Praha představila podobu dalších stanic metra D. Zaměřila se na jejich umělecké ztvárnění

Praha už zná podobu tří stanic budoucího metra D – Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory. Vizualizace zveřejnil na Facebooku náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (za Praha sobě). Podle něj se magistrát zaměřil na jejich umělecké ztvárnění, architektonicky už do nich údajně nebylo možné zasáhnout, aby se stavba nezdržela. Tři stanice metra D navrhli Vladimír Kopecký, Jiří Černický a Stanislav Kolíbal.

Na trase metra D má být celkem osm stanic. Výtvarníci, kteří uspěli v soutěži týkající se tří stanic, pracují mimo jiné s geometrickými tvary nebo tématem lidského života. Na podobě stanic budou dále spolupracovat s jejich architekty, uvedli zástupci magistrátu, Dopravního podniku Praha (DPP), firmy Metroprojekt, Národní galerie (NG) a výtvarníci.

DPP nyní provádí geologický průzkum stavby metra D a už zažádal o stavební povolení na první úsek. Svou novou výtvarnou podobu už mají stanice Pankrác a Olbrachtova.

Náměstek primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr na svém facebookovém profilu ve středu zveřejnil slova: „Dnes už můžeme s jistotou říct, že se nebudou opakovat zpackané stanice áčka“. V Devadesátce ČT24 pak vysvětlil, že tím myslel návrat k původnímu konceptu, jakým vznikaly stanice metra v 80. letech. Tehdy byli dle něj vybíráni vynikající architekti společně s českými umělci tak, aby ztvárnili jednotlivé stanice. „Následně bylo v 90. letech na toto zapomenuto, takže jsme se v 21. století k tomuto konceptu zase vrátili,“ řekl. Tento koncept dle náměstka ukazuje, že jsou pražské stanice jedny z nejkrásnějších na světě.

Důraz na geometrii

Výtvarník Stanislav Kolíbal řešil podobu stanice Nové Dvory. „Moje řešení vychází z lásky ke geometrii. Používám ji už od 60. let. Tentokrát jsem si zvolil téma rovnoběžek,“ uvedl. Ty na stěně tvoří šikmé linky či čtverce, které jsou v kontrastu s lineárním směřováním stanice.

Kromě stěn navrhl výtvarník na koncích nad eskalátory devět metrů dlouhé reliéfy, kdy dominantním prvkem prvního je kruh a druhého čtverec.

Křivka srdečního tepu

U stanice Nemocnice Krč se Jiří Černický inspiroval lidským životem a nemocnicí. Nad nástupišti plánuje kresby a ornamenty. „Já jsem to uchopil tak, že je to i místo, kde se provádí vědecký výzkum a uzdravují lidé,“ řekl.

Na začátku stanice tak bude napsána životní funkce a od něj povede linka zobrazující například dech, srdce či nervovou soustavu, které se budou prolínat. Schodiště a další části by pak měla zdobit kruhová skleněná díla připomínající Petriho misku či pohled mikroskopem.

„Chtěli jsme konceptualitu. Když přijedu na nemocnici, tak to téma tam má rezonovat. Základní koncept, grafy, tlukot srdce a dechu ještě rozvedeme, “ vysvětlila v Devadesátce ČT24 architektka metra Anna Švarc, se kterou budou podobu stanic výtvarníci ladit. Na otázku, zda nejsou témata necitlivá vůči nemocným, uvedla: „Koho uráží tlukot srdce? Myslím si, že je to možná spíš motivace v tom, že ty procesy jsou kontinuální a harmonické. Někdo to může brát jako výzvu, ano, naladí se mi ten tep, který teď nemám ideální.“

„Pohyblivé“ ornamenty

Oproti zbylým dvěma stanicím se Nádraží Krč liší tím, že je povrchovou stanicí. Umělecké dílo tak ovlivňuje, že je nahlíženo zevnitř i zvenčí a zároveň na něj má vliv denní světlo.

