Trump ruší zákaz cestování z Evropy, Biden ho chce zachovat. Německo prodloužilo uzávěru do 14. února

Bílý dům uvedl, že prezident Trump zrušil zákaz cestování do USA pro občany 26 členských zemí schengenského prostoru včetně Česka a také občany Irska, Velké Británie a Brazílie. Nařízení má vstoupit v platnost 26. ledna, tedy ve stejný den, od kterého se budou muset všichni cestující do USA včetně Američanů prokazovat před odletem negativním testem na koronavirus. Omezení pro občany Číny a Íránu zůstávají v platnosti.

V době, kdy by mělo nařízení vstoupit v platnost, bude už ale americkým prezidentem demokrat Joe Biden. Jeho mluvčí krátce po vydání Trumpova prohlášení uvedla, že nová administrativa hodlá cestovní omezení zachovat.

„Kvůli zhoršující se pandemii a nakažlivějším mutacím, které se objevují po celém světě, teď není doba na to, abychom omezení mezinárodního cestování rušili,“ uvedla Jen Psakiová. Bidenova administrativa se podle ní radila s odborníky a došla k závěru, že restrikce zachová. „Ve skutečnosti plánujeme posílit opatření na ochranu veřejného zdraví, které se týkají mezinárodních cest, abychom dál zmírnili šíření covidu-19.“

Biden vystřídá Trumpa ve funkci amerického prezidenta již ve středu. V zemi se nákaza koronavirem prokázala již u více než 24 milionů lidí. Přes 398 tisíc nakažených zemřelo, uvádí Univerzita Johnse Hopkinse.

Někteří polští podnikatelé otvírají navzdory zákazu

V Polsku nadále platí přísná protiepidemická opatření, a to až do konce ledna. Nelíbí se to některým provozovatelům skiareálů a dalším podnikatelům, kteří prohlásili, že sjezdovky i další podniky navzdory zákazu po 17. lednu otevřou.

Zpravodaj ČT Lukáš Mathé uvádí, že situace je nepřehledná a že provozovatelé skiareálů hrozbu zatím zcela nedodrželi. „Začali sice zasněžovat své sjezdovky, ale zprávy o tom, že by některý skiareál nebo sjezdovka opravdu otevřely a pozvaly návštěvníky k tomu, aby si přišli zalyžovat, jsem nezaznamenal.“

Jinak to vypadá v gastronomii, v níž podniky otevřelo poměrně dost podnikatelů, a to nejen v horských oblastech, které jsou podle Mathého v čele této vzpoury, ale po celém Polsku. „Jsou to desítky lidí na polské straně Tater, ale jednotky podniků se otevírají i v jiných městech po celé zemi, je to tak trochu koordinovaná vzpoura proti vládě.“

Restaurace jsou v Polsku zavřené od 23. října a mnozí provozovatelé tvrdí, že otevření je pro ně po tak dlouhé době otázkou přežití.

Německo prodlouží lockdown do 14. února

Protiepidemická karanténa v Německu bude prodloužena nejméně do 14. února. Na úterním jednání se na tom podle magazínu Der Spiegel shodla kancléřka Angela Merkelová s premiéry spolkových zemí. Soulad panuje i v povinných zdravotnických rouškách v prostředcích hromadné dopravy, kde zatím s výjimkou Bavorska postačuje jakékoli zakrytí nosu a úst.  Firmy také zřejmě budou mít povinnost umožnit zaměstnancům práci z domova. V řadě kancléřčiných návrhů na zpřísnění ale spolkové země zastávají odlišné postoje.

Ještě před schůzkou, která začala ve dvě odpoledne, se do médií dostalo několik návrhů, které se v různých bodech lišily. I zatím poslední návrh obsahuje řadu pasáží v závorkách, o kterých se bude jednat. Merkelová chtěla původně se zemskými premiéry o epidemické situaci jednat 25. ledna, ale kvůli obavám z mutací koronaviru jednání o týden uspíšila.

„Jsem přesvědčen o tom, že nadcházející dva až tři měsíce mohou být vůbec ty nejhorší z celé pandemie,“ varoval v úterý německý sociálnědemokratický poslanec a epidemiolog Karl Lauterbach, který v Německu podporuje tvrdá opatření.

Hlavní novou restrikcí by se podle médií mohlo stát omezení volného pohybu na vzdálenost maximálně 15 kilometrů od domova. Dosud toto nařízení platí v ohniscích nákazy, která vykazují více než 200 nových případů na 100 tisíc obyvatel během sedmi dní.

„Ve hře je také zákaz nočního vycházení. Uvidíme, jestli tento zákaz bude prosazen na celoněmecké úrovni, nebo se bude týkat jen těch nejhůře postižených regionů,“ dodal zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. 

S uzavřením škol, v kterých se neučí od poloviny prosince, návrh počítá do 15. února. Návrh rovněž nařizuje, že personál pečovatelských domovů bude muset nosit respirátory minimálně třídy FFP2, běžné roušky tedy stačit nebudou.

