají obyvatelé Plauru za humny. „Slyšíme, jak se blíží drony. Když spadnou, je to jako přírodní katastrofa, jako zemětřesení,“ řekl místní farmář Gheorghe Puflea Rádiu Svobodná Evropa.

„Napočítal jsem pět výbuchů, z toho tři velmi silné,“ svěřil se včelař Gabi Popescu agentuře Reuters. Do Plauru vozí své úly ze středního Rumunska už šest let. Jeden z útoků se odehrál na druhém břehu Dunaje, když byl zrovna ve svém přívěsu.

Obyvatelé Plauru také slyší ukrajinské sirény oznamující letecký poplach. Přes den se je snaží ignorovat, některé noci jsou však kvůli nim bezesné. „Když se rozezní v noci, máme sevřené duše,“ popsala obyvatelka Daniela Tanaseová. „Necítím se tu bezpečně. Jsem na rumunském břehu a necítím se tu bezpečně,“ dodala.

Obavy mezi místními rostou. Na rumunské straně hranice u Plauru totiž byly hned dvakrát objeveny trosky, které vypadají jako části bezpilotních letounů používaných ruskou armádou.

Rumunští vojáci tak v osadě začali stavět dva protiletecké kryty, do kterých se budou místní moci v případě nebezpečí ukrýt. Obyvatelé regionu také budou dostávat přes mobilní telefony výstrahy v případě, že by hrozil „pád objektů souvisejících s konfliktem,“ napsala agentura AFP.

Trosky dronů se navíc objevily i na jiném místě Rumunska nedaleko hranic s Ukrajinou, u obce Nufaru v župě Tulcea. Bukurešť si kvůli incidentům předvolala ruského velvyslance a rumunský prezident hovořil o „naprosto nepřijatelném narušení suverénního vzdušného prostoru Rumunska“.

Země už v květnu zavedla omezení podél celé, zhruba 650 kilometrů dlouhé rumunsko-ukrajinské hranice. Ochranný pás sahá osm kilometrů do vnitrozemí. NATO, jehož je Rumunsko členem, ujišťuje, že nemá informace, které by naznačovaly úmyslný ruský útok proti spojeneckému území. Rumunsko přesto u hranic s Ukrajinou ochranná opatření rozšířilo.

Týkají se úseku rumunsko-ukrajinské hranice mezi rumunskými městy Galati a Sulina, které jsou navzájem vzdálené asi 134 kilometrů vzdušnou čarou. Tento pás sahající 20 až 30 kilometrů do rumunského vnitrozemí budou moci využívat pouze státní letadla a záchranné vrtulníky.

Rumunsko navíc není jedinou zemí, která se potýká s nálezy trosek ruských bezpilotních letadel. V bulharském černomořském letovisku Tjulenovo v pondělí našli dron s minometným granátem, který musela zlikvidovat zvláštní vojenská jednotka. Tjulenovo se nachází asi 70 kilometrů jižně od hranic s Rumunskem. Také Bulharsko je členem NATO.

Bulharské námořnictvo od začátku ruské invaze na Ukrajinu zneškodnilo ve svých teritoriálních vodách čtyři miny, podotkla AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská média hlásí útoky na jaderná zařízení v zemi

Americko-izraelské údery zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák. Píší to agentury s odkazem na místní média. Jeruzalém úder v Aráku potvrdil. Íránská média hovoří rovněž o desítkách obětí útoků v Komu a v provinciích Východní Ázerbájdžán a Kermánšáh. Zasaženy byly údajně obytné budovy. Úderům čelil také izraelský Tel Aviv, kde zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Írán udeřil na americkou základnu v Saúdské Arábii. Média hlásí zraněné vojáky

Íránský úder na americkou základnu Princ Sultán v Saúdské Arábii v pátek zranil deset amerických vojáků. List The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na nejmenované americké a saúdskoarabské zdroje informuje o několika poničených tankovacích letounech. Podle deníku Teherán použil při údery rakety a bezpilotní prostředky. List ovšem neuvedl, kolik letadel, které mají klíčovou roli v dlouhých bojových misí, úder poničil.
před 1 hhodinou

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina zřejmě třetí noc v řadě zasáhla ruské ropné terminály na Baltu

Ukrajinské drony v noci na pátek opět zasáhly ruské ropné terminály na pobřeží Baltského moře. Podle ukrajinských médií o tom informují ruské telegramové kanály. Ukrajina také zaútočila na průmyslovou zónu ve Volgogradské oblasti nebo na radarovou stanici na okupovaném Krymu. Ruská armáda útočila mimo jiné na Charkov či Dněpropetrovskou oblast, oba regiony hlásí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael vyšle další síly do Libanonu, hrozí humanitární zkáza

Prohlubující se humanitární krize v Libanonu by se mohla zvrhnout v katastrofu, varoval Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Od začátku blízkovýchodní války musel opustit domov každý pátý Libanonec – včetně statisíců dětí. Izraelská armáda mezitím připravuje nasazení další vojenské divize v jižním Libanonu, kde se snaží rozšířit nárazníkovou zónu, napsal list The Times of Israel (ToI).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministři zahraničí z G7 vyzvali k zastavení útoků na civilisty ve válce s Íránem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl resortním kolegům zemí G7, že válka v Íránu potrvá ještě týdny, nikoli měsíce. Ti žádají okamžité zastavení útoků na civilní infrastrukturu a obyvatele. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rubio popřel tvrzení Zelenského o nabídce bezpečnostních záruk za územní ústupky

Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za lež tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení ruské války na Ukrajině. Šéf americké diplomacie to prohlásil po setkání ministrů zahraničí zemí skupiny G7 ve Francii.
před 5 hhodinami

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
před 10 hhodinami
Načítání...