Po tancích stíhačky. Část spojenců Kyjeva začíná mluvit o dodávkách amerických letounů F-16

Po příslibu dodávek tanků západní provenience žádá Kyjev západní partnery o poskytnutí moderních letounů F-16 vyráběných ve Spojených státech. Část spojenců již této žádosti vyjádřila podporu, část je proti. Debata o dodání stíhaček Ukrajině nicméně ožívá, uvedl list Politico s odvoláním na nejmenované diplomaty a zástupce obranného sektoru. Polsko také v pátek uvedlo, že je připravené poslat Ukrajině 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy.

Na začátku ruské invaze loni v únoru se spojenci Ukrajiny shodli, že okamžitá dodávka velkého množství zbraní napadené zemi by vedla k prudké odvetné reakci Ruska. Podle vysoce postaveného evropského diplomata se proto země dohodly na „nepsané zásadě“ – Západ bude podporu poskytovat postupně a při každém kroku vyhodnocovat ruskou odpověď, uvedl server Politico.

„Mnoho zemí na Západě si myslí, že kdybychom Ukrajině dodali veškerou techniku, o kterou nás požádala v první fázi války, došlo by k silné ruské reakci, včetně jaderné. Můžete to nazvat procesem, jak si nechat (ruského prezidenta Vladimira Putina) zvyknout,“ řekl diplomat.

V rámci této strategie se pomalu pomoc Západu navyšovala. Začala protitankovými střelami Javelin a systémy protivzdušné obrany, následovaly dodávky raketometů HIMARS, naposledy byla schválena pomoc v podobě obrněných vozidel a tanků.

Pro jsou Nizozemsko i Pobaltí

Nyní někteří spojenci začínají mluvit o poskytnutí stíhaček F-16. K potenciálním dodávkám letounů se staví kladně například Nizozemsko. Šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra minulý týden uvedl, že pokud jde o vojenskou podporu Ukrajiny, neexistují „žádná tabu.“ Podle Politica podporují debaty o dodání stíhaček Ukrajině také pobaltské státy, vyzbrojení Ukrajiny moderními bojovými letouny nevylučuje ani Paříž.

Poptávce je připravena vyhovět též společnost Lockheed Martin, která tyto stroje vyrábí, uvedla pro Financial Times. Do jednání o potenciálních dodávkách letounů na Ukrajinu firma sice přímo zapojena není, nebrání se však předání svých stíhaček třetí zemi, která o to projeví zájem s cílem „pomoci v současném konfliktu“, sdělil listu provozní ředitel firmy Frank St. John. Za tímto účelem se Lockheed Martin chystá zvýšit svoji výrobu v Greenville v Jižní Karolíně.

obrázek
Zdroj: ČT24

Proti jsou Německo i Spojené státy

Někteří spojenci se však proti poskytnutí stíhaček západní výroby vymezili. Podle listu Politico, který se odvolává na rozhovory s „půltuctem západních vojenských představitelů a diplomatů“, bude debata pravděpodobně ještě bouřlivější než spor o dodávky tanků Leopard 2.

S odkazem na obavy z další eskalace konfliktu vyloučil dodávky stíhaček ve středu německý kancléř Olaf Scholz. „Žádné dodávky stíhaček na Ukrajinu nebudou,“ řekl. „To bylo dáno najevo velmi brzy, a to i ze strany (amerického) prezidenta,“ dodal.

Případný prodej nebo poskytnutí amerických stíhaček Ukrajině třetími zeměmi si žádá souhlas právě Spojených států. Takzvaný reexport strojů na Ukrajinu je podle evropských představitelů jednou z možností, jak by mohly letouny k Ukrajincům dorazit. Washington však Kyjevu sdělil, že poskytnutí letadel je „prozatím no-go“, tedy neprůchozí.

