Švýcarsko možná povolí dalším zemím vývoz svých zbraní na Ukrajinu. Změnu chce veřejnost i zbrojaři

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

Neutralita Švýcarsku zapovídá účast v ozbrojených mezistátních konfliktech – s výjimkou obrany v případě napadení vlastního státu – a to jak formou přímého zapojení, tak podporou jedné ze stran v podobě dodávek zbraní či poskytnutí vlastního území.

Zákon o válečném materiálu, který byl na podzim 2021 ještě zpřísněn, zakazuje vývoz zbraní, pokud je země určení zapojena do vnitřního nebo mezinárodního ozbrojeného konfliktu. Státy, které nakupují zbraně nebo střelivo ve Švýcarsku, musejí podepsat prohlášení o tom, že nebudou nakoupený materiál dále vyvážet. Pokud by přece jen chtěly takové zbraně předat dál, potřebují souhlas Bernu.

V souladu s tím Bern zamítá požadavky jiných zemí, které by své zbraně švýcarské výroby chtěly poslat na Ukrajinu. Loni tak například nepovolil Německu vývoz munice do tanků Gepard či v případě Dánska zase export obrněnců Piranha.

Několik různých návrhů

Dosavadní přístup by se ale nyní mohl změnit. V parlamentu leží několik podnětů, ke kterým se v posledních dnech vyjádřily politicko-bezpečnostní komise obou parlamentních komor.

Jedním je návrh na změnu zákona o válečném materiálu tak, že by švýcarská vláda mohla zrušit doložky o zákazu reexportu v dohodách se třetími zeměmi. A to za předpokladu, že by zbraně byly odeslány do konfliktu, který Rada bezpečnosti OSN či dvoutřetinovou většinou Valné shromáždění OSN odsoudily jako porušení mezinárodního práva. V případě ruské agrese vůči Ukrajině už Valné shromáždění OSN takto rozhodlo. Tento návrh podpořila bezpečnostně-politická komise Národní rady, jedné z komor parlamentu.

Tato komise podpořila i parlamentní iniciativu nazývanou „Lex Ukraine“, která má za cíl urychleně pozměnit zákon a schválit reexport švýcarských zbraní na Ukrajinu, pokud se týkají obrany proti ruské agresi. Iniciativa naopak nenašla pochopení u bezpečnostně-politické komise druhé parlamentní komory, Rady států.

Ta místo toho podpořila jiný podnět, a to návrh na změnu zákona o válečném materiálu v tom smyslu, že by zákaz reexportu pro některé země, které nakupují švýcarský válečný materiál, platil pouze po dobu pěti let. Cílové země by se ale musely zavázat, že zbraně neskončí v konfliktech, v nichž jsou vážně porušována lidská práva nebo v nichž existuje riziko, že dané zbraně budou použity proti civilistům. Vývoz do válčící země by byl možný v případě, že cílová země uplatnila své právo na sebeobranu podle mezinárodního práva.

Dlouhá cesta ke změně

Případnou změnu by ale musely schválit obě komory parlamentu, na typu opatření by také závisela doba, než by se úprava dostala do praxe.

Jak upozorňuje Politico, pětiletá lhůta pro zrušení zákazu reexportu je s ohledem na ruskou agresi vůči Ukrajině „věčnost“. U zákonných předloh obecně hrozí, že by je v případě dostatečného množství odpůrců museli odsouhlasit občané v referendu, což by případnou účinnost změny opět odložilo. Legislativní proces přitom zabere ve Švýcarsku průměrně čtyři roky. Naopak parlamentní iniciativa by po schválení oběma komorami parlamentu mohla vstoupit v účinnost okamžitě, i když by její platnost byla omezená do konce roku 2025.

Z časového hlediska by tak právě tento způsob úpravy dával největší smysl, některé politické strany ale dávají najevo, že iniciativu nepodpoří. Reexporty pouze na Ukrajinu by podle kritiků porušily zásadu rovného zacházení vycházející z principu neutrality, a země by proto zároveň musela povolit i vývoz zbraní do Ruska. I kdyby inciativa prošla, účinná by podle Politica mohla být nejdřív v létě.

Zůstává tedy otázkou, v které podobě by v případě schválení možnost reexportu švýcarských zbraní na Ukrajinu platila a jak rychle by se tím úřady mohly začít řídit.

Obyvatelé i zbrojaři jsou pro uvolnění pravidel

Změnu by nicméně přivítali švýcarští zbrojaři a také veřejnost. Nadpoloviční většina obyvatel, 55 procent, by reexport zbraní na Ukrajinu povolila, píše agentura Reuters. Před začátkem plnohodnotné ruské pozemní invaze na Ukrajinu by to bylo zřejmě méně než 25 procent, řekl jí Lukas Golder z vedení výzkumného centra GFS-Bern.

Na uvolnění striktních podmínek tlačí i zbrojní průmysl. Každý z jeho dvanácti největších podniků zaregistroval jeden nebo dva případy, kdy nebyl vyzván k podání nabídky, i když se tak očividně mělo stát, tvrdí Mathias Zoller, generální tajemník pro zbrojní průmysl z asociace Swissmem.

Některé země si také podle něj stanovují nesplnitelné podmínky. „Sám jsem viděl, že jsou vyžadovány písemné záruky, aby zbraňové systémy mohly být předány dál nebo že přijímající zemi budou dodány i v případě, že se (zákaznická země) dostane do ozbrojeného konfliktu,“ cituje Zollera web SRF. „Takovou záruku už nemůže žádná švýcarská společnost poskytnout,“ dodává s odkazem na zákon o válečném materiálu.

Pokud by hypoteticky došlo k situaci, že by třeba Rusko zaútočilo na Pobaltí a státy NATO by se vydaly napadenému na pomoc a vstoupily by do ozbrojeného konfliktu s Moskvou, nemělo by Švýcarsko podle zákona žádné členské zemi Aliance zbraně dodávat, píše SRF.

„Bez ohledu na to, zda k takové alianci skutečně dojde nebo ne, naši zákazníci nás podle toho posuzují,“ říká Zoller. „Musíme proto mluvit nejen o reexportech, ale také o přímých exportech,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...