Po tancích stíhačky. Část spojenců Kyjeva začíná mluvit o dodávkách amerických letounů F-16

Po příslibu dodávek tanků západní provenience žádá Kyjev západní partnery o poskytnutí moderních letounů F-16 vyráběných ve Spojených státech. Část spojenců již této žádosti vyjádřila podporu, část je proti. Debata o dodání stíhaček Ukrajině nicméně ožívá, uvedl list Politico s odvoláním na nejmenované diplomaty a zástupce obranného sektoru. Polsko také v pátek uvedlo, že je připravené poslat Ukrajině 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy.

Na začátku ruské invaze loni v únoru se spojenci Ukrajiny shodli, že okamžitá dodávka velkého množství zbraní napadené zemi by vedla k prudké odvetné reakci Ruska. Podle vysoce postaveného evropského diplomata se proto země dohodly na „nepsané zásadě“ – Západ bude podporu poskytovat postupně a při každém kroku vyhodnocovat ruskou odpověď, uvedl server Politico.

„Mnoho zemí na Západě si myslí, že kdybychom Ukrajině dodali veškerou techniku, o kterou nás požádala v první fázi války, došlo by k silné ruské reakci, včetně jaderné. Můžete to nazvat procesem, jak si nechat (ruského prezidenta Vladimira Putina) zvyknout,“ řekl diplomat.

V rámci této strategie se pomalu pomoc Západu navyšovala. Začala protitankovými střelami Javelin a systémy protivzdušné obrany, následovaly dodávky raketometů HIMARS, naposledy byla schválena pomoc v podobě obrněných vozidel a tanků.

Pro jsou Nizozemsko i Pobaltí

Nyní někteří spojenci začínají mluvit o poskytnutí stíhaček F-16. K potenciálním dodávkám letounů se staví kladně například Nizozemsko. Šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra minulý týden uvedl, že pokud jde o vojenskou podporu Ukrajiny, neexistují „žádná tabu.“ Podle Politica podporují debaty o dodání stíhaček Ukrajině také pobaltské státy, vyzbrojení Ukrajiny moderními bojovými letouny nevylučuje ani Paříž.

Poptávce je připravena vyhovět též společnost Lockheed Martin, která tyto stroje vyrábí, uvedla pro Financial Times. Do jednání o potenciálních dodávkách letounů na Ukrajinu firma sice přímo zapojena není, nebrání se však předání svých stíhaček třetí zemi, která o to projeví zájem s cílem „pomoci v současném konfliktu“, sdělil listu provozní ředitel firmy Frank St. John. Za tímto účelem se Lockheed Martin chystá zvýšit svoji výrobu v Greenville v Jižní Karolíně.

obrázek
Zdroj: ČT24

Proti jsou Německo i Spojené státy

Někteří spojenci se však proti poskytnutí stíhaček západní výroby vymezili. Podle listu Politico, který se odvolává na rozhovory s „půltuctem západních vojenských představitelů a diplomatů“, bude debata pravděpodobně ještě bouřlivější než spor o dodávky tanků Leopard 2.

S odkazem na obavy z další eskalace konfliktu vyloučil dodávky stíhaček ve středu německý kancléř Olaf Scholz. „Žádné dodávky stíhaček na Ukrajinu nebudou,“ řekl. „To bylo dáno najevo velmi brzy, a to i ze strany (amerického) prezidenta,“ dodal.

Případný prodej nebo poskytnutí amerických stíhaček Ukrajině třetími zeměmi si žádá souhlas právě Spojených států. Takzvaný reexport strojů na Ukrajinu je podle evropských představitelů jednou z možností, jak by mohly letouny k Ukrajincům dorazit. Washington však Kyjevu sdělil, že poskytnutí letadel je „prozatím no-go“, tedy neprůchozí.