„Je zde červená linie – ale loni v létě byly červenou linií HIMARS a to se posunulo. Pak to byly bitevní tanky a opět se posouvá,“ řekl Politicu nejmenovaný diplomat. Podle dalšího zdroje jsou sice dodávky stíhaček „dnes naprosto nepředstavitelné“, „ale tuto diskusi můžeme vést za dva tři týdny.“

Příští měsíc se opět mají sejít ministři obrany spojeneckých zemí na americké vojenské základně Ramstein v jihozápadním Německu. Očekává se, že hlavní pozornost bude věnována právě letecké podpoře. Kvůli odporu některých zemí k dodávkám F-16 se však spíše předpokládá, že se diskuze zaměří na pohotovostní plán pro případ, že by stíhačky byly v budoucnu naléhavě zapotřebí, než na samotné uzavření dohody o dodávkách.

„Evropští spojenci Ukrajiny předpokládají, že konflikt může trvat ještě tři až pět let nebo déle, a existují obavy, že Západ se blíží k hranici toho, co může poskytnout, aniž by vyvolal extrémní reakci Moskvy,“ píše Politico.

6 minut
Události ČT: Kyjev očekává další západní zbraně
Zdroj: ČT24

Komplexní stroje vyžadují komplexní údržbu

Americká CNN navíc upozornila, že překážkou v dodávkách moderních strojů F-16 není jen nedostatek politické vůle, ale i technická náročnost letounů. Ukrajina využívá v konfliktu zejména menší letecké základny s poměrně krátkými ranvejemi, jejichž povrch je pod úrovní západních standardů.

Kromě toho, že není jasné, kde by mohla ukrajinská armáda stroje provozovat, vyvstávají otázky také nad režimem jejich údržby. „Jsou to neuvěřitelně složitá letadla, zejména z hlediska softwaru,“ říká expert Royal United Services Institute Justin Bronk. „A jsou navržena a vyrobena zcela odlišným způsobem než letouny MIG-29 a Suchoj-27, jež jsou ukrajinští technici, kteří jsou mimořádně kvalifikovaní, zvyklí obsluhovat a udržovat.“

Na údržbu letounů by mohli být ukrajinští technici vyškoleni, což by však trvalo několik měsíců. Výcvikem by museli projít i piloti. V závislosti na zkušenostech by mohl výcvik trvat několik týdnů až měsíců.

Možným scénářem tak je, že by americké stíhačky nebyly poskytnuty přímo Ukrajině, ale zemím bývalé Varšavské smlouvy. Ty by pak Kyjevu dodaly své letouny vyrobené v bývalém Sovětském svazu.

Například Polsko na začátku války navrhlo, že ukrajinským silám poskytne sovětské stíhací letouny MiG-29, přičemž jedna z variant tohoto návrhu počítala s tím, že je v polském letectvu nahradí právě stroje F-16. Od tohoto plánu se v březnu ale upustilo s tím, že by mohl vést k vyostření konfliktu s Ruskem.

Další tanky z Polska

Právě Polsko je klíčovým spojencem Ukrajiny při dodávkách zbraní. Varšava tlačila na váhající Berlín, aby poskytl souhlas s reexportem tanků Leopard 2. Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek v rozhovoru s kanadskou stanicí CTV News uvedl, že kromě čtrnácti leopardů poskytne i 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy. Twardy jsou v podstatě modernizované stroje sovětské konstrukce T-72.

„Snažíme se jít příkladem. Polsko poslalo jako první země před půlrokem 250 tanků,“ připomněl Morawiecki. „Řekli jsme našim partnerům v západní Evropě, kolik tanků jsme už doručili, a citoval slova prezidenta (Volodymyra) Zelenského o tom, jak je důležité mít v tomto druhu války moderní tanky. Rusové mají ve svých skladech několik tisíc, někteří říkají dokonce přes patnáct tisíc tanků,“ dodal šéf polské vlády v interview s CTV News.

Ukrajinský prezident Zelenskyj v pátek na Twitteru Polsku za příslib desítek tanků poděkoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 7 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 9 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 9 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 9 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 15 hhodinami
Načítání...