Vladimír Kopecký zvolil velké prosklené stěny s ornamenty, které se opticky rozpohybují při příjezdu a odjezdu vlaku. „Zážitky má jak cestující ve vagonu, tak i ten, kdo prochází,“ poznamenal. Celý povrch stěn je propojen vlnitými oblouky, kromě linek na nich budou ještě žluté pyramidy.

Architektonickou soutěž žádala petice

„Na prvních dvou stanicích (Pankrác a Olbrachtova) už dolaďování bylo zahájeno. Co se těchto tří stanic týče, tak jsme se viděli před dvěma týdny a proces je už v běhu,“ řekla Anna Švarc. Na jaře a v létě budou návrhy zapracovány do projektů.

Vypsání architektonických soutěží žádaly v petici tisíce Pražanů. Město slíbilo výtvarnou soutěž, která by nezasahovala do už schváleného projektu. DPP poté loni v červenci představil podobu prvních dvou stanic, na kterých se výtvarně podílejí Jakub Nepraš a Vladimír Kokolia. Komisi, která návrhy posuzuje, vede architekt David Vávra.

Z rozhodnutí magistrátu zaměřit se na umělecké ztvárnění stanic a architektonicky do nich už nezasahovat je mírně rozpačitý architekt a pedagog Zdeněk Rothbauer. Myslí si, že pouhé výtvarné dílo koncept metra nezachrání. V Devadesátce ČT24 uvedl, že historicky měla každá linie pražského metra nějaký koncepční prvek, který se táhl celou trasou. Na trase A dominují dle architekta různě barevné „buklíky“, na trase C mramor, na trase B je to sklo. Tvrdí, že teprve když se objeví architektonický motiv, tak se do něj mohou vkládat výtvarná díla.

„Samotná výtvarná díla to nezachrání. Metro, které mám velice rád, je stockholmské. Město je celé na skále, oni se rozhodli, že metro vytesají do žuly. Aby se udělala radost pro návštěvníky metra, tak je to pomalované. A hlavní motiv je to, že se to celé sekalo ve skále.“ Současný pražský návrh mu bez výrazné architektonické linky proto přijde plochý. „Je tam sice bílá barva se zakrytím stěn. Ale nevidím v tom vodicí moment, který by byl výrazný. Určitě ne jako u ostatních stanic,“ dodal.

Náměstku Scheinherrovi napsal „fanoušek“ nového konceptu metra na facebookový profil také nepříliš příznivou reakci. Dle komentáře prý „čmáranice na zdech koncept metra nespraví“. Náměstek měl ale v Devadesátce ČT24 připravená slova na obhajobu. „Byli jsme v situaci, kdy už jsme měli hotovou dokumentaci pro stavební povolení. To obrovské zdržení, které by znamenalo přepracování všech stanic, by bylo v řádu několika let a miliard korun. Toto je podle mě nejlepší střední cesta. Není pravda, že u těch stanic nejsou architekti. Máme kurátorku všech linek metra, máme architekta Davida Vávru, který dělá celkové pojetí linky metra D. Máme architekty jednotlivých stanic, ke kterým jsme vybrali umělce,“ ujistil.  

Podle architektky metra Švarc ale trasa metra D společnou linku mít bude. „Bavíme se především o modré barvě, jednotná barva je charakteristická i pro stávající linky. Nejsilnější linie je ale to, že těm stanicím bude dominovat výtvarné dílo. Chceme, aby to dílo charakterizovalo tu stanici,“ vysvětlila v Devadesátce.

Kolik bude trasa stát

Na první vznikající úsek linky, mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, vypsal Dopravní podnik hlavního města Prahy v lednu zakázku za více než třináct miliard korun. Ta je tak vůbec největší veřejnou zakázkou vypsanou zatím v Česku v roce 2020. Vítěz ještě není znám, investor ale hodlá navzdory komplikacím daným koronavirovou krizí začít se stavbou ještě letos. Celý úsek z Pankráce do Písnice, tedy osm stanic, by měl v budoucnu vyjít na 57 miliard a v součtu s následnou navazující stavbou dvou stanic mezi Pankrácí a náměstím Míru skoro na 73 miliard.