Německo by mohlo označit Česko za vysoce rizikovou zemi

Německo by ve čtvrtek rovněž mohlo označit Českou republiku jako epidemicky vysoce rizikovou oblast, dosud Česko hodnotí jako rizikové. Pro cestující to bude znamenat mít u sebe negativní test na koronavirus už při překračování hranic, jeho dodatečné pořízení v Německu již nebude možné.

Český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka řekl, že pokud by Česko bylo skutečně prohlášeno jako vysoce rizikové, na výjimky pro pendlery by to dopad mít nemělo. O zachování výhod pro Čechy, kteří do Německa dojíždějí za prací, telefonicky jednal český premiér Andrej Babiš s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

 „Podle mých informací z německé strany se kompromis, který kancléřka dohodla s naším premiérem, setkal s všeobecným pochopením. I pokud by Česká republika měla být ve čtvrtek označena jako vysoce riziková, na dnešní kompromis by to nemělo mít dopad,“ řekl Kafka. Dodal, že to je skvělá zpráva nejen pro pendlery, ale i o stavu česko-německých vztahů.

Babiš s Merkelovou hovořil o výskytu britské mutace koronaviru v Česku a shodl se s ní na tom, že uzavření hranic pro pendlery by nebyl dobrý krok.

Británie má nejvyšší průměrný počet úmrtí

Velká Británie má nově nejvyšší průměrný týdenní počet úmrtí na covid-19 v přepočtu na milion obyvatel. Vyplývá to z dat platformy Our World in Data, kterou provozuje Oxfordská univerzita. Británie v průměru za posledních sedm dní k pondělku registrovala 16,7 úmrtí pacientů s koronavirem na milion obyvatel, a překonala tak smutné prvenství Česka, které žebříček vedlo od 11. ledna, napsal list The Evening Standard.

V absolutních číslech hlásí nejvíce úmrtí lidí nakažených koronavirem Spojené státy, kde zemřelo téměř čtyři sta tisíc lidí. V přepočtu na obyvatele ale statistiky Our World in Data nyní v USA uvádějí 9,77 úmrtí na milion lidí, což je podstatně méně než například v Česku (15,7), Portugalsku (15,45), na Slovensku (13,58), ve Švédsku (12,59) či v Litvě (12,44).

Británie navíc nejspíš zůstane v tomto ohledu v čele žebříčku i nadále, protože počty nakažených a hospitalizovaných tam stále rostou. V úterý tamní úřady oznámily 1610 dalších úmrtí lidí, kteří měli v posledních 28 dnech pozitivní test na koronavirus. Je to nejvíce od počátku epidemie, předchozí denní rekord země ohlásila 13. ledna.

Srbsko začalo masově očkovat čínskou vakcínou

Srbsko začalo jako první evropská země masově používat k očkování proti covidu-19 čínskou vakcínu. V úterý tuto látku dostalo několik stovek příslušníků srbské armády.

Hromadné očkování země zahájila koncem prosince a vakcínu doposud dostalo na 20 tisíc z 351 tisíc občanů, kteří se k očkování už přihlásili. V zemi se aplikují preparáty amerických a německých firem Pfizer a BioNtech, ruský Sputnik V a nyní také látka čínské firmy Sinopharm.

Vakcíny od Sinopharmy zatím Srbsko dostalo milion dávek a předsedkyně vlády Ana Brnabičová v úterý televizi TV Prva řekla, že na cestě je další milion. Podle prezidenta Aleksandara Vučiče se v příštích dnech očekává přísun dalších 250 tisíc dávek Sputniku V a 20 tisíc od Pfizeru.

Bělehrad udržuje blízké vztahy s Pekingem a s čínskými firmami, které v Srbsku už investovaly miliardy dolarů, především do infrastrukturních a energetických projektů. Srbské vedení čínské vakcíně věří. Ministr obrany Nebojša Stefanović informoval, že tímto preparátem už bylo oočkováno sedm stovek vojáků včetně jeho samého.

Žádné podrobné údaje o účinnosti látky společnosti Sinopharm zatím nebyly zveřejněné, ale firma uvádí, že podle předběžných údajů dosahuje 79,34 procenta. V Srbsku, které má přibližně sedm milionů obyvatel, od začátku pandemie zemřelo 3771 pacientů s nemocí covid-19. Koronavirem se dosud infikovalo 374 111 lidí. 

Evropská komise doporučuje do léta naočkovat 70 procent dospělých

Země Evropské unie by měly do března naočkovat proti covidu-19 čtyři pětiny lidí starších 80 let, lékařů a zdravotníků. Do léta by pak vakcínu mělo dostat alespoň 70 procent dospělých obyvatel členských států. Státy by se podle exekutivy EU měly během ledna dohodnout na systému očkovacích osvědčení, která by byla uznávána všemi zeměmi.

