Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že je ochoten zvážit neutrální a nejaderný status pro Ukrajinu, ale že prioritami musí zůstat suverenita a nedotknutelnost hranic. Náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana, který byl hostem Událostí, komentářů, připomíná, že dveře Aliance jsou i nadále otevřeny všem.
Není věcí NATO, aby rozhodovalo o budoucnosti Ukrajiny, zdůrazňuje Geoana. NATO dle něj vždy hájilo suverénní práva každé země rozhodovat o své budoucnosti, nenamítalo však ani nic proti neutrálnímu statutu Ukrajiny před několika desetiletími. Stále má aktivní politiku otevřených dveří, které určitě neplánuje zavírat před zeměmi, které by si přály vstoupit.
„Pokud se nějak Ukrajina rozhodne, pak ji budeme podporovat v tom, aby se tím směrem ubírala. Totéž se týká Gruzie nebo Bosny. To jsou také kandidáti. Jestli sledujete diskuze ve Finsku a ve Švédsku, tak NATO pokračuje v politice otevřených dveří, doufáme a budeme pomáhat Ukrajině, aby zvládala svoji budoucnost jako důstojná a prozápadní země v Evropě,“ říká náměstek.
K bezletové zóně, kterou požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, je Aliance zatím zdrženlivá. Ukrajinci bojují velice odvážně, ale mají také moderní zbraně, připomíná Geoana.
„Ať už se jedná o protileteckou, nebo kyber či námořní obranu, dáváme jim komunikační prostředky, pohonné hmoty, prostě hodně jim pomáháme. Vždycky se s velkou pozorností zabýváme tím, jak můžeme Ukrajinu podporovat, ale samozřejmě nechceme také začít třetí světovou válku. Chceme tedy pomáhat Ukrajině, ale takovým způsobem, aby se NATO nedostalo do války s Ruskem. To by bylo ještě horší,“ vysvětluje.
Červená linie
Zásada zní podle náměstka takto: maximálně pomáhat Ukrajině, ale nezahájit konflikt s Ruskem, který by mohl vést k třetí světové válce. To bude i nadále linií, o kterou bude NATO usilovat, předesílá Geoana.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na summitu v Bruselu řekl, že potenciální použití jaderných, biologických, chemických zbraní by bylo novou červenou čárou. Podobně se vyjádřil i americký prezident Joe Biden.
„Naši lídři, včetně Stoltenberga, včetně prezidenta Bidena, řekli zcela jasně, že pokud by se prezident Putin rozhodl pro další eskalaci této již i tak brutální války, pak by to změnilo celá pravidla hry. Je tady možná určitá strategická nejednoznačnost v komunikaci, ale to neznamená, že to nebereme vážně. Já nemůžu veřejně říkat, co by přesně NATO udělalo, ale ty důsledky by byly velmi závažné,“ má jasno náměstek.
Geoana v rozhovoru také připomněl, že prezidenta Bidena zná skoro třicet let a že je dle něj jedním z nejzkušenějších lídrů. Myslí si, že všechny krize, jichž byl Biden svědkem, vedly k navýšení jeho zkušeností.
„A za mnohá léta v politice a v diplomacii jsem nikdy neviděl, že by se Spojené státy tolik angažovaly se spojenci, že by jim věnovaly tolik času, že by s nimi tolik komunikovaly, že by bylo tolik interakce mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Takže když prezident Biden naznačuje určitou politiku, tak bychom měli jeho úsudku důvěřovat. A jeho úsudek ohledně této války je pro nás velice užitečný. A musím říci, že USA a my všichni v NATO jsme teď více jednotní než předtím,“ shrnuje.
Neutralita s garancí bezpečnosti
Hostem Událostí, komentářů byl také ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych. Ten se domnívá, že předpokladem budoucího stavu míru může být přistoupení Kyjeva na určité ústupky. Prezident Zelenskyj dle něj indikuje, že by byl ochoten uvažovat o jakési neutralitě, ale za předpokladu nezávislých záruk. Garance pro Ukrajinu budou muset být mnohem silnější, než tomu bylo třeba v budapešťském memorandu v roce 1994.
„Myslím si, že jakékoliv ústupky, ke kterým by Ukrajina přistoupila, by musely být stvrzeny referendem. Zelenskyj by samozřejmě riskoval sám hodně, kdyby řekl: Souhlasím s tím, že se smíříme s tím, že východní Ukrajina nebude naše.“
„Ale on říká: já jsem připraven jednat o nějakých ústupcích, nechme ty složité otázky jako status východních území nebo Krymu na později, neříkáme, že jsme připraveni se jich vzdát, ale oddělme ty dvě věci. Jsme připraveni uvažovat o nějaké formě neutrality, když budou závazky, které se budou v zásadě blížit tomu článku pět Severoatlantické aliance, byť Ukrajina jako taková se nestane členem NATO. Ale západní země, které by se staly těmi garančním státy, by byly zavázány v případě, že bude Ukrajina cílem útoku, jí přispěchat na pomoc.“
Ditrych se dále domnívá, že by tato varianta byla pro Rusko představitelná. V tuto chvíli je pro Moskvu důležité to, že se Ukrajina nestane členem NATO. Že bude závazek, že tam nebudou rozmístěny nějaké zbraňové systémy. „Já se ale obávám, že ještě ten správný čas na nějaké takové řešení nenastal. Někdy v budoucnu ale takové řešení, že Ukrajina nebude usilovat o členství v Severoatlantické alianci, ale bude doprovozeno zárukami ze strany dalších států, by mohlo být akceptovatelné,“ dodává.
