Cesta k vakcíně se otevřela nepostradatelným pracovníkům. Ošetřovné bude i při rotační výuce

K očkování proti covidu-19 se od pondělí mohou začít registrovat zaměstnanci superkritické infrastruktury a vybraní policisté a hasiči. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) jde asi o 9 tisíc lidí. Zařadí se tak mezi další skupiny obyvatel, kteří se mohli začít očkovat už dřív. Z nich s nedělní půlnocí skončila možnost registrace k přednostní vakcinaci pro zaměstnance škol. Takzvané ošetřovné by měli rodiče pobírat i při rotační výuce, uvedla v pondělí ministryně přáce Jana Maláčová (ČSSD). Laboratoře v neděli potvrdily 1722 nových nákaz. S koronavirem v Česku zemřelo od začátku epidemie přes 26 tisíc lidí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: David Taneček

Očkování proti covidu-19 v Česku začalo 27. prosince, používají se zatím vakcíny od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Všechny se podávají ve dvou dávkách. K očkování se dosud mohli hlásit zdravotníci, senioři nad 70 let i mladší lidé s chronickými chorobami. Očkovat se může nechat třeba také personál domovů pro seniory a postižené nebo zařízení pro okamžitou pomoc dětem.

„Superkritická infrastruktura je poměrně malý počet lidí, menší než deset tisíc, takže to neohrozí očkování seniorů a ostatních prioritních skupin,“ uvedl v pondělí ministr zdravotnictví. „Očkování hasičů a policistů jde mimo registraci. Je to v rámci systému ministerstva vnitra,“ řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) 

Po Velikonocích se spustí registrace pro lidi nad 65 let a také pro pracovníky terénních sociálních služeb, kteří docházejí za seniory či postiženými domů.

Video Události
video

Události ČT: Jak pokračuje očkování v Česku?

K očkování se registrovalo více než 213 tisíc pracovníků ve školství, rezervovaný termín má 111 tisíc z nich. Učitelé tak tvoří asi 7,3 procenta z očkovaných. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Kódy od zaměstnavatelů, které přednostní registraci k očkování umožnily, platily zaměstnancům škol do neděle. Hlásit se mohli od 27. února. 

Za čtvrt roku od začátku očkování proti covidu-19 dostalo v Česku aspoň první dávku vakcíny 1,127 milionu lidí, tedy zhruba každý desátý obyvatel země. Ukončené očkování mělo k nedělnímu večeru téměř 445 tisíc lidí. V neděli zdravotníci aplikovali 8922 dávek.

Podle Blatného by do konce dubna měly dostat alespoň jednu dávku vakcíny dva miliony lidí. Ministr předpokládá, že v červnu bude alespoň jednou dávkou očkováno 60 až 70 procent populace.

Praktici nemají dostatek dávek, tvrdí sdružení

Na očkování proti nemoci covid-19 čeká u praktiků přes 450 tisíc lidí. Jak uvádí Sdružení praktických lékařů, víc než polovina z nich jsou pacienti starší sedmdesáti let. Jenže očkovacích látek mají lékaři podle slov sdružení stále nedostatek.

Například Jihočeský kraj tento týden rozdělí nejméně vakcín od začátku očkování, a to právě mezi praktické lékaře. Celkem dostanou 800 dávek. Podle hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) jich víc není. 

„Zájem převyšuje počet očkovacích látek, které dostáváme. Zatím se nám podařilo proočkovat pouze pár pacientů ve věku nad 80 let. Zájem je veliký. Lidé by se rádi nechali očkovat u svého lékaře právě proto, že je známe,“ řekla ČT praktická lékařka z Milevska Alena Smrtová. Lidem doporučuje, aby se hlásili také do očkovacích center. „Priorotou je naočkovat naše pacienty co nejrychleji,“ dodala.

Ošetřovné při rotační výuce

Ministryně práce Maláčová v pondělí na Twitteru uvedla, že rodiče mladších dětí, které budou mít po otevření škol takzvanou rotační výuku, budou moci pobírat krizové ošetřovné. Peníze by měli dostávat za dny, kdy budou s dětmi doma.

