Pražský magistrát rozdělí novými remízky své zemědělské plochy na menší pole a zakáže anorganická hnojiva. Zároveň změní smlouvy se zemědělci, kteří budou muset hospodařit podle zásad ekologického hospodářství. Důvodem je rostoucí sucho a eroze půdy, prohlásil primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN). Ze zhruba 14 tisíc hektarů zemědělské půdy v hlavním městě vlastní Praha 1650 hektarů.
„V současné době je fenoménem v České republice, že vlastníkům půdy je tak trošku jedno, co se na jejich polích děje. A 78 procent polí je propachtováno, tedy nehospodaří na nich vlastníci. Já si myslím, že půdu nevlastníme, ale máme ji pronajatu od budoucích generací. Proto bych byl rád, aby se Praha stala lídrem v ekologicky šetrném hospodaření,“ řekl Hlubuček.
Pachty, které Praha od nynějška uzavře, budou podmíněny tím, že zemědělec vstoupí do systému ekologicky šetrného hospodaření. Nyní v Praze hospodaří 20 větších a 40 menších hospodářů. „V první řadě jde o zmenšení půdních bloků. Naším cílem je, aby pole byla maximálně pět hektarů velká nebo menší a aby plochy byly odděleny mezemi, ať zatravněnými, nebo s keři a stromy,“ řekl Jiří Rom z magistrátního odboru ochrany prostředí.
Zemědělci budou muset změnit osevní postupy, tedy sled pěstovaných plodin. Nebude tak možné dva roky po sobě vysadit stejnou plodinu. Do osevního postupu bude zařazena také takzvaná zlepšující plodina. „Více méně se vracíme k postupům, které tu byly dřív. Není to žádné novum, možná z hlediska posledních 40 let, ale ne historicky, takto se dříve běžně hospodařilo,“ řekl Rom. Zakázáno bude použití pesticidů a upřednostněna organická hnojiva.
Změny neznamenají, že zemědělci si mohou pronajmout pouze pětihektarové pole. „Klidně může mít desetihektarové, ale bude muset být rozděleno minimálně na dva bloky,“ řekl Hlubuček.
Změny budou vidět na jaře 2021
Přechod na nový režim by měl trvat asi rok, přesně tak dlouhé jsou výpovědní lhůty smluv se zemědělci. Viditelné změny by se podle Roma měly objevit ve vegetační sezoně v roce 2021. Představitelé města odhadují, že by mohlo vzniknout 50 kilometrů remízků. Jejich výsadbu zajistí město. „Vytvoření samotných remízků nic nestojí, stačí část pole neobdělávat,“ řekl Hlubuček.
Velká pole byla již rozdělena u Dolních Počernic nebo ve Slivenci. Tam vznikla tři pole o šířce 30 metrů a na každém z nich je jiná plodina.