„Potřebujeme urychlit distribuci a očkování. Naším cílem je mít do léta naočkováno 70 procent dospělé populace. To může být zlomový moment v boji proti viru,“ prohlásila v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis také v úterý po videokonferenci s ministry financí členských zemí řekl, že pracovní verze plánů obnovy po pandemii mají nedostatky. První verze svých návrhů na využití peněz v celkové výši 672 miliard eur už Komisi předložilo 11 zemí včetně Německa nebo České republiky.

„K tomu, aby bylo dosaženo stanovených milníků a cílů, bude potřeba další snaha,“ řekl Dombrovskis. Podle portugalského předsednictví státy směřují k tomu, aby v polovině roku mohly z balíku dostat první peníze.

Izrael má přes 10 tisíc nákaz denně, jde o rekord

V Izraeli zaznamenali za poslední den poprvé od počátku pandemie přes 10 tisíc nových případů nákazy a poprvé za více než tři měsíce překročil podíl pozitivních testů deset procent, napsal v úterý deník The Times of Israel. Uvedl, že počty infikovaných rostou i přes přísná celonárodní karanténní opatření. Zatím se nestačily projevit ani účinky izraelské očkovací kampaně, s níž začala země před měsícem a která je považována za nejrychlejší na světě.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už v pondělí uvedl, že vláda zvažuje prodloužení přísných karanténních omezení. „Budeme potřebovat další, krátkou dobu platnosti restrikcí. V žádném případě to ale nebude déle než dva týdny,“ uvedl ministerský předseda. Dodal, že nařídil ministerstvu zdravotnictví a dopravy, aby okamžitě zpřísnila na letištích testování cestujících ze zahraničí. Už v neděli izraelská vláda jednala o zpřísnění režimu na mezinárodním letišti v Tel Avivu. Vláda podle pondělních zpráv médií zvažuje, že povolí jen humanitární a diplomatické cesty.

Ministr zdravotnictví Juli Edelstein uvedl, že v pondělí bylo očkováno proti covidu-19 rekordních 186 tisíc lidí, z toho 114 tisíc osob dostalo už druhou dávku vakcíny. První dávku dvoufázové vakcíny dostalo v Izraeli téměř 2,2 milionu lidí a obě dávky na 422 tisíc osob. Země začíná plošně očkovat i lidi nad 40 let.

Netanjahu začátkem měsíce uvedl, že v plánu je očkovat téměř všechny dospělé Izraelce do konce března, kdy zemi čekají další předčasné parlamentní volby. Mnozí míní, že rychlé očkování je součástí Netanjahuovy volební kampaně. Vláda si ale vysloužila kritiku za to, že neočkuje Palestince na okupovaném Západním břehu Jordánu, byť tam vakcínu dováží židovským osadníkům.

Deník The Times of Israel v úterý napsal, že podle statistiky Oxfordské univerzity je Izrael za posledních sedm dní v nově potvrzených nákazách na počet obyvatel první na světě před Portugalskem, Andorrou, Českou republikou, Irskem a Libanonem. Izrael nicméně podle téhož zdroje provedl za poslední týden také čtvrtý nejvyšší počet testů na obyvatele ve světě.

Brazílie zahájila očkování

Očkovací kampaň zahájila Brazílie. V neděli schválila nouzové použití dvou vakcín – čínského preparátu CoronaVac a britské látky od společnosti AstraZeneca. Země, kde žije zhruba 212 milionů osob, má teď k dispozici 4,5 milionu dávek čínské vakcíny a 1,5 milionu dávek britské. Podle ministerstva zdravotnictví mohou státy v rámci federace začít očkovat okamžitě.

K zahájení očkování se přihlásil prezident Jair Bolsonaro. „Očkování patří celé Brazílii, a ne nějakému guvernérovi,“ uvedl. Bolsonaro prodělal nemoc covid-19 loni a prohlásil, že se očkovat nenechá. Pro rychlé zahájení očkování se vyjádřil guvernér státu Sao Paolo Joao Doria, který dříve vyjádřil obavy ze zpoždění ve schvalování vakcín kvůli postoji prezidenta.

Brazilské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že silné ohnisko nákazy v dvoumilionovém městě Manaus na severu země nesouvisí s novou mutací viru. V uplynulých dnech agentury uvedly, že v metropoli státu Amazonas kolabuje kvůli vysokému počtu nakažených zdravotnictví. Venezuelská vláda uvedla, že do oblasti poslala darem dodávku kyslíku. Její objem by podle agentury AP měl stačit na pokrytí dne a půl spotřeby ve zdravotnických zařízení v Manausu.

Od začátku epidemie Brazílie zaznamenala 8,51 milionu nakažených koronavirem, což je třetí nejvyšší počet na světě. V souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo v zemi zhruba 210 tisíc lidí, což je po USA druhý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19. Země v pondělí zaznamenala 23 671 nových případů. V Brazílii se objevila nová mutace nákazy, u které panují obavy, že je výrazně nakažlivější než původní kmen koronaviru.