3D tiskem proti koronaviru. Univerzity ve spolupráci s firmami vyrábějí ochranné pomůcky

Výrobou reagují na koronavirovou nákazu firmy a další instituce. Třeba strojírenská Sigma z Lutína dodává filtry, kterými se plní masky vyvinuté vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) pak pomocí 3D tiskáren vyrábí bezpečnostní štíty,  kvůli nedostatku se zaměřila i na odběrové tyčinky.

Až tisíc filtrů s životností 24 hodin vyrobí pracovníci Sigmy v Lutíně. „Filtr je částicový, to znamená, že chrání proti pevným a kapalným částicím a aerosolům, bakteriím a virům. Je tedy schopný zabránit průniku koronaviru,“ popsal právník a člen dozorčí rady Sigma Group Jan Čapka.

Desítky tisíc si jich už proto objednalo ministerstvo zdravotnictví. Sigma je ale ve spojení i s nemocnicemi nebo městy, která by jimi chtěla vybavit městskou policii. Masky z ČVUT s filtry P3 z Lutína by totiž měly být určené především lidem v bezprostředním kontaktu s nakaženým.

ČVUT špičkové respirátory připravuje pomocí 3D tisku. „Když jsme viděli, jak kritický je nedostatek ochranných pomůcek mezi zdravotníky, chtěli jsme pomoci. Vývoj polomasky RP95 standardu FFP3 pro 3D tisk, a to od první skici do úspěšné certifikace, jsme realizovali během týdne,“ popsal vedoucí týmu odborníků z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT Vít Dočkal.

Výrobní kapacity v celé České republice u technologie 3D tisku podle něj zatím dosahují několik stovek kusů masek denně. „Nicméně již intenzivně pracujeme na další produktové řadě pro technologii vstřikolisu. To by již umožnilo výrobu 10 tisíc kusů za den,“ dodal Dočkal.

Maska vyvinutá vědci z ČVUT s filtrem P3 z lutínské Sigmy
Zdroj: ČT24

V Praze tisknou masky, v Ostravě zas štíty

Tisková farma vyrostla i v kampusu ostravské Vysoké školy báňské, vyrábějí v ní ochranné štíty. „Je požadavek na více než 10 tisíc. Jenom fakultní nemocnice, která je vedle, potřebuje pět tisíc štítů. Kapacitně to nejsme samozřejmě schopni pokrýt, takže bych chtěl požádat, pokud někdo má doma tiskárnu, že by se ozval k zapůjčení tisku,“ popsal děkan Fakulty strojní VŠB-TUO Robert Čep.

Výroba jednoho štítu trvá přibližně dvě hodiny. Škola má k dispozici asi šedesát 3D tiskáren, což umožňuje výrobu asi čtyř stovek kusů denně. Ve čtvrtek předala Vysoká škola báňská první testovací várku na oddělení porodnice ve Fakultní nemocnici Ostrava. Ochranné masky z produkce ČVUT budou zase testovat kardiologové z olomoucké fakultní nemocnice.

Ostravská technická univerzita se kromě výroby ochranných štítů pustila i do produkce odběrových tyčinek. Hejtman Ivo Vondrák (ANO) totiž avizoval, že i jich je nedostatek.

V Ostravě vyrábějí štíty pro zdravotníky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Olomoucký kraj

Moravu a Slezsko zasáhly silné bouřky

Bouřky a krupobití zasáhly odpoledne a večer východ Česka. Pásmo velmi silných bouřek postupovalo od jižní přes střední Moravu až k severu. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) během večera varoval například před výrazným bouřkovým systémem na Zlínsku nebo před velkými kroupami na Vsetínsku a Ostravsku. Podle zpravodajů ČT byly bouřky nejsilnější okolo osmé hodiny. Hasiči mezi 18:00 a 22:00 řešili přes dvě stě událostí spojených s počasím.
5. 6. 2025Aktualizováno5. 6. 2025

Univerzita Palackého ocenila anglistu Peprníka. Pracovnu tam má přes 70 let

Profesoru Jaroslavu Peprníkovi je osmadevadesát let, přesto denně chodí do svého kabinetu katedry anglistiky na filozofické fakultě, kde stále pracuje. Autor řady učebnic a monografií o anglosaském světě obdržel od Univerzity Palackého v Olomouci Cenu Františka Palackého.
3. 6. 2025

Jesenicko po zářijových povodních stále trápí nefunkční železnice

Skoro tři čtvrtě roku po povodních zůstávají železnice na Jesenicku podemleté, zborcené nebo zasypané. Například nádražím v Tomíkovicích vlak naposledy projel loni v polovině září – před tím, než se vylila z břehů řeka Vidnávka. Nedaleko nádraží ve Velké Kraši zase koleje visí ve vzduchu a veškerý materiál, který byl pod nimi, odplavila povodeň. Regionem procházejí dvě železnice, obě jsou teď zavřené. Místo vlaků jezdí autobusy, což pro některé místní znamená komplikace. Opravy mají začít v létě.
29. 5. 2025

Rozhledna na Velkém Kosíři má jít k zemi, oprava se nevyplatí

Vedení mikroregionu Kosířsko doporučilo zbourat dvanáct let starou rozhlednu na vrchu Velký Kosíř. Od října 2023 je kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Statici ji označili za neschopnou provozu. Její oprava by se nevyplatila. Zastupitelé obcí mikroregionu se přiklonili k demontáži rozhledny, odsouhlasit to budou muset ještě obecní zastupitelstva. Mikroregion pak vypíše soutěž na budoucí podobu vrcholu.
27. 5. 2025Aktualizováno27. 5. 2025

Začala modernizace prvního úseku železnice z Přerova do Brna

Správa železnic (SŽ) v Nezamyslicích na Prostějovsku zahájila modernizaci železniční trati z Přerova do Brna, po které budou moci vlaky jezdit po dvou kolejích rychlostí až dvě stě kilometrů za hodinu. Aktuálně je tam jedna kolej a rychlost je omezena na sto kilometrů v hodině. Jako první přijde na řadu přestavba desetikilometrového úseku mezi Nezamyslicemi a Kojetínem. Stát bude 7,7 miliardy korun, skončit má v závěru roku 2028.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Dvě desítky raněných si vyžádala nehoda na Olomoucku

Při srážce osobního auta s autobusem u Velkého Týnce na Olomoucku utrpělo podle prvotních informací zranění dvaadvacet lidí. Řidič auta byl opilý. Silnice I/55 byla v místě nehody přibližně tři hodiny uzavřena. Řidiči museli využívat objízdné trasy,
25. 5. 2025Aktualizováno25. 5. 2025

Vláda prodloužila stav nebezpečí u Hustopečí nad Bečvou

Stav nebezpečí u Hustopečí nad Bečvou, kde koncem února havaroval a vzplál vlak s nebezpečným benzenem, vláda kvůli likvidaci škod prodloužila do půlnoci 26. června. Po jednání vlády to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že to je vzhledem ke stavu sanačních prací namístě. Uvedl také, že kabinet vzal v úvahu postoj hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka (ANO) a České inspekce životního prostředí.
21. 5. 2025Aktualizováno21. 5. 2025

Poválečným masakrem žen a dětí si chtěl důstojník Pazúr zlepšit pověst

Masakr karpatských Němců ze Slovenska československými vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu více než dvou set šedesáti lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník československé armády Karol Pazúr před 80 lety, v noci z 18. na 19. června 1945.
19. 5. 2025
Načítání...