Celkové náklady na trasu D ještě odhadnout nelze, stále se totiž neví, kam bude metro severně od náměstí Míru pokračovat. Scheinherr v pořadu ujistil, že na designu se škrtat nebude. „Ti výtvarníci, které jsme vybrali, představili nejen kvalitní dílo, ale mají i kvalitně rozpracován technologický postup, který pro nás neznamená extra náklady. My chceme, aby si lidé cestu v metru užívali,“ prohlásil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Hlavní město Praha

Praha získala 320 milionů na rekonstrukci Pragerových kostek

Pražský magistrát získal od ministerstva životního prostředí dotaci zhruba 320 milionů korun na rekonstrukci sídla městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) v areálu Emauz, uvedl na síti X primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rekonstrukce takzvaných Pragerových kostek je připravena, ale v posledních letech kvůli vysokým nákladům město řeší její financování.
před 54 mminutami

Dělníci začali s druhou polovinou prací na Pražském okruhu ve Slivenci

Na Pražském okruhu v úseku od ústí Lochkovského tunelu ke sjezdu na Slivenec po zimní přestávce začala druhá polovina výměny povrchu vozovky. První část výměny firma uskutečnila loni, teď se práce týkají především směru na Brno a potrvají do července. Namísto asfaltu bude nový povrch cementobetonový, což zajistí vyšší životnost. Doprava je vedena ve dvou pruzích v každém směru.
před 4 hhodinami

Hluk z pražského letiště se přesouvá, začíná oprava ranveje

Začíná oprava hlavní ranveje na pražském Letišti Václava Havla. Veškerý letecký provoz letiště převádí na vedlejší dráhu, což bude znamenat zvýšení hluku nad Kladnem a hustě osídlenými oblastmi Prahy, zejména městskými částmi Praha 4, 5 a 6. Práce potrvají do pátku 15. srpna, příští rok budou pokračovat v podobném termínu.
11:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Dopravu na Pražském okruhu u Slivence omezí rekonstrukce

Řidiče na Pražském okruhu čekají komplikace. U Lochkovského tunelu silničáři rozmisťují provizorní dopravní značení, a připravují se tak na opravu úseku mezi Slivencem a severním portálem tunelu, která začne v pondělí. Do plného provozu by se měl tříkilometrový úsek vrátit v červenci.
28. 3. 2025

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Zrychlení vlakového spojení z Liberce do Prahy bude stát přes osmdesát miliard

Nové železniční spojení mezi Libercem a Prahou bude stát podle posledních odhadů přes osmdesát miliard korun, uvedl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Jízda z Liberce do Prahy nyní vlakem trvá 160 minut, po modernizaci by to mělo být 68 minut. Se stavbou by se mohlo začít v roce 2028.
28. 3. 2025Aktualizováno28. 3. 2025

Na pražské Cibulce vznikne dětský hospic

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich blízkým má pomáhat chystaný hospic na pražské Cibulce. Nadace rodiny Vlčkových otevřela jeho první část určenou i veřejnosti. Momentálně se na Cibulce pracuje v hlavním areálu. Vybudovat chtějí i nový pavilon. Hotovo by mělo být v roce 2026 a pečovat by měli o zhruba 350 dětí ročně. Půl roku funguje první dětský hospic v Brně. Podobných zařízení by ale podle odborníků mělo být v Česku zhruba deset. V zemi žije až patnáct tisíc rodin s vážně nemocným dítětem.
28. 3. 2025

Aplikace Záchranka nabízí nově i pomoc s duševními obtížemi. Zatím jen v Praze

Aplikace Záchranka nabídne nově pomoc i v případě akutních duševních obtíží. A to zatím lidem, kteří se pohybují na území Prahy. Telefonátů na záchranku kvůli psychickým potížím totiž v hlavním městě každý rok přibývá. Vývoj nového modulu v aplikaci vyšel podle náměstkyně pražského primátora Alexandry Udženije (ODS) na asi 400 tisíc, magistrát bude na jeho provoz dál přispívat. Zájem o novou funkci už projevil i Jihomoravský kraj.
27. 3. 2025
Načítání...