Případů covidu je více než v předchozích letech ve stejném období, varuje epidemiolog

Šíření epidemie covidu-19 v Česku zrychluje. Přednosta ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petr Pazdiora varoval, že nemocných i hospitalizovaných je výrazně více než ve stejném období v předchozích dvou letech. Lékaři apelují zejména na rizikové pacienty, aby případnou nákazu konzultovali s doktorem a také aby se nechali přeočkovat.

V pondělí přibylo 3786 nově potvrzených případů, což je nejvíc za jeden den od poloviny dubna a o zhruba pět set víc než před týdnem. Dalších 1758 případů je vedeno jako reinfekce.

Podle Pazdiory v letních měsících nedošlo tak jako v uplynulých letech k výraznému poklesu počtu případů. „Z letních měsíců zůstala vysoká prevalence pozitivních osob a ta po opětovném setkání školních i pracovních kolektivů má nyní vliv na nárůst počtu onemocnění,“ vysvětluje. 

Podle něj je situace v určitém ohledu horší než v předchozích dvou letech. „Za poslední týden máme zhruba 22 tisíc potvrzených infekcí. V roce 2020 jsme měli ve stejném období zhruba třináct tisíc nákaz a v loňském roce tři tisíce. Je vidět, že se infekce šíří bez zábran, nemůžeme se ani holedbat tím, že je méně závažná, za minulý týden zemřelo 41 lidí,“ říká Pazdiora. 

Denní přírůstky nakažených v mezitýdenním srovnání rostou s výjimkou uplynulé soboty už dva týdny. Dále roste i incidenční číslo, tedy počet nových případů nákazy za posledních sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. K úterý činí 142, před týdnem bylo skoro o dvacet nižší. Nejvyšší incidence je v Praze se 156 případy, nejnižší v Karlovarském kraji s 94 případy.

8 minut
Studio ČT24: Přednosta ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petr Pazdiora k vývoji covidové situace
Zdroj: ČT24

Zátěž nemocnic

Oproti minulému týdnu se nicméně snížil počet lidí, kteří skončili s nákazou v nemocnici. Hospitalizovaných bylo po tomto víkendu 806, minulé pondělí 863. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Vedle hospitalizovaných se snížil i počet pacientů s covidem ve vážném stavu, a to z 30 před týdnem na současných 24. 

Pazdiora nicméně varoval, že v minulých letech byl ve stejném období nižší i počet lidí v nemocnicích. „Zátěž nemocnic je vysoká. V roce 2020, kdy jsme ještě neměli k dispozici léky a očkovací látku, bylo 544 hospitalizovaných a tenkrát nás to znepokojovalo daleko více,“ podotýká. Zátěž pro zdravotníky se podle něj příliš nezměnila, ačkoliv uznává, že pacienti se často zdrží v nemocnici kratší dobu než dříve a menší počet z nich skončí na JIP. 

Sám by prosazoval návrat k nošení respirátorů ve zdravotních a sociálních zařízeních a ve veřejné dopravě. „Jsme stále hodně daleko ke konci pandemie a měli bychom dělat vše pro to, aby to onemocnění postihlo co nejmenší množství lidí v České republice,“ dodal. 

Ministerstvo a odborníci apelují zvláště na seniory a vážně nemocné, aby se nechali s nástupem podzimu přeočkovat. Výraznější zhoršení epidemiologické situace může totiž nastat s příchodem chladnějšího počasí, tedy v říjnu a listopadu. Stát zatím nechystá kvůli šíření koronaviru jiná doporučení, než je používání respirátorů ve zdravotnických a sociálních zařízeních.

Podle demografů očkování zachránilo životy

Očkování podle nového výzkumu snížilo v Česku počet úmrtí na covid-19 až třiapůlkrát, vyplývá to z dat Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). 

Jako reprezentativní časový úsek pro svůj výzkum demografové vybrali poslední čtvrtletí loňského roku, kdy v české populaci převládala varianta delta. Ve stejném období měli už všichni lidé v Česku starší dvanácti let možnost nechat se očkovat.

V posledních třech měsících loňského roku zemřelo v souvislosti s onemocněním covid-19 podle oficiálních statistik 5797 lidí. „Na základě demografických metod jsme nejprve odhadli, kolik by hypoteticky v uvedeném tříměsíčním období zemřelo lidí v souvislosti na onemocnění covid-19, kdyby nikdo nebyl očkovaný,“ popsala Dzúrová. Společně s kolegyní Klárou Hulíkovou Tesárkovou dospěla k číslu 20 800.

„Rozdíl mezi hypotetickým počtem úmrtí a počtem vykázaných úmrtí udává odhad počtu úmrtí, ke kterým díky očkování nedošlo, což představuje téměř 15 tisíc. Lze usuzovat, že očkování pravděpodobně snížilo počet úmrtí 3,5krát,“ uvedla Dzúrová.

Studie podle vědců dokládá, že očkování proti onemocnění covid-19 zachraňuje před úmrtím velmi výrazně. „Navzdory podloženým výsledkům je ale řada lidí stále vůči očkování nedůvěřivá,“ uvedla vědkyně.

Proočkovanost Česka na úrovni Pákistánu

K 7. září letošního roku se v Česku nechalo podle SYRI kompletně naočkovat 6,888 milionu lidí, tedy 64,4 procenta populace. Tento podíl je podle Dzúrové poměrně nízký a je srovnatelný třeba s Pákistánem.

„Platí to bohužel pro celou východní Evropu. Například v Bulharsku, Polsku a Rumunsku je proočkovanost proti onemocnění covid-19 minimální, ale to se týká i sezonní chřipky. Nejvyšší kompletní proočkovanost populace, nad 85 procent, mají oproti tomu v zemích, jako je Kuba, Portugalsko, Chile, Vietnam, Čína, Singapur, Brazílie, Kanada, Itálie a Japonsko,“ uvedla Dzúrová.

Nízká proočkovanost podle ní často souvisí s antivaxerským hnutím, které je velmi silné zejména v postsovětských zemích. „Zřejmě je motivováno všeobecnou nedůvěrou, ale též kulturním přesvědčením a ideologií. Například na Ukrajině je proočkována jen asi třetina obyvatel, velmi nízká proočkovanost se zde týká i dalších onemocnění, jako jsou spalničky a záškrt nebo dětská obrna,“ dodala Dzúrová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...