Švýcarsko možná povolí dalším zemím vývoz svých zbraní na Ukrajinu. Změnu chce veřejnost i zbrojaři

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

Neutralita Švýcarsku zapovídá účast v ozbrojených mezistátních konfliktech – s výjimkou obrany v případě napadení vlastního státu – a to jak formou přímého zapojení, tak podporou jedné ze stran v podobě dodávek zbraní či poskytnutí vlastního území.

Zákon o válečném materiálu, který byl na podzim 2021 ještě zpřísněn, zakazuje vývoz zbraní, pokud je země určení zapojena do vnitřního nebo mezinárodního ozbrojeného konfliktu. Státy, které nakupují zbraně nebo střelivo ve Švýcarsku, musejí podepsat prohlášení o tom, že nebudou nakoupený materiál dále vyvážet. Pokud by přece jen chtěly takové zbraně předat dál, potřebují souhlas Bernu.

V souladu s tím Bern zamítá požadavky jiných zemí, které by své zbraně švýcarské výroby chtěly poslat na Ukrajinu. Loni tak například nepovolil Německu vývoz munice do tanků Gepard či v případě Dánska zase export obrněnců Piranha.

Několik různých návrhů

Dosavadní přístup by se ale nyní mohl změnit. V parlamentu leží několik podnětů, ke kterým se v posledních dnech vyjádřily politicko-bezpečnostní komise obou parlamentních komor.

Jedním je návrh na změnu zákona o válečném materiálu tak, že by švýcarská vláda mohla zrušit doložky o zákazu reexportu v dohodách se třetími zeměmi. A to za předpokladu, že by zbraně byly odeslány do konfliktu, který Rada bezpečnosti OSN či dvoutřetinovou většinou Valné shromáždění OSN odsoudily jako porušení mezinárodního práva. V případě ruské agrese vůči Ukrajině už Valné shromáždění OSN takto rozhodlo. Tento návrh podpořila bezpečnostně-politická komise Národní rady, jedné z komor parlamentu.

Tato komise podpořila i parlamentní iniciativu nazývanou „Lex Ukraine“, která má za cíl urychleně pozměnit zákon a schválit reexport švýcarských zbraní na Ukrajinu, pokud se týkají obrany proti ruské agresi. Iniciativa naopak nenašla pochopení u bezpečnostně-politické komise druhé parlamentní komory, Rady států.

Ta místo toho podpořila jiný podnět, a to návrh na změnu zákona o válečném materiálu v tom smyslu, že by zákaz reexportu pro některé země, které nakupují švýcarský válečný materiál, platil pouze po dobu pěti let. Cílové země by se ale musely zavázat, že zbraně neskončí v konfliktech, v nichž jsou vážně porušována lidská práva nebo v nichž existuje riziko, že dané zbraně budou použity proti civilistům. Vývoz do válčící země by byl možný v případě, že cílová země uplatnila své právo na sebeobranu podle mezinárodního práva.

Dlouhá cesta ke změně

Případnou změnu by ale musely schválit obě komory parlamentu, na typu opatření by také závisela doba, než by se úprava dostala do praxe.

Jak upozorňuje Politico, pětiletá lhůta pro zrušení zákazu reexportu je s ohledem na ruskou agresi vůči Ukrajině „věčnost“. U zákonných předloh obecně hrozí, že by je v případě dostatečného množství odpůrců museli odsouhlasit občané v referendu, což by případnou účinnost změny opět odložilo. Legislativní proces přitom zabere ve Švýcarsku průměrně čtyři roky. Naopak parlamentní iniciativa by po schválení oběma komorami parlamentu mohla vstoupit v účinnost okamžitě, i když by její platnost byla omezená do konce roku 2025.

Z časového hlediska by tak právě tento způsob úpravy dával největší smysl, některé politické strany ale dávají najevo, že iniciativu nepodpoří. Reexporty pouze na Ukrajinu by podle kritiků porušily zásadu rovného zacházení vycházející z principu neutrality, a země by proto zároveň musela povolit i vývoz zbraní do Ruska. I kdyby inciativa prošla, účinná by podle Politica mohla být nejdřív v létě.

Zůstává tedy otázkou, v které podobě by v případě schválení možnost reexportu švýcarských zbraní na Ukrajinu platila a jak rychle by se tím úřady mohly začít řídit.

Obyvatelé i zbrojaři jsou pro uvolnění pravidel

Změnu by nicméně přivítali švýcarští zbrojaři a také veřejnost. Nadpoloviční většina obyvatel, 55 procent, by reexport zbraní na Ukrajinu povolila, píše agentura Reuters. Před začátkem plnohodnotné ruské pozemní invaze na Ukrajinu by to bylo zřejmě méně než 25 procent, řekl jí Lukas Golder z vedení výzkumného centra GFS-Bern.

Na uvolnění striktních podmínek tlačí i zbrojní průmysl. Každý z jeho dvanácti největších podniků zaregistroval jeden nebo dva případy, kdy nebyl vyzván k podání nabídky, i když se tak očividně mělo stát, tvrdí Mathias Zoller, generální tajemník pro zbrojní průmysl z asociace Swissmem.

Některé země si také podle něj stanovují nesplnitelné podmínky. „Sám jsem viděl, že jsou vyžadovány písemné záruky, aby zbraňové systémy mohly být předány dál nebo že přijímající zemi budou dodány i v případě, že se (zákaznická země) dostane do ozbrojeného konfliktu,“ cituje Zollera web SRF. „Takovou záruku už nemůže žádná švýcarská společnost poskytnout,“ dodává s odkazem na zákon o válečném materiálu.

Pokud by hypoteticky došlo k situaci, že by třeba Rusko zaútočilo na Pobaltí a státy NATO by se vydaly napadenému na pomoc a vstoupily by do ozbrojeného konfliktu s Moskvou, nemělo by Švýcarsko podle zákona žádné členské zemi Aliance zbraně dodávat, píše SRF.

„Bez ohledu na to, zda k takové alianci skutečně dojde nebo ne, naši zákazníci nás podle toho posuzují,“ říká Zoller. „Musíme proto mluvit nejen o reexportech, ale také o přímých exportech,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 2 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 9 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...