Do Polska v sobotu dorazili první američtí výsadkáři, kteří mají posílit východní křídlo NATO v době napětí mezi Západem a Ruskem. Vojáci přiletěli na letiště Jasionka poblíž Rzeszówa na jihu země, uvedla agentura PAP. Umístění amerických jednotek je součástí reakce na shromažďování desetitisíců ruských vojáků poblíž ukrajinských hranic. Západ se obává jejich možné invaze na Ukrajinu, to ale Moskva odmítá. Kreml zase začal do Běloruska přesouvat bojové letouny, které se tam příští týden zúčastní vojenského cvičení, informovala agentura DPA. V ukrajinském Charkově demonstroval pětitisícový průvod místních odhodlaný bránit město před případnou ruskou agresí.
První letadla v Polsku přistála už v pátek, převážela hlavně materiál. V sobotu přiletělo strojem Beechcraft C-12 Huron několik amerických vojáků, kteří připraví zázemí pro další kolegy.
Hlavní část jednotky přiletí do Polska v neděli krátce před polednem, uvedl podle serveru televizní stanice TVN 24 major polské armády Przemysław Lipczyński. Podle místního ministerstva obrany by do země mělo v dohledné době dorazit přibližně sedmnáct set amerických vojáků z 82. výsadkové divize.
Tato speciální jednotka se základnou v americké Severní Karolíně slouží ke strategickým operacím. Její příslušníci jsou schopni vyrazit do akce kdekoliv na světě do osmnácti hodin od vznesení požadavku.
V Polsku už aktuálně působí asi čtyři a půl tisíce Američanů, a to v rámci Severoatlantické aliance i na základě bilaterálních americko-polských dohod.
Moskva v závěru loňského roku mimo jiné vyzvala Washington, aby zaručil, že nepřipustí další rozšíření NATO na východ, ukončí vojenskou spolupráci s bývalými sovětskými republikami, stáhne z Evropy jaderné zbraně a nerozmístí tam žádné útočné zbraně, které by mohly ohrozit Rusko.
USA a NATO ruské požadavky odmítly a do oblasti z bezpečnostních důvodů vysílají další jednotky.
Průvod Charkovem
Charkovem v sobotu prošel pochod zhruba pěti tisíc lidí, který měl demonstrovat jednotu Ukrajiny a odhodlání bránit druhé největší město v zemi před případným ruským útokem, informovala agentura Unian. Akce se obešla bez incidentů.
Dav lidí pochodoval hlavní třídou s velkým transparentem „Charkov – to je Ukrajina“, skandoval vlastenecká hesla a vyzýval k „zastavení ruské agrese“. Radnice se manifestaci pokusila zakázat v obavě z šíření nákazy koronaviru i možných bezpečnostních incidentů, soud však její žádosti odmítl vyhovět.
„Shromáždili jsme se a ukázali, že Charkov je Ukrajina, ukázali jsme to celému světu. Chtějí nás ukonejšit, chtějí, abychom zůstali doma,“ prohlásil spoluorganizátor demonstrace Konsťantyn Němičov s odkazem na výzvy ukrajinských úřadů, aby obyvatelé tváří v tvář možné invazi nepropadali panice.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v lednu listu The Washington Post řekl, že Rusko by se mohlo pokusit napadnout Charkov, který leží jen čtyřicet kilometrů od hranic, pod záminkou ochrany tamního ruskojazyčného obyvatelstva. V takovém případě to podle něj bude znamenat začátek rozsáhlé války.
Moskva přesouvá letadla do Běloruska
Rusko v sobotu do Běloruska přesunulo útočné stíhačky Su-25SM, které se budou podílet na společném cvičení a testu připravenosti sil protivzdušné obrany.
Blíže nespecifikovaný počet strojů se přesunul z Přímořského kraje u Japonského moře na sedm tisíc kilometrů vzdálené vojenské letiště v Brestské oblasti u polských hranic. S odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany o tom informovaly agentury DPA a Ria Novosti.
Hlavní část manévrů se koná od 10. do 20. února. Účelem cvičení je podle běloruského vůdce Alexandra Lukašenka vypracovat plán pro případ vojenské konfrontace s pobaltskými státy a Polskem na západě Běloruska a Ukrajinou na jihu.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle agentury DPA již dříve uvedl, že celkový počet vojáků na manévrech nepřekročí strop stanovený v roce 2011. To by znamenalo nejvýše třináct tisíc vojáků, tři sta tanků, pět set obrněných vozidel a tři a půl tisíce výsadkářů.
Kreml pokládá Bělorusko za strategicky důležitý nárazníkový stát. Lukašenkovi pomohl udržet se u moci poskytnutím půjček a politické podpory během potlačování protestů po předloňských prezidentských volbách. Obě země od roku 1999 formálně tvoří svazové soustátí.
