Slova o „denacifikaci Ukrajiny“ zněla od propagandy už před invazí, popisuje zpravodaj

Už před začátkem plnohodnotné ruské invaze v únoru loňského roku ruský režim chystal propagandistickou přípravu. Podle Rožánka moderátoři v propagandistických diskuzních pořadech neustále mluvili o „neonacistech na Ukrajině, kyjevském neonacistickém režimu nebo o vraždění prorusky smýšlejících lidí“.

„Dennodenní propaganda a mluvení o tom, že na Ukrajině jsou nacisti, že Ukrajině vládne nacisticky zaměřená elita, která svrhla na Majdanu pučem dosavadního prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Janukovyče, potvrdila to staré pravidlo, že neustále opakovaná lež se stává pravdou,“ říká Rožánek.

Většina Rusů podle zpravodaje stojí za politikou prezidenta Vladimira Putina i jeho vojenským vpádem na Ukrajinu. Podotkl, že podle posledního výzkumu Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění podporuje „speciální vojenskou operaci“, jak Moskva invazi nazývá, 68 procent ruských obyvatel, dvanáct procent se nevyjádřilo a pouze dvacet procent Rusů je naladěno protiválečně.

„Během toho válečného roku se příliš nezměnilo. Většina ruské společnosti pod vlivem ruské státní propagandy podle Kremlu podporuje svého prezidenta, podporuje vojenský vpád na Ukrajinu jako boj s neonacisty,“ shrnuje Rožánek.

O neúspěších se nemluví

Podle něj se během roku změnil způsob, jakým Kreml a jemu věrní propagandisté mluví o válce na Ukrajině. Zpravodaj připomněl, že když vloni Putin invazi zahájil, mluvil o tom, že jejím cílem je „denacifikovat, demilitarizovat Ukrajinu“ s tím, že bude osvobozen Donbas. „Nemluvilo se o tom, že budou anektovány další dvě oblasti, tedy Chersonská a Záporožská, což se stalo na podzim loňského roku,“ připomněl.

Propaganda podle Rožánka také nemluví o ruských vojenských neúspěších. „Tady je to stále prezentováno, jako že jde vše podle plánu, že to byly taktické kroky, taktická stažení, strategické přesuny,“ popsal.

Rožánek podotkl, že někteří bloggeři zkritizovali Putinův projev, který přednesl před dvěma dny na Federálním shromáždění. Podle nich nepřinesl nic nového. „Že de facto nemluvil o neúspěších, nemluvil o tom, že velení ruské armády se ne vše povedlo, nemluvil o dovybavení pro vojáky. Tady v Rusku se i po roce války mluví o tom, že jde vše podle plánu,“ řekl Rožánek.

Pozice Putina podle zpravodaje není nijak ohrožena. „Nejsou žádné tlaky na jeho odstranění, není, kdo by ho zřejmě nahradil. Ruské politické elity jej zatím jednoznačně podporují,“ poznamenal.

Na druhou stranu se podle zpravodaje objevuje kritika vedení armády, tedy náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, ministra obrany Sergeje Šojgua nebo velitele pozemních sil generála Alexandra Lapina, a to například ze strany čečenského vůdce Ramzana Kadyrova nebo zakladatele Wagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina. Putin nicméně tyto lidi nadále podporuje, podotkl Rožánek.