„Rodiče nepřijdou o ošetřovné ani v případě rotační výuky. V týdnu distanční výuky jim bude náležet dál. A pokud mají více dětí s distanční výukou v jiný týden, je třeba podat za každé dítě samostatnou žádost,“ uvedla Maláčová.

Krizové ošetřovné se poskytuje z nemocenského pojištění při nařízeném uzavření škol. Většina rodičů, která zůstala s dětmi do deseti let doma, může pobírat 70 procent svého redukovaného výdělku. Sněmovna by měla jednat o navýšení na 80 procent, a to zpětně za dobu od 1. března. Podle ministryně to poslanci projednají ve čtvrtek.

Ministerstvo práce navrhovalo původně navýšení ošetřovného na sto procent redukovaného výdělku, později přišlo s 80 procenty. Plán přehodnotilo poté, co poslanci nepodpořili stoprocentní náhradu mzdy pro lidi v karanténě. Na vyšším ošetřovném se pak vláda několik týdnů nemohla shodnout. Nakonec podpořila předlohu poslanců.

V březnu zemřelo přes pět tisíc nakažených

Od začátku epidemie zemřelo v Česku podle statistik ministerstva zdravotnictví 26 036 lidí, u kterých byla potvrzena nákaza novým typem koronaviru. Nejtragičtějším měsícem za dobu trvání epidemie je březen. Ten má zatím 5232 obětí. V současnosti roste počet obětí o tisícovku za necelý týden.

Denní počty nově potvrzených případů ale dál klesají, v neděli testy odhalily 1722 nakažených, nejméně od 6. prosince. V mezitýdenním srovnání byl nárůst nižší o 666 případů. Snižují se i počty hospitalizovaných s covidem, v nemocnicích jich bylo v neděli 7188, z toho 1727 v těžkém stavu. Proti předchozí neděli klesl počet hospitalizací o 1140.

Nejvíce se nyní nákaza šíří na Jindřichohradecku, kde za poslední týden přibylo 659 nově potvrzených případů v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Přes 600 nových případů za sedm dní na sto tisíc obyvatel mají ještě Berounsko, Českolipsko, Děčínsko a Mostecko.

Bodové skóre epidemického systému PES, kterým se dříve řídila opatření proti šíření nákazy, zůstává druhým dnem na 59 bodech. Index tak odpovídá třetímu z pěti stupňů pohotovosti. V neděli se ve srovnání se sobotou mírně zlepšily tři ze čtyř sledovaných parametrů. Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření nákazy stouplo o tři setiny na 0,83. Hodnota pod jednou ale značí zpomalování epidemie.

Debata o maturitě je uzavřená, míní zástupci škol

Kvůli přetrvávající epidemii se přesunul termín státních maturitních testů. Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu ale na sociálních sítích uvedl, že bude dál prosazovat takzvanou úřední maturitu. Podle něj by aspoň části studentů pomohla zmírnit dopady dlouhodobé výuky na dálku, která se negativně podepisuje na psychice řady dětí a dospívajících, řekl. 

Zástupci školských asociací v pondělí tuto možnost opět odmítli. Premiér podle nich svými opakovanými výroky, že by se měla zkouška studentům odpustit, vnáší mezi studenty nejistotu. Řekli to předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček.

„Já si myslím, že ta debata je uzavřená. Pan premiér je v tom naprosto sám,“ uvedla Schejbalová. Podle ní je špatně, že se neustále dává naděje části studentů, kteří si přejí zrušení maturitní zkoušky. „Myslím si, že pan premiér teď vytváří pouze obrovskou nejistotu pro všechny maturanty a vůbec ničemu neprospívá. Jenom to zhoršuje situaci. Děti by se teď měly soustředit na přípravu na maturitní zkoušku a ne aby se upínaly k nějakým nadějím, že jim to někdo dá zadarmo,“ dodal Zajíček.

Vedle školských asociací úřední maturitu odmítli i zaměstnavatelské a podnikatelské svazy, zástupci vysokých škol a nepodpořil ji ani poradní tým prezidenta Miloše Zemana.