„Je zde červená linie – ale loni v létě byly červenou linií HIMARS a to se posunulo. Pak to byly bitevní tanky a opět se posouvá,“ řekl Politicu nejmenovaný diplomat. Podle dalšího zdroje jsou sice dodávky stíhaček „dnes naprosto nepředstavitelné“, „ale tuto diskusi můžeme vést za dva tři týdny.“

Příští měsíc se opět mají sejít ministři obrany spojeneckých zemí na americké vojenské základně Ramstein v jihozápadním Německu. Očekává se, že hlavní pozornost bude věnována právě letecké podpoře. Kvůli odporu některých zemí k dodávkám F-16 se však spíše předpokládá, že se diskuze zaměří na pohotovostní plán pro případ, že by stíhačky byly v budoucnu naléhavě zapotřebí, než na samotné uzavření dohody o dodávkách.

„Evropští spojenci Ukrajiny předpokládají, že konflikt může trvat ještě tři až pět let nebo déle, a existují obavy, že Západ se blíží k hranici toho, co může poskytnout, aniž by vyvolal extrémní reakci Moskvy,“ píše Politico.

6 minut
Události ČT: Kyjev očekává další západní zbraně
Zdroj: ČT24

Komplexní stroje vyžadují komplexní údržbu

Americká CNN navíc upozornila, že překážkou v dodávkách moderních strojů F-16 není jen nedostatek politické vůle, ale i technická náročnost letounů. Ukrajina využívá v konfliktu zejména menší letecké základny s poměrně krátkými ranvejemi, jejichž povrch je pod úrovní západních standardů.

Kromě toho, že není jasné, kde by mohla ukrajinská armáda stroje provozovat, vyvstávají otázky také nad režimem jejich údržby. „Jsou to neuvěřitelně složitá letadla, zejména z hlediska softwaru,“ říká expert Royal United Services Institute Justin Bronk. „A jsou navržena a vyrobena zcela odlišným způsobem než letouny MIG-29 a Suchoj-27, jež jsou ukrajinští technici, kteří jsou mimořádně kvalifikovaní, zvyklí obsluhovat a udržovat.“

Na údržbu letounů by mohli být ukrajinští technici vyškoleni, což by však trvalo několik měsíců. Výcvikem by museli projít i piloti. V závislosti na zkušenostech by mohl výcvik trvat několik týdnů až měsíců.

Možným scénářem tak je, že by americké stíhačky nebyly poskytnuty přímo Ukrajině, ale zemím bývalé Varšavské smlouvy. Ty by pak Kyjevu dodaly své letouny vyrobené v bývalém Sovětském svazu.

Například Polsko na začátku války navrhlo, že ukrajinským silám poskytne sovětské stíhací letouny MiG-29, přičemž jedna z variant tohoto návrhu počítala s tím, že je v polském letectvu nahradí právě stroje F-16. Od tohoto plánu se v březnu ale upustilo s tím, že by mohl vést k vyostření konfliktu s Ruskem.

Další tanky z Polska

Právě Polsko je klíčovým spojencem Ukrajiny při dodávkách zbraní. Varšava tlačila na váhající Berlín, aby poskytl souhlas s reexportem tanků Leopard 2. Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek v rozhovoru s kanadskou stanicí CTV News uvedl, že kromě čtrnácti leopardů poskytne i 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy. Twardy jsou v podstatě modernizované stroje sovětské konstrukce T-72.

„Snažíme se jít příkladem. Polsko poslalo jako první země před půlrokem 250 tanků,“ připomněl Morawiecki. „Řekli jsme našim partnerům v západní Evropě, kolik tanků jsme už doručili, a citoval slova prezidenta (Volodymyra) Zelenského o tom, jak je důležité mít v tomto druhu války moderní tanky. Rusové mají ve svých skladech několik tisíc, někteří říkají dokonce přes patnáct tisíc tanků,“ dodal šéf polské vlády v interview s CTV News.

Ukrajinský prezident Zelenskyj v pátek na Twitteru Polsku za příslib desítek tanků poděkoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 5 hhodinami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 10 hhodinami
Načítání...