Rusko tvrdí, že raketový úder na Oděsu mířil na vojenské cíle. Bez naschválů by vývoz obilí z Ukrajiny mohl trvat 9 měsíců

Rusko tvrdí, že sobotní raketový úder na přístav Oděsa mířil na vojenské cíle a zasáhl vojenskou loď. Uvedla to v neděli mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. V sobotu Moskva nechtěla útok komentovat, ale Ankaře podle tureckých zdrojů sdělila, že s ním nemá nic společného. Podle Oleha Ustěnka, ekonomického poradce ukrajinského prezidenta Zelenského, může Ukrajina během osmi až devíti měsíců vyvézt šedesát milionů tun obilovin, pokud nebudou námořní přístavy zablokované a budou bez problémů fungovat, po sobotním útoku má ale prý pochybnosti.

Rakety na Oděsu dopadly necelých čtyřiadvacet hodin poté, co mezi zástupci Ruska a Ukrajiny došlo k dohodě o vývozu ukrajinského obilí, které se má nakládat mimo jiné právě v tomto městě.

„Střely Kalibr zničily vojenskou infrastrukturu v přístavu Oděsa přesně mířeným úderem,“ napsala Zacharovová na sociální síti Telegram. Podle agentury AFP tak reagovala na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který útok označil za barbarský a který řekl, že tento čin znovu ukázal, že Moskvě se nedá důvěřovat.

Export obilí

Ekonomický poradce prezidenta Zelenského Oleh Ustěnko v neděli prohlásil, že Ukrajina může během osmi až devíti měsíců vyvézt šedesát milionů tun obilovin, pokud nebudou námořní přístavy zablokované a budou bez problémů fungovat. Sobotní ruský raketový útok na přístav Oděsa ale podle něj ukázal, že vše zřejmě nebude probíhat hladce navzdory čerstvé dohodě o vývozu obilí mezi Kyjevem a Moskvou.

Podle Ustěnka aktuálně Ukrajina může vyvézt dvacet milionů tun obilovin z loňské sklizně, které jsou uskladněny v silech. Utržit by za ně mohla deset miliard dolarů (asi 240 miliard korun). Dalších čtyřicet milionů tun obilovin pak bude k dispozici po právě probíhající sklizni. Poradce zdůraznil, že vyvézt celý objem během třičtvrtě roku se podaří jen pod podmínkou, že bude možné plně využít velké černomořské přístavy. V opačném případě by mohlo trvat až dva roky, než se podaří ukrajinské obilí dostat ven ze země. 

Kyjev v sobotu uvedl, že přípravy na obnovení vývozu obilí z černomořských přístavů navzdory útoku na Oděsu pokračují. Podle ukrajinské armády úder nepoškodil skladiště obilí v přístavu, nezpůsobil významné škody ani si nevyžádal oběti, zasáhl ale čerpací stanici.

V pátek došlo v Istanbulu k dohodě, která má umožnit vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne. Dohoda, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko, počítá s tím, že plavidla s obilím budou moci plout námořními humanitárními koridory. Ruská invaze na Ukrajinu a váznoucí export ukrajinských obilovin způsobily rostoucí celosvětové ceny pšenice a její nedostatek na trzích, což vyvolalo globální potravinovou krizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 5 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 6 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 8 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNATO cvičí obranu před Ruskem i za účasti českých výsadkářů

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.
před 10 hhodinami
Načítání...