Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.
Centrem pozornosti polských armádních jednotek je nyní zhruba dvě stě kilometrů dlouhá hranice s Ruskou Kaliningradskou oblastí na severu země. „Buduje se tam po vzoru hranice s Běloruskem dlouhý vysoký plot s žiletkovým drátem. Samozřejmě není to bariéra, která by zamezila nebo zabránila nějaké pozemní invazi. Ale je to bariéra, která má sloužit k tomu, aby odrazila některé hybridní hrozby typu například vysílání sabotážních jednotek nebo cílené směřování migrantů z Blízkého východu dopravených letadly právě do Kaliningradu a poté odeslaných směrem k Polsku tak, jak to vidíme v případě běloruského režimu – to, co činí na východní hranici s Polskem,“ popsal Papadopulos.
Elitní polské jednotky na severu podle něj mají od tamní vlády přislíbené dodávky nejmodernější vojenské techniky. „Právě tam by měly mířit mimo jiné americké tanky Abrams, jejichž dodávku Polsko očekává v následujících měsících a letech,“ řekl s tím, že jde o jednotky, které se koordinují s jednotkami NATO umístěnými v litevské základně u města Rukla.
„Mezi Litvou a Polskem je takzvaný Suwalský koridor. To je velmi zranitelné místo obrany Severoatlantické aliance. A právě proto jak polská strana, tak i spojenci, kteří působí v Litvě, mimo jiné také české jednotky, posilují obranu tohoto koridoru. Je to nejužší místo, které je vzdálené od hranic Běloruska a Ruska asi šedesát kilometrů,“ nastínil zpravodaj.
Na východě už hranice s Běloruskem obehnaná je – také právě plotem. Na místě je kromě toho také devět tisíc pohraničníků rozdělených do skupin, kteří linii bez přestání střeží. „Jejich úkolem je nejen odrážet různé pokusy běloruských dronů o špionáž, ale také vracet migranty, které běloruský režim do Polska posílá. Jsou to také lidé, kteří mají monitorovat to, co se děje za hranicí s Běloruskem,“ uvedl Papadopulos.
Ochrana dodávek na Ukrajinu
Ačkoliv jižněji na hranici s Ukrajinou se pozemní invaze neočekávají, i toto místo je militarizované. „I tam jsou deponovány elitní polské jednotky, zejména kolem základny v Řešově na letišti Jasionka. Tam nejen země Severoatlantické aliance, ale i západní spojenci, kteří operují mimo tento formát, posílají zbraně na Ukrajinu. A i proto jsou tam například rozmístěny systémy protivzdušné obrany Patriot, které obsluhují němečtí vojáci,“ vysvětlil zpravodaj.
Polská vláda souhlasila s jejich rozmístěním krátce poté, co v obci Przewodów nešťastnou náhodou zabila dva lidi raketa ukrajinské vzdušné obrany. Válka tehdy přišla blízko. A závan konfliktu nepominul. Naposledy se dotknul právě pohraničního letiště v Řešově. Polské úřady zadržely devět lidí napojených na Moskvu, tři z nich jsou občané Běloruska. Měli plánovat sabotáž zbraňových dodávek. „Obávám se, že na území Polska funguje více špionážních sítí, které se zaměřují na vojenské jednotky, sklady, rafinerie nebo komunikace,“ podotkl bezpečnostní analytik a bývalý pracovník polských tajných služeb Piotr Niemczyk. Varšava vyhlásila stupeň nejvyšší pohotovosti kolem objektů kritické infrastruktury.
Polsko počítá i s dalšími bezpečnostními zárukami – tou největší je přítomnost amerických vojáků. Polský prezident Andrzej Duda o tom už dříve s Papadopulosem hovořil v exkluzivním rozhovoru pro ČT24. „V Polsku je v tuto chvíli asi deset tisíc amerických vojáků. Na různých místech. To je dobře, že jsou takto rozmístěni. Jejich přítomnost je nejvíce potřebná v okolích polsko-ukrajinské hranice,“ řekl v polovině března Duda.
Obavy z rozšíření války
Podle zpravodaje v Polsku panují obavy z rozšíření války na Ukrajině. „Samozřejmě silnější byly v těch prvních měsících po začátku ruské invaze na Ukrajinu, ale ve stínu těch minimálně nepřesvědčivých výkonů ruské invazní síly na Ukrajině se ty obavy výrazně snížily,“ podotkl.
Dodal, že k tomu přispěla také změna tématu ve veřejné debatě, kdy obavy z války nahradily spíše vysoké ceny potravin a energií. „To ale neznamená, že ty obavy jsou méně reálné. Ruští propagandisté v ruské televizi denně hrozí Polsku ať už jaderným úderem nebo právě nějakou speciální vojenskou operací, jak oni to nazývají, po vzoru Ukrajiny,“ řekl.
Vojenské nákupy
Polská veřejnost si je podle zpravodaje nicméně jistější vlastní armádou. „Má k dispozici 120 tisíc mužů, dalších 35 tisíc slouží v jednotkách teritoriální obrany. Jsou to čísla, která polská vláda nevidí ráda, dlouhodobé plány počítají s až třísettisícovou armádou, ale polské vládě se nedaří nejen po začátku války na Ukrajině, ale ještě daleko před ní, nabírat nové rekruty,“ podotkl. Doplnil, že jde nicméně o proces, který je v běhu – vláda se snaží motivovat zájemce o vstup do armády. Rekrutům nabízí nadstandardní příjem.
Navyšují se také vojenské nákupy. Armáda loni podepsala kontrakty na dodávku tisícovky tanků, stovek houfnic a letounů včetně nejmodernější americké vojenské techniky. Před pár dny oznámila smlouvu s domácí zbrojovkou na dodání 1400 bojových vozidel pěchoty. První čtyři kusy už získala k výcviku. „Jedno z těchto vozidel se už testuje polskou armádou. Ostatní teď zamíří k 16. mechanizované brigádě, tedy k vojákům, kteří stráží severovýchodní část naší země,“ sdělil polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Útoky v kyberprostoru
Ruské útoky zatím přicházejí hlavně v kyberprostoru. Podle Papadopulose jde o stovky vážných hrozeb denně. Týká se to jak soukromých firem, které zodpovídají za zabezpečení dalších společností, tak státních. Problém řeší nejen Polsko, ale zejména také Pobaltské státy.
